Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // Changki 9

Kihyun

Málem jsem dostal infarkt, když mi přišla smska a já zjistil, že je od něj. Moje srdce snad v životě nebušilo zběsileji, než v tu danou chvíli, kdy mé oči luštili písmenka na display telefonu. Já toho Marka přerazím...nebo ne, spíš mu poděkuju a koupím mu asi nějaký maxiplakát s Yugyeomem.

Nabídne mi, abychom se viděli, mé srdce začne bít ještě zběsileji, když stojím před skříní a probírám se oblečením. Ani jsem si předtím neuvědomil, že na sebe vlastně nemám nic hezkého, nebyl jsem nakupovat ani nepamatuju, nosím pořád to samé...no, možná bych přece jen měl poprosit Marka, aby se mnou šel nakupovat, on se oblíká hezky, musím uznat, a zná obchody, kde mají super oblečení. Pokud se chci Kyunniemu líbit, budu muset někam zavítat, protože moje stávající oblečení je příšerné.

Vezmu si ale bílé tričko, černé rádoby sáčko a černé kalhoty, začnu si prohrabovat vlasy, no, takhle narychlo už to stejně asi lepší nebude, takže se jen učešu a nějakým způsobem to rukou zpřeházím a vyběhnu z domu. Skoro sprintuju do kavárny, panebože, jsem tak nervózní. Nervózní proto, že tohle vypadá skoro jako rande...já na žádným nikdy nebyl, navíc nemám kam utéct, protože nepracuju...když jsem v práci, alespoň můžu v případě nouze a studu zaběhnout za bar, ale teď to bude jiné. Ale těším se, šíleně se těším. Najednou ta krátká cesta do práce jako by byla nekonečná.

Dojdu do kavárny, Kyunnie vypadá sklíčen, ale když vejdu dovnitř, tak se sladce usměje. Doběhnu k němu ho pozdravit a pak si dojdu k baru pro kávu.

„Panebože, Hyunnie, neřekl jsi mi, že znáš I.M z MONTA X!" vypískne Mark, když dojdu k baru.

„Co koho?" nechápavě se na něj zadívám a pozvednu obočí, abych svoji nechápavost ještě více podtrhnul.

„Ty, doprdele, nevíš kdo to je?" vyjekne, sáhne po telefonu a s mrmláním, že jsem beznadějný případ něco hledá v telefonu.

„A kdo to teda je? Proč jsi z toho tak odvařenej?" pozvednu obočí a nechápavě na něj zamrkám, když mi s ním ukáže fotku.

„MONSTA X to je ta skupina! Je to jejich raper, panebože, copak ho fakt neznáš? Jejich fotky jsou všude na bilbordech!" vypískne. Ukáže mi telefon a začne mi ukazovat jeho fotky, začnu postupně rudnout. Ehm, jak jsem si mohl nevšimnout? Teď mi to dává smysl, proč se na něj ti zákazníci tak dívali a proč všechny holky z kavárny tak pištěli a fotili si ho. Ačkoliv mi to pořád nic neříká, protože...já tenhle druh hudby neposlouchám. Odkašlu si, vezmu si kávu a pomalými kroky, za nadávek Marka, dojdu k jeho stolu. Usměju se a poadím se vedle něj na dvojsedačku.

„Jsem moc rád, že jsi přišel." Sladce se na mě usměje a sjede mě celého pohledem.

„J-Já byl taky moc rád, když jsi mi napsal...že jsem mohl přijít." Zamrkám na něj, no, větší debilovinu jsem říct nemohl, zní to děsně, nedává to žádnej smysl. Nevypadá jako idol...teda jako ano, vzhledově ano, ale ne chováním, čekal bych že se bude chovat namyšleně, dívat se na mě z patra, možná proto mi to nedošlo ani mě to nenapadlo, že by mohl být slavný, protože se chová...hezky. A je sexy. Panebože.

„Copak ti říkal?" skousne si zvědavě ret a kývne hlavou směrem k Markovi, který je opřený o bar a upřeně nás sleduje. Ukážu mu gestem, že ho zabiju, tak zaběhne do skladu a asi začne konečně pracovat, ehm.

„Um, říkal mi, že jsi ze skupiny..." zapomněl jsem název, tak zaimprovizuju. „saláti Y." usměju se jako ano, to je správně, z téhle skupiny jsi. Kyunnie se rozesměje.

„Um, je to MONSTA X a jsem jejich raper." Zasměje se. „Máš rád rap?" skousne si v doufání ret a sjede mě pohledem. Um...neumím lhát.

„No...není to zrovna můj šálek kávy." Omluvně se podrbu v zátylku. Smutně na mě zamrká.

„Tak si nás alespoň poslechni, slibuji, že nebudeš litovat." Jeho úsměv je tak okouzlující. Myslím, že za chvíli odpadnu pod sedačku a už mě nikdy nikdo nevzbudí.

„Dobře...poslechnu." Slíbím mu. No, možná bych to vážně mohl zkusit. Nic za to nedám, když se mi to nebude líbit, tak to nemusím poslouchat.

Ani nevím, jak dlouho si povídáme, samozřejmě...snažím se nebýt nudný, když se mě Kyunnie zeptá, jestli chodím rád na párty a rád se bavím, tak nadšeně přikyvuji, ne, nemůžu si to pokazit tím, že jsem nudný...ne u něj, normálně by mi to bylo možná i jedno, ale když jde o něj...nechci nic posrat, cítím, jak moc mi záleží na tom, abych se mu líbil. A není to tím, že je ze skupiny Saláti Y.

Omluví se, že už musí jít, když jeho telefon zvoní snad 10 minut v kuse. Rozloučíme se a já odpadnu z jeho sexy úsměvu, kterým mě obdaruje, než odejde ze dveří. Zhroutím se na sedačce, chvíli myslím, že jsem opravdu umřel, ale dojde ke mně Mark a jeho pištění mě probouzí ze záhrobí a já znovu obživnu.

Polovinu z toho, co říká neslyším, protože jsem v tranzu.

„Co myslíš, šlo by to?" zamrká na mě a jeho oči se zvláštně zalesknou. Doprdele, to byla otázka a já nevím, o čem mluví.

„Co by šlo?" odkašlu si a on nafoukne tváře.

„Mohl by znát Got7!" začne skákat a do toho tleskat. Ah, už vím, kam tím míří. „Hlavně by mohl znát Yugyeoma." Zatetelí se zvláštním štěstím.

„Zjistím to, dobře." Kývnu na něj a on začne poskakovat ještě nadšeněji. Po chvíli se s ním rozloučím a pomalými kroky jdu nakoupit, abych potom mohl domů. Pípne mi smska, když chodím mezi regály s jídlem jako zombie.

Od: Changkyunnie Ano, takhle jsem si ho nazval. Chtěl jsem ho nazvat jinak něco jako: SexyMan nebo MyBoyfriend, ale nakonec, ehm, použil jsem jeho jméno.

Dneska ti to moc slušelo. Nebýt s tebou v kavárně, tak nevím nevím, jestli bych se udržel :-*

Zrudnu a snažím se nevyjeknout a neskočit šipku do regálu s cereáliemi. Dýchám hlasitě a divně, lidé kolem se na mě divně koukají a kontrolují, jestli náhodou nerodím, pak si uvědomí, že jsem kluk, takže nerodím a podívají se na mě ještě divněji.

Tobě to taky moc slušelo. To neříkej nebo se budeme muset scházet jinde.

Skousnu si ret a zakloním hlavu. Panebože, poprvé v životě mám pocit, jako bych se někomu líbil. A ještě někomu, kdo je tak šíleně sexy. Umřu.