Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // Changki 33

KihyunSedím zkrouceně na sedačce a stále přemýšlím, jestli má situace může být ještě horší. Navíc jsem si, ehm, rozbil telefon. Nejdřív jsem tam měl několik zmeškaných hovorů od Marka z doby, než za mnou ráno naběhl, smsky od něj, a když jsem pak na instagramu viděl moji vydařenou fotku s Yugyeomem, tak jsem s telefonem hodil o zem. Takže jsem bez telefonu, bez nejlepšího přítele a bez panictví. Všechno mě děsně bolí, ani nevím, jestli je mi víc zle z toho alkoholu a nebo ze mě. Povzdechnu si, měl bych s tím vším něco udělat, ale vůbec nevím co. A navíc...do toho všeho...ještě ta věc s tím, že Kyunnie vlastně celou tu dobu bydlí vedle mě...ví to o mě? Ví to, že já jsem ten soused prudič? Ten, co nadával za hlasitou hudbu, ten, co je vlastně děsně nudný a vůbec si neužívá život. Pokud to neví, tak co bude, až to zjistí...zjistí, že jsem mu lhal, že nejsem takový, jaký jsem mu tvrdil, že jsem. Jsem laciný, nudný a ještě k tomu ulhaný. A bonus jsem taky děsný kamarád. Prohrábnu si vlasy, všechno vypadalo tak krásně a najednou všechno vypadá, tak zašle a šedivě. Chvíli mi dokonce trvá, než mě z transu dostane klepání a zvonění na mé dveře. Mark? Zapomněl mi dát pěstí, tak se ještě vrátil? Kroky ala zombie dojdu ke dveřím, když je otevřu, tak vytřeštím oči. Stojí v nich Kyunnie. „Hyung, vůbec ses neozval měl jsem strach!" jeho hlas zní, že ten strach opravdu měl. Než stihnu zareagovat, tak projde dovnitř, zuje se a dojde do kuchyně, kde si sedne ke stolu. Opatrně pomalými kroky dojdu za ním a opřu se o linku. „Biane, měl jsem...takovou nehodu s telefonem." Ukážu na telefon, který je na několik částí a leží na stole. Kyunnie na mě hodí tázavý výraz. „Spadl mi." Odkašlu si. „Biane, on...Jooheon je v nemocnici skrz otravu alkoholem, takže jsem vystresovaný z něj, a když jsi mi neodepisoval, měl jsem strach, jestli na tom nejsi stejně jako on, tak jsem tě musel zkontrolovat." Usměje se na mě. Panebože, mám o té noci mlčet nebo...co bude horší, žít s tím jen uvnitř sebe, že si to nepamatuji nebo umřít teď studem, když to budeme řešit. „Psal jsi mi?" zeptám se, abych získal ještě nějaký čas na přemýšlení, co s tím vším udělám.„Ptal jsem se, jestli se ti líbila včerejší noc." Skousne si ret a sjede mě pohledem. Zblednu a následně zrudnu. „V-Včerejší noc?" vyjeknu. A je to tady.„Mmmm," přikývne. „byla moc nádherná." Usměje se a já..najednou zkolabuju, začnu plakat a rukama si zakryju tváře. „Kihyunnie?!" lekne se, hned se zvedne a doběhne ke mně. „Co se děje?"„Já...já nevím, nic si nepamatuju...všechno je tak hrozný, dnešek je asi nejhorší ze všech. Spali jsme spolu a já si nic nepamatuju, pamatuji si jen ten nádherný polibek a víc už nic, proto jsem zbaběle utekl, panebože, já nechci, aby sis o mě myslel, že jsem takový...takhle laciný, že opilej půjdu s každým, já...já to nikdy nedělal...pak do toho ten Mark, jsem tak příšernej člověk, je mi ze sebe hrozně," začnu mluvit a do toho vzlykám. Najednou ze mě srší vodopád toho všeho, co jsem chtěl říct a neřekl jsem a já to najednou nemůžu zastavit. „a ještě...jsi můj soused a já...já jsem děsnej lhář, Kyunnie, nezasloužím si tě...já jsem ten nudnej prudérní soused, co hulákal skrz hlasitou hudbu a neustále nadával...nikdy jsem nebyl odvážný, nechodil jsem na žádnou párty, lhal jsem ti, když jsem ti tvrdil, jak jsem na to zvyklý, jak pořád někam chodím pařit, ale...ty jsi byl tak skvělý...já...já se zamiloval hned...hned, co jsem se poprvé zadíval do tvých očí jsem věděl, že jsem ztracený a..." chci ještě pokračovat, ale můj hlas mě zradí, když se mi zlomí. Čekám, že Kyunnie odejde, že bude křičet jako Mark a nechá mě tu...navždy samotného. A já si to zasloužím a moc dobře to vím. Vytřeštím oči, když mě ale obejme a já cítím teplo jeho nádherného těla. Jeho paže jsou napevno obmotané kolem mého těla. Zabořím hlavu do jeho hrudi a oddám se pláči úplně, kvůli vzlykům se v pár chvílích nemohu ani nadechnout, ale cítím, cítím, jak moc to ze sebe potřebuji všechno dostat. „Já to vím, hyung, vím to delší dobu, že jsi ty ten soused," slyším v jeho hlase, že se usmál. „proto jsem byl předtím s Markem v zázemí, kde jsi nás viděl. Ptal jsem se ho na to, chtěl jsem věděl, jestli se do všeho nutíš kvůli mně nebo jestli tě to opravdu baví a děláš to rád. Ujistil mě, že jsi šťastný a já uznal za vhodné, že zatím nemusíš vědět, že o tom vím," jeho prsty mě lehce šimrají ve vlasech. „a vůbec nevím o čem mluvíš, hlupáčku, nic mezi námi nebylo, přišli jsme opilí a jen se svlékli a lehli si spolu do postele a i tak to pro mě byla ta nejkrásnější noc na světě. Neplakej, šššš, není proč plakat." Začne se se mnou kolíbat a dává mi pusinky do vlasů.Chvíli nevím, co na tom mám říct, ale když se mi podaří se uklidnit a chytit druhý dech, tak si to všechno vysvětlíme. Já jsem opravdu...idiot.„Opravdu sis myslel, že jsme spolu spali?" pozvedne obočí a opře se o linku u mých boků. Uhnu rudej pohledem, ale lehce přikývnu. „Blázínku, to je něco... u čeho bych chtěl abychom byly oba střízlivý." Mrkne na mě a já znovu zrudnu. Po té vážné chvilce se oba dojdeme zhroutit na sedačku, jak je nám zle. Chytí mě za ruku a proplete si se mnou prsty. „Ah, říkal si něco o Markovi, co se stalo?" se starostí se na mě zadívá, sklopím hlavu.„Víš...on miluje Yugyeoma z Got7...já se s ním včera srazil a fotografové to vyfotili a Mark to viděl...je z toho na dně, měl jsem ho vzít sebou...on by si tak moc přál ho poznat a já jsem měl tu možnost to zařídit a neudělal jsem to...hrozně jsem ho zklamal." Skousnu si pevně ret a pevněji sevřu jeho ruku.„Ale přece se toho tolik nestalo, ne?" pohladí mě konejšivě druhou volnou rukou po rameni.„Stalo," zakroutím hlavou. „ráno tady byl a...já ho takhle nikdy předtím neviděl, byl fakt v háji, Kyunnie...naštval jsem ho a zklamal hodně...řekl mi Kihyun...a to nikdy neudělal, říká mi Hyunnie od první chvíle, co jsme se poznali a hlavně...viděl jsem mu to v očích, Kyunnie...nenávidí mě." Nevydržím to a smutkem se přitulím do jeho náruče a zabořím hlavu do jeho hrudi a on mě hladí po zádech, aby mě uklidnil.