Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // YuMark 47

Mark

Když mě jeho ruce pevně objímají, tak se najednou cítím tak moc dobře. Vzlykám a nemůžu to zastavit, tak moc jsem šťastný a zároveň překvapený, že přišel. Začnu se mu hned omlouvat, ani nevím, co to žvaním, protože melu jedno přes druhé, rozhazuju u toho rukama a občas vzlyknu, kvůli tomu, že jsem plakal.

„Promiň, Mark, reagoval jsem přehnaně." V jeho očích vidím vážnost.

„Ne, je to moje vina, já..." nadechnu se. „měl jsem počkat a chci počkat, až se mi sám budeš chtít ukázat, už to neudělám, slibuju." Vážně se na něj zadívám, v jeho očích zahlédnu překvapení. Přikývne a mi se spolu posadíme ke stolu. Chvíli se bavíme ještě o té předchozí situaci, ale pak to nějakým způsobem přejdeme a bavíme se zase normálně. Hyunwoo donese Oříškovi jeho oblíbené latté a mě horkou čokoládu.

„Takovou radost si neměl ani když tu byl před chvílí Yugyeom." Překvapeně prohodí Hyunwoo a dívá se na mě, jak se zase usmívám, i přesto, že mám pořád rudé oči od pláče.

„Byl tu?" ozve se od Oříška. Přikývnu a zamrkám na něj. „Jaké to bylo?"

„Zvláštní." Nafouknu tváře. „Ale já...pořád jsem přemýšlel nad tebou tak...jsem si ho moc nevšímal." Ohrnu spodní ret přes horní, lehce se zasměje, tak překvapeně zamrkám. Odskočím si a když přijdu, tak Oříšek má už kávu vypitou...vždycky ji vypije, když se zrovna nedívám, opravdu tak moc nechce, abych viděl, jak vypadá.

Ale na tom nesejde, nezáleží na tom, jak vypadá. Je jedno, jestli se mi někdy ukáže anebo ne, hlavní je to, jak moc je mi s ním dobře a jak on...vypadá, že je mu dobře se mnou.

Po asi 3 hodinách povídání se rozloučíme a já dojdu za bar za šéfem.

„Um, já...zítra je ten fanmeeting, na který mi dal Yugyeom lístek." Podrbu se v zátylku.

„Jasně, vezmu to tady." Usměje se a přikývne. „Pokud tam půjdeš." Pozvedne obočí.

„Musím, um, měl bych se mu omluvit, že jsem si ho nevšímal," cítím se trochu provinile. „ale jen na ty 2 hodiny, jinak budu v práci!" vyjeknu, nechci volno celý den! Už tak mi hrozí, že by sem přišel Oříšek, když budu pryč. Třeba přijde ráno, dokud tu budu anebo až odpoledne, až budu zpátky.

Hyunnie na mě doma hned pozná, že je všechno zase v pořádku a pohladí mě po vlasech. Jde vidět, že se mu ulevilo, myslím, že cítí i úlevu z toho, že se zprávy kolem toho skandálu začínají ztrácet, takže možná, že zanedlouho bude moc I.M vidět. Snad. Moc chci, aby se vrátili zpátky k sobě a aby neměli žádné překážky

„Wow! Počkat...ale nevypadáš moc nadšeně." Překvapeně na mě Hyunnie zamrká, když mu řeknu, že byl v kavárně dneska Yugyeom a že jsem od něj dostal lístek na zítřejší fanmeeting. „Proboha, vždycky jsi o tom snil a byl jsi odvařený jen z té představy." Zamrká šokován nad mým chováním. Šokuji i sám sebe.

„Um, no..." začnu něco mumlat.

„Je to kvůli němu, že? Ten, kvůli kterému jsi včera plakal." Vážně se na mě zadívá. Uhnu pohledem, ale přikývnu.

„Vůbec nevím, co mám dělat, Hyunnie, mám ve všem takovej zmatek," zakryju si rukama obličej. „tolik jsem ho zbožňoval, tolik jsem toužil po tom ho potkat a okouzlit ho, ale...teď je tu prostě někdo jiný...a já prostě nevím, co mám dělat." Rozhodím bezbranně a hlavně ztraceně rukama.

„Vím, jak se cítíš," usměje se a pohladí mě po vlasech. Nadechne se, sám ví, že je pro něj těžké o něm mluvit, ale...snaží se být silný a cítím z něj, jak moc se chce překonat. „když jsem Kyunnie poznal, taky převrátil můj svět naruby. Všechny moje priority, všechny věci, kterými jsem si byl jistý...všechno bylo najednou jinak," nostalgicky se usměje a zadívá se na mě. „ale to je dobrý, Mark, vím, že máš ve všem zmatek, ale...všechno pak bude dávat smysl, až přijde správnej čas, tak budeš vědět, co máš dělat, ale hlavně...řiď se srdcem, hm?" mrkne na mě, překvapeně na něj zamrkám. Vypadá tak šťastně, když na něj vzpomíná a zároveň tak smutně, když si vzpomene na jejich aktuální situaci.

Řídit se srdcem...jak to mám udělat? Zakroutím hlavou, po večeři a sprše si spolu lehneme do postele a ještě dlouho si povídáme. Je to zajímavé, poslouchám jeho pocity, říká mi, co všechno cítil, jak to pro něj bylo všechno nové a že...že si to nejdřív neuvědomoval, že až teď, když jsou bez sebe si uvědomil, že to není jen tak něco...ale že ho miluje. Poslouchal jsem ho se zatajeným dechem a hltal jsem každé jeho slovo.

Ale pak musíme jít spát. Ráno vystřelím do práce, hned po tom, co se zase dvě hodiny chystám v koupelně. Hyunnie si myslel, že je to kvůli tomu fanmeetingu, ale pak poznal, že to tak není. Že je jiný důvod, proč se snažím vypadat hezky, ale...i přes to v jaké se nachází situaci mi pomáhá a podporuje mě.

Než se poznal s I.M měl jsem pocit, že jsme jen kolegové, že spolu jen pracujeme a někdy prohodíme pár slov. Až teď mám pocit, že jsme opravdu nejlepší přátelé. A já jsem za něj vděčný. I přes jeho uklízecí úchylky. A moje občas agresivní sklony, o kterých zatím ví jen on.

2 hodiny strávím v práci a pak vezmu lístek a vydám se na ten fanmeeting.

„Annyeo." Zářivě se usměju a posadím se před Yugyeoma. Překvapeně na mě vytřeští oči, um, musí být překvapený, včera jsem vypadal hrozně, ale teď...jsem to zase já. „omlouvám se za ten včerejšek...nebyl jsem ve své kůži." Podrbu se v zátylku a on chápavě přikývne. Jeho oči mi přijdou tolik povědomé...jako bych se do nich díval už tolikrát. Jako bych tu krásu těch očí už nespočetněkrát obdivoval.

„Dopadlo to dobře?" usměje se, chvíli nechápu, ale pak mi to dojde. Ví, že jsem byl smutný kvůli hádce s Oříškem.

„Mh!" nadšeně vyjeknu a zuřivě zakývám hlavou. Při myšlence na Oříška se usměju a lehce si skousnu ret. A zase se zamyslím. Yugyeom se na mě zaujatě dívá, zakroutím hlavou a usměju se.

Podám mu album, aby mi ho mohl podepsat.

„Vypadáš úplně jinak než včera." Trošku se ke mně nakloní a zadívá se na mě. A já se zakloním na židli, abychom si nebyli tak blízko.

„To se ti zdá." Zakroutím hlavou a přišoupnu album blíž k němu, aby se soustředil na podpis a ne na mě. Bambam, který sedí vedle něj se rozesměje, když se od Yugyeoma snažím držet dál a odkašle si.

Já vím, že jsem jeho fanoušek, ale...přijde mi tak hrozně povědomý, ale ne tím, že jsem sledoval jeho fotky a videa, ale...přijde mi povědomý jiným způsobem. Jeho gesta a pohyby jeho těla, styl jak ukazuje rukama a jak nimi maličko rozhazuje, když mluví...jako bych ty gesta už někdy viděl.