Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // Changki 30

Changkyun
Celá akce se začíná postupně rozjíždět, jak se sem dostavuje víc a víc idolů a čím víc jich tu je, tím je tu větší hluk. Většina z nich sedí u stolů, povídají si a pijí. Zahlédl jsem G-dragona, většinu členů Got7, stejně jako většinu členů Super junior. I EXO tu letos je, minule měli omluvenku, protože byli na kconu v Austrálii. Zahlédl jsem jak se Baekhyun a Chanyeol oddávají mazlení na jedné z pohovek, co tu jsou, stejně jako Lay a ten klučík z Idol Producer...jak se jmenoval Xukun? Všichni se baví mezi sebou, křičí přes sebe a smějí se tak nahlas, že začnou přehlušovat i hudbu. Kihyun je u mě hodně blízko. Mám volně položenou ruku kolem jeho pasu. Přikyvuje do rytmů hudby. Musím se usmát. Vypadá jako kdyby uzřel nový svět. Rozšíří se mi zorničky, když začne ploužák, ne jen tak ledajaký, ale začnou hrát Yoga Lin - Let the world be destroyed. Když začnou první tóny, tak skoro zahodím pivo. Kihyun už svůj sex on the beach dopil a tak ho vezmu za ruku. Parket se pomalu začíná plnit páry a kamarády, co tuhle píseň milují, stejně jako já, a chtějí si na ni zatancovat. Položím ruce kolem jeho pasu, bez váhání mi roce obmotá kolem krku a já cítím, jako před tím, jak jeho prsty prohrabávají moje vlasy v zátylku. Začneme se pohupovat do rytmu písně. Víc se k němu nakloním a položím si hlavu na jeho rameno. Udělá to samé a zavrní. Poprvé rukama nesklouznu na jeho pozadí, ale držím ho v těsném objetí kolem pasu. Kolem nás krouží ostatní dvojice. Někteří si potichu zpívají slova, zavírají v nádherných tónech oči a nechávají se unášet melodii a pocity, které vzbuzuje. V tuhle chvíli je i jedno, jaká má slova, jestli jsou romantická, smutná nebo depresivní, jde jen o to, že melodie vybízí k tomu, aby se něco stalo, aby něco propuklo, ať už krásné nebo ne. Ať už to má skončit šťastně nebo ne hlavní je, aby k tomu došlo. Když přijde refrén, tak se začneme kolébat víc vášnivěji a já kolem něj obmotám víc ruce. Otevřu oči a do zorného pole mi vstoupí Jooheon a Minhyuk. Šťastně se na mě usmívají a lehce zamávají, když mě vidí, že se na ně dívám. Přijdou mi, jak šťastní rodiče, kteří buď sledují, jak má jejich dítě první tanec na své svatbě, nebo právě tančí na maturitním plese. Tak jako tak mají dojatý, šťastný výraz, který je zároveň plný pýchy.
"Moc krásná píseň, ještě jsem jí před tím neslyšel." usměje se Kihyun, poznám to podle tónu jeho hlasu.
"Slyšíš jí poprvé?" zvednu hlavu z jeho ramene a trochu se od něj oddálím. Začervená se, když se nosem lehce otřu o jeho nos. Přikývne a skousne si ret.
"Tak co jí udělat naší speciální písní, udělat ji nezapomenutelnou." pohladím ho po zádech a naše kolébání ustane. Ne, že by si toho někdo všiml. Každý u téhle písně prožívá jinou emoci, ať už je to smutek nebo radost, láska nebo samota, ale každý je v tón svém pocitu uzavřen. Zadívá se mi do očí, a když píseň zpomalí, tak lehce přikývne. Usměji se a pohladím ho po krku a ve chvíli, kdy se píseň znovu dostane do refrénu, do bodu zlomu, kdy se uvolní všechny emoce, tak konečně okusím chuť jeho rtů. Vpiji se do jeho rtů a v tu chvíli cítím, jak se stisk jeho ruky v mých vlasech zpevnil. Prsty mi po chvíli křečovitého držení projeli vlasy.  Jeho polibek byl ze začátku neohrabaný, plný nedůvěry, stydlivosti, ale ve chvíli, když jsem ho pohladil po zádech a polibek rozpohyboval, tak slastný vzdech, který pro mě přehlušil i tu nádhernou hudbu, byl důkazem toho, že se uvolnil. Jeho rty začali spolupracovat a já v tu chvíli začal cítit tu neuvěřitelnou slast. Ty motýly v břiše, rozletěli se jak hejna ptáků, třepotali a plachtili po tónech hudby. V tu chvíli jakoby ta hudba byla jen pro nás, jakoby kolem nás nikdo nebyl. Jakoby jsme jen my dva stáli uprostřed louky, slyšeli hudbu, kterou hrají samotná nebesa a oddávali se naší vášni. Neodolal jsem, skousl jsem mu ret, a když mi po chvíli svá ústa otevřel, tak jsem nezaváhal ani vteřinu na to, abych se do jeho úst vydal jazykem. Jeho nemotorný jazyk jsem polechtal tím svým. Zalapal po dechu a po pár vteřinách se i on jal toho, aby mi polibek oplácel stejným způsobem. Prozkoumával jsem jeho ústa, dělal si z nich svůj majetek. Chtěl jsem si zapamatovat každý kout jeho úst co nejrychleji, stejně tak jako každou část jeho těla. Až po pár chvil nám došlo, že píseň přestala hrát. Že lidi odcházejí z parketu. Odtáhl jsem se od něj po neuspokojivé době a vzal jsem ho za ruku a nemohl jsem být šťastnější, když se z jeho úst vydalo stejné nesouhlasné zamručení a jeho oči zářili stejným štěstím jako té mé. Odvedl jsem ho za ruku k baru. Jooheon se culil ještě víc a Minyhuk něco nadšeně pískal, ale ani jednoho jsem nějak víc nevnímal. Byl jsem ztracený v Kihyunových očích. A ani nedokážu popsat, jak silný pocit jsem cítil. Chtěl jsem ho chránit. Starat se o něj, pečovat o něj, koho zajímá, že ta slova znamenají vesměs to samé. Nevěděl jsem, jak vyjádřit, co silně k němu cítím. Ale vím jedno, že když je v mé náruči, tak jsem doma. Když je v mé náruči, tak je přesně tam, kde má být, kam patří. Vtiskl jsem mu pusu ještě před tím než jsem nám objednal další pití. Začervenal se a skousl si ret. Mrknul jsem na něj, ale pak se k nám nahrnuli ostatní, začali lítat panáky a různé kombinace všech nápojů. Chtěl jsem si dnešní noc zapamatovat, ale chtěl jsem i pít, ale věděl jsem jedno. Je opravdu jedno kolik alkoholu bych vypil, i tak bych si pamatoval chuť jeho rtů, pamatoval bych si tu chvíli, tu atmosféru každý detail.
Ani nevím, jak jsem v pět ráno skončil s Kihyunem v posteli. Původně jsem ho chtěl odvést domů, ale Kihyun nemohl najít klíče. Tak jsem ho bez přemýšlení vzal k sobě. Posadil jsem ho na postel a začal z něj svlékat oblečení, abych ho mohl obléct do něčeho pohodlného, jenže jeho žaludek nevydržel nápor alkoholu, takže jsme oba na střídačku a s pomocí stejně opilého Jooheona ve sprše. Oba jsme nějakým způsobem Kihyuna umyli a pak jsme ho jen v trenkách položili ke mě do postele, kdyby náhodou měl ještě jednou nevolnostní problém, aby to bylo snažší. Když jsme ho svlékali, tak mu z bundy vypadli klíče, ale už bylo pozdě ho táhnout k němu do bytu, tak jsem mu dal klíče zase do bundy. Ani já jsem se nechtěl moc převlékat a vzhledem k tomu, že Kihyun už byl dávno odpadlý, tak jsem se ho nemohl zeptat, jestli mu to bude vadit a rovnou jsem si lehl vedle něj a přitáhl si ho k sobě do náruče a ani nevím jak rychle jsem usnul .