Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // YuMark 56

Yugyeom

Nevím, jak dlouho jsem se na tom chodníku válel, možná deset minut, možná půl hodiny, možná celý den, ale bolesti jsem měl takové, že se nedají ani popsat. Neumím si představit, jaké by to bylo, kdyby mířil výš, oh my god, byl by ze mě impotent. Nějakým způsobem se mi podařilo dopajdat nebo spíš doplazit domů. Brownie na mě vyjukaně kouká, když vidí páníčka, jak se plazí po zemi, naštěstí byla dost velká tma na to, aby někdo vyfotil, jak se plazím a dal to na net. Podaří se mi vyškrábat na svojí hnědou sedačku, po tom, co děkuji bohu, že mám nejnovější lednici s výrobníkem ledu. Přiložím si led na holeň a hned vyjeknu bolestí. Modřina se mi tam tvoří. Zatím jen okrajové zarudnutí plus tam, kde narazil střed špičky jeho boty, se mi dělá už nažloutlá podlitina. Bože, doufám, že mi nezlomil kost! Zapnu si televizi, ale stejně nejsem schopný myslet nebo spíš vnímat dění nějakého filmu, u kterého ani nevím, jak se jmenuje nebo o čem je nebo proč se na něj sakra dívám. Spíš to mám jako kulisu k mému přemýšlení.

Vím, že to, co jsem udělal byla blbost všech blbostí, no, možná z pohledu někoho jiného, ale pro mě to dávalo skvělý smysl. Chtěl jsem zkusit, jestli i po tom, co jsem si na stoprocent jistý, že ke mě jako Oříškovi něco cítí, tak jestli by to zahodil kvůli Yugyeomovi. Přece jenom jako mě mě miloval dlouho. Pořád o mě mluvil, hlavně tedy ze začátku, postupem času o něm/mě přestal mluvit úplně. Ale co kdyby za ním Yugyeom přišel a chtěl ho svést? Zahodil by vztah se mnou? Vrhl by se mu do náruče? Kdyby ano, asi bych se před ním už neukázal, ale když ne, tak mě to nutí ho akorát milovat ještě víc, jako Oříšek, i jako Yugyeom. Nemůžu se zbavit těch citů a teď vím, že mě miluje takového, jaký jsem, nemůžu se zbavit té chutě se před ním odhalit. Ukázat mu, kdo se skrývá pod tou maskou, vpít se do jeho nádherně narůžovělých, plných rtíků a vychutnat si každý jeho dech, který mě pošimrá na tváři. Objímání a držení za ruku už mi nestačí. Chci se ho dotýkat víc. Ale když pominu tuhle touhu po jeho doteku. Spíš už...mu nechci lhát a ať se na to dívám z jakékoliv strany, tak mu lžu a hodně...ať jsem se tomu snažil vyhýbat. V odpovědích raději mlžit nebo neříkat nic, tak stále je to lež. A ještě to, jakou hru jsem to tu hrál. Bojím se, že jak si sundám masku tak, mě odvrhne. Bude na mě křičet, bude mě nenávidět. Bude mi vše vyčítat a já ani na svojí obranu nebudu moc říct nic, protože bude mít pravdu.

Ale to, jak mě jako Oříška nazval svým přítelem, nemůžu říct, že mě na jednu stranu nepíchlo zklamáním u srdce a na druhou stranu mě zaplavila taková vlna radosti a hlavně pýchy, že to jsem já, o kom mluví, že o mě takhle mluví. Proto jsem se rozhodl až budu moc pořádně chodit, ukážu mu svojí tvář.

From Markie:

Oříšku, jak ti je?

Zpanikařím, jak to sakra myslí? Jak, jak mi je?? On to už snad ví? Začnu panikařit a rozepíšu, že už mě to jeho kopnutí nebolí, dokud mi nepřijde pokračování jeho zprávy a já si oddechnu, že jsem tu svojí odpověď ještě neposlal.

From Markie:

Máš ještě teplotu? :(

Oh, jasně, já byl vlastně nemocný, ehm, zapomněl jsem na to. Zprávu smažu a odepíšu mu, že už je mi dobře a jestli bude jeden z večerů mít volný, že bych s nim chtěl mluvit.

From Markie:

Zítra musím být do večera, protože už se nestihnu s Hyunwoo domluvit, ale pozítří si udělám večer volno!!! :*

Usměji se a skousnu si ret, pozítří, středa...je den D, den kdy mě bude Mark nenávidět, ale na jednu stranu je to den, kdy-... pří mých myšlenkách můj pohled sjede na kalendář... oh, kurva, je to Valentýn...no....buď to bude, aspoň doufám, jeho nejlepší valentýn a nebo se pro něj valentýn změní na hrozný den, no, snad to bude to první.