Neighbors ✓ || Changki • YuMark • Jackheon

Neighbors // JackHeon 62

Jooheon
Takže, brambrůky, dva litry koly, citrónové sušenky, kokosky, popcorn mám supr. Roztáhnu si závěsy, vytáhnu žaluzie a otevřu okno.  Nasadím si kšiltovku a zapnu film pro to, aby se Kyunnie nedivil, co tu dělám. Přesunu si křeslo k oknu a posadím se. Je teprve půl desáté, ještě tak deset minut a měl by přijít.
Je už několik měsíců, co jsem na to přišel. Vlastně, přišel jsem na to první týden, co jsme se sem nastěhovali. Naproti nám bydlí moc, ale opravdu moc sexy soused. Nechtěl jsem špehovat, ale ono to jinak nejde. Ten osudný den jsem přišel do pokoje. Normálně jsem si zapnul film na notebooku, převlékl jsem se, a když jsem procházel kolem okna, tak na mě vybafl velice delikátní obrázek. V okně, přímo uprostřed stál muž, možná stejně starý jako já, hnědé vlasy, měl neuvěřitelně hezky nagelované a bože, jeho tělo. Nejdřív se tam promenádoval v tričku. Vypadalo to, že uklízí a já nevím proč, ale nemohl jsem od něj odtrhnout oči. Musel jsem se na něj dívat. Ale je to jeho chyba! Má si zatáhnout závěsy. Místo toho, abych odešel, nebo se nedíval, tak jsem se schoval za rám okna tak, aby mi vyčuhovala jen hlava ve strachu, že se otočí a zjistí, že ho sleduji. Ale když si sundal triko, málem jsem z toho okna vypadl. Bože, takhle sexy tělo nemá ani bůh, sorry, Wonho. Ještě je krásný a je tak pohledný a to, jak se mazlí se svojí kočičkou mi dává jasně najevo, že je to i charakter! Musí být hodný, když se s ní tak mazlí a to je jen dobře. Ne, že bych se mu někdy chtěl ukázat. To ne! Minule jsem vynášel odpadky a utekl jsem, když jsem ho viděl, jak se blíží.
Začal jsem ho sledovat takhle každý den, nebo aspoň pokaždé, kdy jsem mohl. Zjistil jsem, že chodí z práce po deváté a u okna se svléká vždy v deset nebo chvíli před. Ale postupem času mě přešel i strach z toho, že by mě viděl. Musím být asi hodně nenápadný, když mě pořád nepřistihl. Haha, to jsem celý já, nenápadnost sama! Pokaždé pak už jen zhasnu u sebe světla a jdu spát s myšlenkami na něj. Přestal jsem být ostýchavý a postupem času jsem si to obhlížení užíval. Ze začátku jsem se na něj jen díval z čisté zvědavosti, ale potom se to změnilo na posedlost. Musel jsem ho vidět každý den, jak mile mě v tom něco přerušilo, nebo jsem nebyl doma, byl jsem pořád naštvaný, ale při pomyšlení, že druhý den budu mít volno a můžu ho sledovat, to vždy napravilo.
Proto se dneska moc těším. Nenechal jsem nic náhodě, rozsvítil jsem si, roztáhl záclony a vše, co by mi vadilo ve výhledu a čekal jen na to, jak ho po měsíci a něco konečně spatřím.
Když už se ručička blížila k onu času, tak jsem netrpělivě skousával svůj ret, ale ve chvíli, když se jeho silueta vyhoupla z poza závěsu jsem nadšeně skoro zajásal. Ale musím být ticho, jinak na mě přijde. Vypadá to jakoby se rozhlídl, chvíli mám strach, že mě vidí, ale nakonec se otočí ke mě zády a svlékne si triko. Jooo, to jsem potřeboval. Tenhle výhled by mi ani realitní makléř nemohl nabídnout. I kdybych si měl vybrat, jestli z pokoje budu mít výhled tak akorát do oken jiných lidí, jiných sexy lidí, nebo na moře, či historickou část města, tak si stejně zvolím tohle. Po mé uspokojivé půl hodince. Neberte mě špatně, nikdy jsem si nad ním nevyhonil. No, možná trochu, ale před ním jsem se vždy držel. Vždy se to dostalo jen do fáze, že jsem si musel nadávat, protože se mi vzrušil rozkrok a s myšlenkami na něj jsem si pak ulevil ve sprše. Ale možná, možná dneska bych mohl, ne, je to moc riskantní. Kdyby se otočil a viděl mě, tak bych to hůř skryl, kdybych měl ruku v kalhotách. Takhle to můžu, um, svést na to, že se dívám na hvězdy. Třeba. Když odejde a zhasne, tak si smutně povzdechnu. Zhasnu světlo, zatáhnu závěsy a se svěšenými rameny, ale dobrou náladou dojdu do koupelny. Svléknu se a po tom, co nastavím vodu na ideální teplotu vlezu do sprchy. Ještě slyším, jak Kyunnie vystřelil z bytu jako kanón. Ale asi mi to je jedno, protože mám teď myšlenky akorát tak plné jeho. Když Kyunnie odešel, tak se nemusím krotit. Sednu si na zem a snažím se nemyslet, jak vzrušený jsem jen z toho, že se jsem se na něj díval. Rukou si přejedu po celé délce a zasténám. Moje steny jsou hlasitější, když začnu rukou po svém vzrušení přejíždět rychleji a ta teplá voda, která dopadá na moje tělo, tomu moc pomáhá. Vymrštím hlavou do záklonu a pořádně se natlačím na zeď sprchového koutu, když si představuji, jak se o mě ty jeho svalnaté ruce starají. Jaké by to bylo, kdybych se mohl přivinout k jeho tělu. Jak šeptá moje jméno, zatímco je ve mě hluboko a já jediné, co chci je, aby se hýbal rychleji, hlouběji. Představuji si, jak křičím jeho jméno, všechny ty neslušné věci, které chci, aby dělal s mým tělem, zatímco mému každému přání vyhoví a dělá s mým tělem, co se mu zlíbí. Šeptá mi do ouška neslušné pochvaly a jeho další motivy s mým tělem, na které se nemůžu dočkat a dřív než bych chtěl to vše skončí, protože přijde můj vrchol.  Hlasitě zasténám, že mám pocit to museli slyšet všichni. Unaveně se opřu o sprchový kout a vydýchávám to. Snažím se popadnout dech, zatímco ze sebe smývám poslední zbytky mojí rozkoše. Namydlím se pořád v sedě a po tom, co se spláchnu, vylezu s třesoucíma se nohama ven. Zabalím se do župánku a unaveně sebou plácnu na sedačku. Zatímco schnu, tak se dívám na nějaký melodramatický seriál, kde jsou všichni všech bratři, sestry, matky a bůh ví co ještě. Převléknu se do pyžama a dojdu do postele. Ještě se cestou zastavím u okna a smutně si povzdechnu. I kdyby jsme se potkali, stejně by nestál o někoho, jako jsem já. Zakroutím hlavou a přikryji se až k nosu a s myšlenkami jen na něj usnu.
Ráno si promnu oči a pomalu se zíváním vstanu. První moje cesta je do kuchyně, kde dám vařit vodu na kávu. Dneska máme volno, takže se budu asi jen válet. No, možná bych mohl uklidit, ale asi se mi nechce. Dojdu nakouknout ke Kyunniemu do pokoje, jestli ještě spí, ale překvapím se, když zjistím, že tam není. Hádám, že je u Kihyuna. Možná bych měl žárlit, že je můj nejlepší kamarád pryč a netráví se mnou čas, ale upřímně, přeji mu to. Kihyun je moc hodný a myslím, že má na Kyunnieho dobrý vliv. Ale je pravda, že žárlím, ale úplně z jiného důvodu. Žárlím na to, že může být s tím, koho miluje, že se ho může dotýkat a nemyslím jen sex. Můžou spolu sedět na sedačce, mazlit se, zatímco se dívají na nějaký film. Můžou se spolu objímat u vaření a dělat spolu věci, co nemůžou ani kamarádi a...já bych chtěl taky, chtěl bych se s někým...ne s ním objímat, jen tak líně se válet v posteli do jedenácti, jenom proto, že můžeme. Udělat si lehkou snídani a pak spolu koukat na nějaký nudný film, který ani nebudeme vnímat, protože budeme spolu. Já bych to taky chtěl zažít, jaké to je, někoho milovat a být milován. Z přemýšlení mě vytrhne cvaknutí konvice. Zaliji si kávu a pak se odeberu k oknu. Jen roztáhnu závěsy, abych se mohl podívat, jak se chystá do práce, jak si obléká košili, váže si kravatu a voní se, jak si upravuje svoje dokonalé vlasy. Opřu se víc o stěnu a povzdechnu si.  Proč musí být tak dokonalý.