Drahokamy štěstí

×33×

"Tak ten kluk je nejvíc mega hot." Přiběhla za mnou o přestávce Claris mezitím co jsem si balila věci a chystala se vyjít ven ze třídy. Já jen otráveně protočila očima.

"A myslíš že se tak pěkně i chová?" Zeptala jsem se jí poněkud nepříjemně, čehož jsem hned po chvíli litovala, protože jsem na ní hnusná být opravdu nechtěla. Navíc nevěděla co se stalo a kdo to vůbec je.

"Co ti je? Nemusíš být hned nepříjemná. Navíc ty sama ho neznáš." Vyjela po mně Claris a odešla od mé lavice. Kéž bych ho neznala Claris... Říkala jsem si v duchu.

"Heej." Zakřičela jsem na ni. Tím jsem ji zastavila v chůzi a ona se na mě otočila s výrazem na tváři typu Co je zase? "Promiň." Dořekla jsem to, co jsem chtěla. Ona se otočila na patě, zase se zamnou vrátila mnou a objala mě.

"Ne to ty promiň mně, nemusela jsem hned vyjíždět. Přeci jenom nic o něm nevím a máš pravdu." Řekla mi omluvně a já jsem si ji ještě víc přitáhla do obětí. Chris to jen celé s úšklebkem pozoroval, ale bylo mi jasné na co myslel. Na to stejné co já. Museli jsme Ris hlídat, aby se náhodou do něčeho nepřipletla a to rovnou s Reasonem.

"Už pojďte pro boha." Zakňučel naším směrem otráveně Chris a já se musela uchechtnout.

"Už jdeme pro BOHA." Odpoveděla mu na to Ris a zdůraznila slovo Boha. Poté se hned podívala na mně, já na ni a netrvalo ani sekundu a měli jsme obě výbuch smíchu. Chris nás jen znuděně pozoroval a čekal až se šouravým krokem při záchvatu smíchu odebereme k východu ze třídy.

"Ale on je vážně sexy. Ty jeho modrý pramínky na těch zatraceně sexy vlasech. A ty hnědé skoro černé oči. A vsadím se že má břišáky..." Rozplývala se nad Reasonem Ris a já se snažila to nevnímat. Kam jsem se to zase dostala. Vážně se MOJÍ nejlepší kamarádce líbí takový hajzl? Takhle to nenechám. Fakt že ne. Říkala jsem si v hlavě, mezitím co Claris blábolila o 'dokonalém' Reasonovi.

"Nechceš toho už nechat a raději jít na záchod? Pokud nepůjdeme, tak se asi počůrám a ty to budeš uklízet." Řekla jsem s ironií v hlase a Claris se konečně zastavila její upovídaná pusa.

"Hele já už nepůjdu. Zajdu do třídy." Oznámila mi Claris a já kývla. "Jo a klidně ti zanesu věci." Nabídla se ještě. Samozřejmě že jsem souhlasila.

"Fajn." Odpoveděla jsem jí krátce, předala ji moje učebnice a sešity a bleskovou rychlostí jsem se rozběhla na záchod, div jsem do nikoho nevrazila.

Zrovna začalo zvonit, když jsem si umývala ruce v jednom z nechutných školních umyvadel. "Sakra." Zabrblala jsem si pro sebe a vyšla ze záchodů. Do třídy to bylo ještě přes celou chodbu. Najednou jsem uslyšela kroky. Patřili jen jednomu člověku, to jsem poznala. Myslela jsem si že to bude učitelka a tak jsem pokračovala ve svojí cestě do třídy.

"Ale, ale." Řekl hlas někoho, koho jsem tu rozhodně nechtěla a nečekala. No jo... Doprdele. Kluci měli volnou hodinu na oběd. Proto se tu objevil. Věděl že tam budu, protože mě viděl běžet na záchod těsně před zvoněním.

"Koho to tu máme. Opět se setkáváme prdelko." Začal na mě znovu mluvit Reason. V jeho hlase byla slyšet nadrženost a pomstichtivost.

"Co chceš? Co pořád chceš?! Jdi ode mě pryč!" Začala jsem zmatkovat a tak jsem se přesunula ke zdi. To se tomu bastardovi však skvěle hodilo. Jak jinak...

Byla jsem už skoro u zdi, když v tom se objevil zcela u mě. Rukou mě přitlačil ke zdi a druhou položil hned vedle mě, čím mě uvěznil.

"Říkám ti nech mě!!" Zaječela jsem mu do ucha až jsem se bála, že mu praskne ušní bubínek a já mu budu muset platit nějakou zdravotní péči, nebo operaci.