7. Kapitola📑

2.3K 125 19
                                    

Pohled Taehyunga

„J-jmenuji se Jeon Jungkook a je mi 19 let a rád bych se ucházel o místo vašeho asistenta." dopověděl ten králíček. Měl sametový hlas který šimral mé uši. Nemohl jsem z něho spustit oči. Kluci se ho ptali na nějaké otázky a on se pak otočil a šel k plakátu, který visel za námi na kterém byla naše fotka. Když se otočil zády sklouzl jsem pohledem na jeho zadeček, který se behěm chůze krásně kroutil. Kopl jsem do Jimin a naznačil pohledem, ať to pošle dál. A uvědomil jsem si jednu věc.















Tohohle kluka musím dostat do postele za každou cenu.




Hezky bych mu ten zadeček zmáčkl a až by zavzdychal, tak bych mu tam narval tu svou velkou klá-. Taehyung dost! Přestaň nebo se vzrušíš a to v téhle situaci přece nechceš.

„Zajímalo by mě, jakou má orientaci." Ten Jungkook se na mě otočil a já si uvědomil, že jsem to řekl nahlas.
No do prdele.

„N-no, jsem jinak o-orientovaný než většina kluků" dodal trochu rozpačitě a já se v duchu zaradoval. Je na klukyyy!!!! To je super. Hned mám lepší den.

Kluci se s ním ještě bavili o plakátu a když odcházel tak jsem ho zastavil řekl: „Napiš nám tu prosím své telefonní číslo a zde máš kartičku do dalšího kola". Když jsem mu ji předával Jungkook se lehce dotl mých prstů a mnou projela vlna elektřiny, která my vnesla do břicha motýlky.

Když mám v břichu motýlky už teď, tak co stane až bude pode mnou vzdychat mezitím, co já budu do jeho zadečku tvrdě přiráž-. Taehyungu stačí! To se chceš vážně vzrušit? Svůj pohled jsem obrátil na Jungkooka a všiml jsem si, jak se mu rozzářily oči, když uviděl kartičku do dalšího kola.

No my si spolu ještě užijeme Jungkookie.






On pak svou ruku i s kartičkou odtáhl. Poděkoval, uklonil se a pomalu kráčel ke dveřím na druhé straně, než byly dveře kterými přišel. Když odcházel, neubránil jsem se pohledu na jeho zadek dokud nezmizel za dveřmi. Obrátil jsem svůj pohled zpět a všiml si jak se na mě kluci dívají. A věděl jsem, že se výslechu nevyhnu.

„Co to sakra bylo? Nikdy jsem tě neviděl se na někoho takhle dívat? Na zadek jsi mu koukal tak půl hodiny." řekl mi Jimin s úšklebkem.

„Nic. Co by to mělo být. Jen se mi líbil."

„A proto sis vzal jeho telefonní číslo? Taehyungu pamatuj na naši dohodu." ozval se pro změnu Namjoon. Já jen protočil očima a zbytek konkurzu jsem se jen nudil a přemýšlel o Jungkookově prdelce. Rozhodl jsem se mu teda napsat.





Me: Ahoj králíčku

Me: Ta tvoje prdelka by teda stála za hřích.

Králíček🐰: Kdo jsi?

Králíček🐰:
A kde jsi vzal mé telefonní číslo?

Me: Jsem krásný a bohatý člověk, který se chce dostat do tvojí dírky.
A o to číslo se nestarej, mám totiž své zdroje.

Králíček🐰:
Nepiš mi. Nechci si psát s nějakým narcistickým úchylem, který někde našel moje telefonní číslo.

Me: Ale králíčku, nezlob nebo tě potrestám 😏😏😏

Králíček🐰: Sakra napiš mi něco o sobě nebo ti už nebudu psát.

Me: Už jsem ti o sobě psal. Jsem krásný a bohatý muž, který se chce dostat do tvého nitra.

Me: A co kdybych ti pověděl, že jsme právě ve stejné budově, jestli si ještě neodešel.

Králíček 🐰: Ty jsi v budově Bighitu na konkurzu?

Me: Něco takového




Tak co říkáte na další část?

Ano, už na scénu přišla úchylná autorka 😀.

Napište,jestli se vám příběh líbí.

I love youuu😍😍😍

𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)Kde žijí příběhy. Začni objevovat