𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)

71. Kapitola📑

Rychle jsem dopřipravil zeleninu a vydal se k předsíni přivítat hosty.

Jako první jsem viděl Jina, kterému jsem skočil kolem krku.

„Ahoj hyung."

„Ahoj Kookie. Rád tě vidím. Dlouho jsme se nepotkali." odpověděl mi Jin.

Na to jsem jen v souhlasu zakýval hlavou a usmál jsem se. To už za námi přišel Joon a objímal Jina kolem pasu.

„Čau Kooku." pozdravil mě a trefili jsme se pěstí. S Namjoonem si dobře rozumím. Je s ním fakt sranda. Nejlepší je když spolu provokujeme Jina, aby se naštval a pak ho musí Joon udobřovat. Vždycky padám smíchy.

A pak jsem málem dostal zástavu srdce. Přišel totiž za námi ten speciální host a já tam před klukama jen stál s vykulenýma očima a nemohl se ani hýbat. Byl jsem zamrzlý v transu.

Jimin. Ach ne. Vzpomínky se vracejí. Ale už se mnou nic nedělají. Tak to jsem rád.

Jimin ke mě přišel a normálně mě obejmul. Pořád je stejně drobný. Zmizel v mém objetí jako nic. I přes triko a lehkou mikinu jsem cítil, jak má vypracováné tělo.

Jsi ještě atraktivnější Jimine. Dej si pozor. Nechci s tebou nic mít, ale moji nadrženost neudržím na uzdě dlouhou dobu.

„Ahoj Jungkookie. To už je strašně dlouhá doba, co jsme se neviděli. Chyběl si mi." řekl mi Jimin a usmál se na mě největším čárkovým úsměvem, jaký jsem u něho kdy viděl.

„Ahoj Jimine. Taky tě rád vidím." odpověděl jsem mu.

„No vidíš. A ty jsi v tom telefonu zněl jak kdyby ses chtěl zabít, že přijde nějaký host." řekl Jin a zasmál se svým hekavým smíchem.

Dlouho jsem jeho smích neslyšel, takže jsem se musel smát taky. Vlastně jsem se všichni smáli. To prostě nejde nesmát se Jinovému smíchu.

„Kluci, pojďte do jídelny. Přece nebudete obědvat v obýváku." volala na nás mamka z kuchyně. Když jsem vám kdysi popisoval dům, nezmínil jsem jídelnu. Za jídelnu bereme stůl v kuchyni, takže mi to přišlo zbytečné.

V kuchyni jsme se všichni usadili ke stolu. Seděl jsem vedle Jimina a Jina. Dobrá místa.

Mamka nám donesla oběd a nadávala nám na talíře. Jin s Joonem se bavili s rodiči o nějakém tématu a já jsem přemýšlel.

To Taehyung nechtěl jet, když přijel Jimin? To mě už nechce nikdy vidět? Vždyť to byla jeho chyba, to on by se měl omluvit. Kdy vůbec budou odjíždět?

Někdy tu totiž Jin a Joon přespávali. Byli oba v Jinově pokoji. To jako by Jimin spal se mnou? Ne, to nesmím dopustit. To bych se neudržel.

Z mého důležitého přemýšlení mě probudil tlak na pravém stehnu. Položil jsem opatrně příbory, aby netřískly, a přesunul jsem své ruce na stehna. Ano, jedl jsem příbory. Už jsem se trochu zdokonalil.

Byla tam něčí ruka. Jelikož Jin seděl z druhé strany a jedl, tak to musel být Jimin. Obě ruce jsem položil na tu jeho drobnou a snažil se ji dát pryč.

Jenže on mé stehno vždycky zmáčkl a jak o nečekal, tak jsem se lekl. Podíval jsem se na něho a viděl jeho temný hladový pohled. Bože, Jimine, ne.

Pomalu přesouval ruku výš a výš a já ho chtěl za každou cenu zastavit. Jenže jak jsem říkal, on mi vždycky zmáčkl nohu. Neměl jsem šanci. Tak jsem jenom seděl a křečovitě držel příbory a snažil se udržet neutrální pohled.

Ale pak mě začal masírovat na mém rozkroku. Kurva ne. Teď ne. Já tě fakt zabiju Jimine.

Málem jsem tam začal vzdychat, ale naučil jsem se lépe ovládat svou erekci, takže mám přesně jednu vzpomínku, která se mi strašně hnusí a na sto procent funguje na nevzrušení se.

Našel jsem tuhle vzpomínku a v hlavě si přemítal pouze tu. Plně jsem se na ni soustředil. Dlouho dlouho se Jimin snažil jenže se mnou to nic nedělalo. Za ty roky jsem se hodně změnil.

✅