𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)

52. Kapitola📑

„Taehyungu, já nevím, co ti na to mám říct. Jen, občas mě fakt trochu děsíš." odpověděl jsem mu a usmál se. Tae se na mě jen spokojeně a úlevně podíval a taky se pousmál. Konečně tu je lepší atmosféra.

Abych ji ještě zlepšil, chtěl jsem pustit nějakou píseň. Na displeji v palubní desce jsem najel na YouTube a najel na moji nejoblíbenější písničku od BTS. Je to Idol. Je dokonalá. Klikl jsem na oficiální videoklip a video se začalo přehrávat.

V tuto chvíli jsem se cítil dobře. Začal jsem do písničky zpívat a tancovat a bylo mi jedno, že je tu Taehyung. Ať vidí, s kým má tu čest.

Nejvíce jsem to vždycky rozjel na refrén. Taehyung se na mě díval a zubil se od ucha k uchu. A pak se najednou ke mě přidal. Zněli jsme dohromady úplně božsky.

Dozpívalí jsme Idol a pak tam naskočila Come back home, kterou jsem nikdy neslyšel. Auto opět upadlo do ticha. Ale ne takového toho trapného, ale příjemného ticha.

„Moc krásně zpíváš Jungkookie." pověděl mi Taehyung do ticha

„D-děkuji. Ty taky moc hezky zpíváš." odpověděl jsem mu s trochu narůžovělými tvářemi.

„T-tae, přemýšlel jsem, že bych odstoupil z konkurzu." řekl jsem trochu nesměle. To jsem asi neměl říkat.

Taehyung dupnul na brzdu tak silně, že jsem i přes zapnutý pás jsem málem vyletěl čelním sklem.

„Co to říkáš Jungkooku? To už nikdy neříkej. Jsi nejlepší z nejlepších. Však já tě ještě přesvědčím." řekl mi a úchylně se usmál. Až teď jsme si oba všimli troubení aut za námi.

Taehyung se jen nervózně usmál a pomalu se rozjel.

Bože. Co myslel tím, že mě přesvědčí? Nevím, jestli se mám bát. Cesta už pak probíhala v tichosti až k mému domu.

Vystoupili jsme a vydali se dozadu ke kufru. Přišel jsem je kufru dřív než Taehyung a otevřel ho. Chtěl jsem začít brát tašky, ale Taehyung mě otočil a posadil do kufru. Roztáhl mi nohy a namáčkl se ke mě.

Naklonil se k mému obličeji a prohlížel si mě z blízka. Jeho oči byly krásně tmavé. Naklonil hlavu na bok a přiblížil k mému oušku.

„Jungkookie, dovol mi tě přesvedčit." zašeptal a dal si záležet na každém slovu.

„A jak to bys to chtěl udělat Tae?"

„Udělám ti tak dobře jak ještě nikdy." řekl trochu hlasitěji a začal mi pokládat jemné polibky na krk.

Nechápu jak může jak rychle měnit osobnost. Jednou je nesmírně otravný a pořád nadržený a jednou je strašně romantický a něžný. Osobně mám radši jeho něžnou stránku.

„Tak dobře Tae. Můžeš to zkusit, ale nezaručuji, že se ti to povede." pověděl jsem mu během toho, co jsem měl zavřené oči a užíval si jeho péči.

„Děkuji Jungkookie, jsem rád, že mi dáš šanci. Ale pojďme už odnést ty tašky nahoru." odpojil se ode mě Tae a řekl mi během toho, co už sbíral tašky z kufru. Já se zpátky postavil a začal je sbírat taky.

Sáhl jsem na takovou růžovou tašku. Co v ní sakra je? Nepamatuju si ji. Chtěl jsem do ní nakouknout, ale hned jak jsem viděl tu první věc nahoře, odhodil jsem ji zpátky do kufru.

Do prdele. Já na tu hříšnou tašku šáhl. Tae mě pozoroval vedle auta a smál se.

„Jungkookie, ty věci nejsou jedovaté." pověděl mi mezi tím co tam odpadával smíchy.

„T-tae, mohl bys ji prosím vzít ty?" řekl jsem s červení ve tvářích.

„Dobře králíčku. Ale stejně se tomu obsahu té tašky dneska nevyhneš." Bože. On mi to dělá schválně. Ví, že je mi tohle téma nepříjemné a že se u toho červenám.

Pobrali jsme všechny tašky a vydali se ke vchodu. Když jsem vytahoval klíče, vyklouzly mi z prstů a spadly těsně vedle kanálu. Pane Bože. Právě jsem asi prožil infarkt. Otočil jsem se a ohnul se pro ně. Kurva. Taehyung.

Už s klíči jsem se zvedl a podíval se na něho. Poznal jsem ten jeho hladový pohled a jak se snaží udržet. Hodný kluk. Usmál jsem se na něj a on mi ho trochu rozpačitě oplatil.

Odemkl jsem vchod a nohou podržel dveře i Taehyungovi. Teď už nás čekají jen ty kilometrové schody. Pustili jsme do nich a za dvě minuty byli nahoře. Přišli jsme oba v tichosti ke dveřím a já je pomalu začal odemykat.

Vlezli jsme dovnitř a Tae zavřel nohou dveře. Já si stoupl doprostřed obýváku a otočil se. Tae pořád stál u dveří a díval se na mě. Já si ho prohlédl od nohou až k jeho očím, kde jsem zastavil.

Dívali jsme navzájem do očí strašně dlouho. Touha v nás pomalu vzrůstala. Taeho oči byly čím dál více tmavší.

Už jsem to nevydržel a odhodil tašky. Tae udělal to samé a už jsme se po sobě plazili a líbali se.

Mám jenom 20% baterie, takže kapitolka až večer možná.

I love youuuu😍😍😍✅