„......Stálo to 108.000 wonů (něco přes 2.120 Kč)." odpověděl mi jako kdyby to bylo normální.
Tolik peněz za dvě trička? On se zbláznil? Spíš já se zbláznil, že jsem s tím souhlasil.
„Tae, nemůžeš tak moc utrácet a ještě k tomu za takové kraviny jako dvě trička pro mě."
„Ale králíčku, já ti to chtěl koupit a navíc to jsou mé peníze. A moc se těším až spolu půjdeme do toho obchodu. Ale teď pojď. Musíme ti ještě nakoupit věci." pověděl mi, chytil za ruku a začal táhnout k dalším drahým obchodům. Já na to jen zčervenal. Vždyť nás může kdokoliv vidět.
Byli jsme ve strašně drahých obchodech a on za mě utrácel strašně hodně peněz. Nakoupil mi tolik oblečení, kolik mi Jin nekoupil za celý život.
Přísahám, že jsme nesli 17 tašek a v každé tašce byly minimálně dva kousky oblečení. Utratil za mě celkem 5.530.000 wonů (něco přes 108.000 Kč). Takže strašně moc peněz. Teď jsme mířili do toho obchodu, kam chtěl jít on.
„Tae, kam to jdeme?" zeptal jsem se, když mě začal tahat do nějakého obchodu do nejvyššího patra. Nikdy jsem v tom 14. patře nebyl, protože jsme nakupovali jen v těch nejlevnějších dole.
„Uvidíš Jungkookie. Jen ti teď zavážu oči tímhle šátkem." oznámil mi když jsme stáli ve výtahu.
„Tae, proč mi ho chceš váz--"
„Uvidíš Jungkookie." přerušil mě.
Když zastavil výtah a otevřel dveře, musel jsem spoléhat na svoje ostatní smysly a držel jsem se pevně Taeho za ruku jako malé dítě.
„Jungkookie, nedrž mě tak silně nebo mi tu ruku rozmačkáš. Nikde tě nenechám králíčku. Nemusíš se bát." Těmi slovy mě uklidnil a já povolil stisk a nechal se tahat neznámo kam.
„Tak králíčku jsme tady. Teď tě zavedu k jednomu regálu a ty si tam něco vybereš, jo?"
„Dobře, ale trochu se bojím, kde to jsme." odpověděl jsem mu popravdě.
„Nemusíš se vůbec obávat. I když ty se budeš červenat, mě se tohle všechno moc líbí." snažil se mě uklidnit během toho, co mi pomalinku rozvazoval šátek. Co tím myslel, že jemu se to líbí a mě ne? Co by se mi nemělo líbit na oblečení? Když mi sundal ten šátek, asi jsem pochopil, co tím myslel.
Stál jsem snad v největším sexshopu, který jsem kdy viděl. Nikdy jsem v žádném nebyl, protože jako proč, když jste ješte před pár dny byl panic. Rozhlížel jsem se a zastavil pohled na regálu u kterého jsme stáli.
Byly tam různé oblečky a úplně v rohu nahoře byl ten, co mi Taehyung dal jako dárek. Začal jsem se hrozně červenat, že jsem musel vypadat jako rajče.
„Já ti říkal, že se budeš červenat králíčku."
„Tae. Je to trapné. Pojď odsud pryč." poprosil jsem ho. Necítím se vůbec dobře mezi těmi ďábelskými a hříšnými věcmi.
„Ale králíčku, víš, co jsi mi slíbil. Teď se podívej na ten regál a vyber si jakýkoliv obleček, který se ti líbí." Já se chvíli rozhlížel. Bože. Vždyť to je hrůza. Vždyť ty oblečky nezakryjí vůbec nic.
Po chvíli jsem ukázal s ruměnci ve tvářích na obleček, který toho podle mě zakryje nejvíce. Tae se jen uchechtl a začal se v nic přehrabovat a pak jeden vytáhl. Dál ho do košíku, který ani nevím, kde vzal. Jak ví moji velikost?
Chytl mi ruku a zase mě tahal na druhou stranu. Došli jsme k regálu vestavěnému ve zdi a v něm bylo tak milion kondomů různých druhů a barev a příchutí???? Proč mají sakra příchutě?
„Tak jestli je chceš králíčku používat, tak si vyber jaké." Bože proč? Ale když jsem to Taehyungovi slíbil, tak to dodržím.
„Vyberu si jenom, když ty si vybereš taky." oznámil jsem mu a četl si příchutě.
„Ty jsi nějaký odvážný králíčku. Ale když chceš, tak si klidně vyberu." odpověděl mi s radostí, která z jeho hlasu šla zřetelně slyšet.
Jsou tu miliony příchutí. Jahoda, malina, borůvka, mrkev, jarní tráva, zmrzlina, jablko, bubble gum, banán, okurka, hruška, skořice, zelený čaj, vanilka???? Samozřejmě jich tam bylo mnohokrát více. Ale vanilka je moje nejoblíbenější příchuť.
Některé příchutě mě vážně pobavily. Třeba jarní tráva. To je dobré. Kdo si sakra koupí kondomy s příchutí jarní trávy? Já jsem si už vybral.
„T-tae? Já bych chtěl ty vanilkové." Tae na to jen kývl hlavou a hodil je do košíku. On si vybral višnové. Bože. Co si o nás u té pokladny pomyslí? Ježíši. Radši to ani nechci vědět.
Vždyť Taehyung je slavný. Beztak to zas bude na internetu a budu tam mylné informace o tom, že spolu chodíme.
Tae se rozhlížel a zřejmě přemýšlel, co ještě vzít, abych se cítil ještě více trapnější. Sakra. Kde jsme nechali tašky?
„Tae, kde máme tašky?" zeptal jsem se hystericky.
„Klid Jungkookie, zamknul jsem je do skříněk vedle výtahu. Přece se tu s nimi nebudu tahat." řekl a opět mi chytl ruku a tahal mě k regálu úplně vzadu.
Byly tam takové lahvičky zase úplně různých příchutí. Stálo na nich „lubrikační gel". Co to je? Nikdy jsem o tom neslyšel.
„T-tae? K-k čemu to je?" zeptal jsem se a kývl hlavou směrem k regálu.
„To je aby tě to méně bolelo a více se ti to líbilo. Někdy to určitě vyzkoušíme."
„Ještě jestli teda nějaké příště bude, Taehyungu." zamumlal jsem si pro sebe, ale on to zřejmě slyšel, protože se na mě dotčeně podíval. Já se na něho neutrálně podíval a pak si začal číst příchutě.
Zase jich tam bylo tolik. Čokoláda, meruňka, pistácie, rum, meloun, třešeň, jasmín, levandule.
Mě teda osobně zaujala čokoláda. Ale rum je taky dobrá příchuť pro lubrikant. Co za příchutě oni ještě nevymyslí. Vzal jsem jeden čokoládový a hodil ho Taemu do košíku. On se na mě jen spokojeně usmál a vzal si meruňkový. Bože. To jsou příchutě. Tae mě chytil za ruku a zamířil k pokladně. Díky Bohu.
Další kapitolka.
I love youuuuu😍😍😍✅
ČTEŠ
𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)
Fanfic[-Dokončeno & Opraveno-] Devatenáctiletý Jungkook studuje na konzervatoři zpěv. Bydlí pouze s bratrem, neboť rodiče žijí velmi daleko od jeho vysoké školy. Jednoho dne uvidí plakát, na němž stojí, že světoznámá skupina BTS hledá osobního asistenta...