37. Kapitola📑

2.1K 109 3
                                    

Probudilo mě, když s mým tělem někdo třásl.

Otevřel jsem oči a viděl jsem před sebou Jina.

„Hyung, co děláš?" zeptal jsem se, protože mě zajímá, jakou má tak strašně důležitou věc, že mě musí budit.

„Bože. Já se tak lekl. Myslel jsem, že jsi mrtvý." oddechl si Jin a já se zasmál. To je tele.





„Jak to že jsi doma hyung?"

On opustil Namjoona nebo proč je doma? Doma nebyl asi čtyři dny.

„Chtěl jsem spát ve svojí posteli a zase být jen sám s tebou." odpověděl mi na to.

Beztak si chce jen odpočinout od Namjoona.






„Kookie, co kdybychom zašli dneska do kina, zítra na bazén a pozítří nakupovat? Toho 13.10. musíme být doma, co kdyby přijeli?" řekl Jin a já otevřel pusu v údivu. On chce jít se mnou nakupovat? Jooooo.

„Jooo hyung. To je super plán. A na co zajdeme do kina?" Doufám, že na nějakou komedii. Nenávidím horory. Nemůžu po nich usnout.






„No, mně to je jedno. Ale prý tam je nějaká romantická komedie. Zajdeme na to? Zarezervuješ to?"

„Tak dobře hyung." Šel jsem do pokoje a na počítači najel na nejbližší kino a námi vybraný film.

Zarezervoval jsem místa v té nejvyšší řadě. Tam jsou nejlepší místa, to je dobré si zapamatovat. Film začínal za dvě hodiny. Jeden lístek stál 8.000 wonů (něco okolo 165 Kč).

„Hyung, film začíná za dvě hodiny a budeme platit celkem 16.000 wonů."

„Super Kookie, tak se obleč a už musíme vyjít.






<Time skip>

Vcházíme do kina a míříme k pokladně, kde sedí postarší paní, která skoro usíná.

„Dobrý den, máme tady rezervaci na film ******* na jméno Jeon Jungkook." řekl jsem skoro spící paní.

„Dobře, bude to 16.000 wonů. Zde jsou vaše vstupenky." Podal jsem paní peníze a vzal si vstupenky.






Šli jsme ještě vedle do obchodu, protože v kinech je jídlo strašně drahé. Nakoupili jsme plnou igelitovou tašku popcornů, křupek, arašídů a různých sladkých nápojů.

Zajímá mě, kam to dáme. Protože já mám mobil, peněženku a klíče v kapsách a Jin má jen malou kabelku.







Vrátili jsme se zpátky do kina a já se vydal k bufetu koupit alespoň jeden malý popcorn, aby to nebylo divné, že nic nemáme.

Šel jsem a hrabal jsem v peněžence. Někoho jsem ale srazil. „Já se moc oml--. Jé ahoj Wesoo. To už je podruhé, co jsem do tebe narazil. Promiň." řekl jsem a usmál jsem se.

Neviděl jsem ji pár dní.

„Ahoj Kookie, co tu děláš?" usmála se taky.

„Jsem tu se svým bratrem. A ty?"

„Jsem tu s Taehyungem. Prý potřebuje něco vyřešit a potřebuje poradit." dořekla a mě zmrzl úsměv.

Do prdele. Ona tu je s Taehyungem. On tu teď je. Nechci ho vidět, protože to co jsem s ním dneska u nich udělal mi připadá strašně trapné. Beztak si myslí, že jsem jen nějaký blbec.

„Soo, já už budu muset jít. Prosím neříkej Taehyungovi, že tu jsem." Soo jen kývla hlavou a usmála se.







Jin už mě čekal před vchodem do části se sály. Prosím, že nejdou na stejný film. Utrhli nám část lístku a poslali do sálu úplně na konci. Posadili jsme se na svá místa. A já je uviděl.

Taehyungem vlezl do sálu a Soo šla za ním. Zamávala mi tak aby to Taehyung neviděl. Jsem rád, že mě neprozradila. Zamával jsem ji nazpátek. Taehyung se Soo se usadili dvě řady před nás.






Nevšiml si mě. To jsem rád, protože jinak bych se ho nezbavil. Sál zhasl a na plátně se začaly přehrávat reklamy. Reklamy trvaly tak pět minut a pak se začal přehrávat začátku filmu.






V prostředku filmu jsem už dopil jednu láhev Fanty a jednu láhev Coly. Chtělo se mi strašně na záchod. Zvedl jsem se a protlačil jsem se kolem nohou lidí. Otevřel jsem dveře od sálu a vyklouzl ven. Párkrát jsem už v tomto kině byl, takže jsem věděl kde jsou záchody.

Otevřel jsem dveře na záchod. Je tu ticho, takže jsem tu sám. Zalezl jsem do jedné kabinky a ani se nezamykal. Stejně tu jsem sám.

Stoupl jsem si před záchod a začal si rozepínat kalhoty. Stáhl jsem si kalhoty dolů a vytáhl si svou chloubu. Najednou se na mě někdo zezadu nalepil a já vyjekl.







„Jungkookie, vážně si myslíš, že jsem si tě nevšiml?" Taehyung. Bože. Proč vždycky on? Omotal mi jednu ruku kolem břicha, jednu položil na mou chloubu a začal mě líbat na krku.

„Ach.... Tae...... Tady ne....... Prosím." poprosil jsem ho. Proč já ho sakra prosím? Když to prostě nechci, tak to nebudu dělat. Taehyung mi chtěl začít honit, ale já ho odstrčil, oblékl si kalhoty a vypadl ze záchodu.







Přišel jsem zpátky a sedl si vedle Jina. Rozhodl jsem se mu svěřit.

„Bože ten Taehyung je fakt strašný, hyung. On je tu taky v kině, víš a když jsem šel na záchod zase chtěl šukat. Už vážně potřebuju pauzu." řekl jsem Jinovi a strašně se mi ulevilo. Konečně to někdo ví.

„To ti věřím Jungkookie. Aha. Oni sedí pár řad před námi. Však vždycky se s ním můžeš přestat stýkat. A kdyby tě něco trápilo, hned mi to přijď říct, jo?"

„Dobře hyung." Jsem rád, že se o mě tak stará.

Film skončil a my jsme se vydali domů.







Snad se vám kapitola líbí.

Dneska bude ještě jedna, jestli budete chtít.

I love youu 😍😍😍

𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)Kde žijí příběhy. Začni objevovat