𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)

24. Kapitola📑

Text písně si pamatuju dokonale. Je to pro mě lehká píseň, tak doufám, že to dobře zvládnu. Zrovna mě zavolali. Překvapilo mě, že mě zavolali mým jménem a ne mým číslem. No to je jedno. Vešel jsem do místnosti a všichni se na mě začali tak divně usmívat.

U Taehyunga jsem byl na jeho úchylný obličej už zvyklý, takže to se mnou nic nedělalo. Ale Jimin se tvářil ....... jako to popsat...... prostě zvláštně?

Uklidnil jsem se a vešel s Jinem opět do téhle osudné místnosti. Dneska mě čeká poslední „zkouška". No konečně. Už mě to přestávalo bavit. Jestli postoupím do poslední části, tak budu muset být jejich asistent na jeden den. Jeden den se budu skoro „starat" o Taehyunga. No ty vole. Tak to mi Bůh pomáhej.

Můžete hádat, co jsem říkal. No samozřejmě že klasickou představující řeč. 

„Ahoj. Přišel jsem na předposlední část konkurzu."

„Vítej zpět u nás, Jungkooku. Tak co jsi si vybral pro talentovou show?" přivítal mě Namjoon. 

„No.. Vybral jsem si zpěv a budu zpívat We don't talk anymore od Charlieho Putha."

„Aaa. Skvělá volba. Už se moc těšíme." odpověděl mi stále usměvavý Hoseok. Já se uklidnil, nadechl a začal zpívat. 

Zpíval jsem se zavřenýma očima, protože se mi lépe soustředí a neznervózňují mě jejich pohledy. Zpívalo se mi překvapivě dobře a myslím, že mi to šlo. To však musí posoudit oni. 

Dozpíval jsem, otevřel oči a čekal na jejich reakce. Taehyung ani Jimin celou dobu nic neřekli. To je trochu divné. Skoro vždycky jsou první, kteří se ozvou. Jako první se ozval Yoongi. 

„Páni....Wow.....Bylo to úžasné. Úplně si mi vyrazil dech Jungkooku."

Teď se pro změnu ozval Namjoon. 

„Jungkooku, musím říct, že jsi mě překvapil ve všech ohledech. Zvládl jsi všechny disciplíny. Posilování, vaření, talentovku,.... prostě všechno co jsme ti zadali. Myslím, že jsi si vedl dobře a zasloužíš si postoupit. Tady máš číslo 1. To znamená, že jsi jeden z pěti uchazečů na vítěze. Přijď za námi po konkurzu a dostaneš papír s dalšími informacemi. Gratuluji!" dořekl Namjoon svou řeč a já tam stál s pusou dokořán.

Já jsem se dostal do posledního kola? Pane Bože. Já to dokázal. Převzal jsem si papír, rozloučil se a zamířil k východu. Vrátil jsem se zpátky do čekárny, abych se posadil a čekal na konec konkurzu. Bylo nás tu celkem jenom jedenáct, tak doufám, že to nebude trvat dlouho.

Po asi hodině a půl vyšel poslední uchazeč. Bylo zábavné, že postoupili jenom kluci. Trochu jsem se tomu musel zasmát. Jelikož jsem měl číslo 1, šel jsem za nimi jako první.

Zaklepal jsem na dveře a po tichém „dále" jsem se znovu ocitl v oné místnosti. 

„Takže Jungkooku. První ti trochu přiblížím informace, které však budeš mít napsané i na tom papíře. Prosím napiš mi zde svou adresu a 10.10. pro tebe přijede naše auto a odveze tě i s Jinem k našemu dormu. Jakmile přijedeš, budeme tě všichni čekat uvnitř, kde ti řekneme co a jak. Budeš se snažit splnit, co nejvíce úkolů. Pokud obstojíš jako dobrý asistent, přijedeme ti osobně 13.10. říct, že tě přijímáme. Máš k tomu nějaké dotazy?" 

„Jenom v kolik pro mě přijede to auto?" „V šest hodin ráno. Musíš být už nachystaný před vchodem."

V šest hodin ráno? Oni se zbláznili nebo co? Tak jestli se mi podaří ráno v šest vzbudit tak tam klidně budu čekat. Ale budu se snažit, protože to chci zkusit. 

„Tak tady máš papír a můžeš zavolat dalšího." řekl mi Jimin a podával mi papír. Já si ho od něho převzal a on se na mě ani nepodíval. Co se mu stalo? Provedl jsem něco? Večer mu napíšu a zkusím to zjistit.

Time skip ---- Po cestě domů

Chtěl jsem si co nejdříve přečíst papír s informacemi, a proto jsem spěchal domů, jak nejvíce jsem  mohl. Ale autobus zrychlit nemůžete, takže mi to stejně trvalo okolo 40 minut. Jin tam samozřejmě zůstal s Namjoonem.

Vletěl jsem do pokoje strhal ze sebe oblečení a ve spodním prádle jsem skočil na postel. A začal jsem číst:

Doufám, že se vám kapitola líbí?

Jak se těšíte na první školní den?😢😢

I love youuu 😍😍😍✅