𝐋𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐨𝐫 𝐀𝐬𝐬𝐢𝐬𝐭𝐚𝐧𝐭? (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)

39. Kapitola📑

Taehyung mě začal líbat na krku.

„Taehyungu, já nechci." Nechci s ním nic mít. Dvakrát to bohatě stačilo. Taehyung dělal jakože nic a dál mě líbal na krku. Já i přes tu slast jsem ho od sebe odstrčil a odešel z pokoje.

V kuchyni seděl Jin.

„Jine, děláš si ze mě prdel? Já s ním už nic mít nechci. Proč si ho zval dovnitř?"

„Zaprvé, nebudeš mluvit sprostě Jungkooku! A zadruhé, promluvil jsem si z Taehyungem i s Wesoo." odpověděl mi Jin. A co mi je sakra po tom, že s nima mluvil? Kvůli tomu s ním musím spát?

„Jungkooku on tě m----"

„Dost Jine.... " přerušil ho Taehyung „......chci, aby na to přišel sám." Na co mám přijít sám? Vysvetlí mi to už konečně někdo?

„Co se to tady děje? Vysvetlí mi to někdo?" Už jsem z toho vážně na nervy.

„Jungkookie, teď se ti budu nějakou dobu snažit něco naznačit." Co to tu sakra mele? To mi tu nemůže říct rovnou? Bože. Tohle už mě vážně nebaví.

„Nemůžeš mi to říct rovnou sakra?"

„Nemůžu, Jungkookie, na tohle musíš přijít sám." Bože. Oni z toho zase dělají vědu.

Zvedl jsem se a šel do pokoje, kde jsou se radši zamknul. Nechtěl jsem tu Taehyunga. Vykonal jsem večerní hygienu a ulehl do postele. Byl jsem hodně unavený a po chvíli jsem upadl do říše snů.

Ráno jsem se vzbudil vcelku brzy, protože Jin ještě ani v kuchyni nešaškoval. Co kdybych dneska udělal snídani já? To bych Jinovi určitě udělal radost.

Vyšel jsem z pokoje jenom v boxerkách a volném triku a mířil jsem do kuchyně.

Tak co kdybych udělal...... palačinky? Jo, to bude dobré.

Otevřel jsem skříňku a pánvičku uviděl až úplně dole pod hromadou hrnců. No super.

Vzal jsem hrnce a vytahoval pánvičku. Už jsem ji držel v ruce, když se komínek z hrnců začal bortit. Ne prosím.

Hrnce se sesypaly a musely vzbudit snad celý Seoul.

„Do prdele, já se na to vyseru na ty zkurvené hrnce." řekl jsem nahlas, ale sám pro sebe, protože Jin byl ve svém pokoji.

Alespoň jsem si myslel, že jsem sám.

Byl jsem předkloněný a sbíral hrnce. Když najednou někdo něčím tvrdým přirazil do mého vyšpulného zadečku.

„Ach....Bože......Jungkookie...................
..........N-nemůžeš tu takhle na obdiv vystavovat svůj zadeček."

Taehyung. Co ten tu do prdele dělá? Držel si mě za boky a svůj tvrdý úd tlačil na můj nebohý zadek. Druhou rukou mě tlačil do zad, abych zůstal předkloněný. Posbíral jsem hrnce a chtěl se zvednout. Ale nešlo to.

„Taehyungu, okamžitě mě pusť."

„Jen když mi ho pak vykouříš." To furt jen myslí na tamto? Bože. Nechtěl bych s ním být v jednom bytě.

„Tak na to zapomeň. Už nikdy nebudeme spolu nic dělat."

„No tak to máš smůlu. Zůstaneš předkloněný." Ne, to teda nezůstanu. On asi ještě neví, že jsem jako malý chodil do Taek-wonda.

Použil jsem chvat a Taehyung se ocitl ve vteřině na zemi. Tý jo. Nečekal jsem, že budu mít takovou sílu. Tak teď už se Taehyungovi ubráním.

Postavil jsem se zpátky ke sporáku a vybojovanou pánev jsem položil na hořák. Přichystal jsem si těsto a začal smažit palačinky. Nasmažil jsem i pro Taehyunga, i když se mě asi už třikrát pokusil znásilnit. Jsem prostě strašně hodný člověk.

Na stůl jsem položil talíř s milionem palančinek a vedle toho marmeládu a čokoládovou pomazánku.

„Snídaně." zavolal jsem a Taehyung se přiřítil a málem mě srazil. Bože. Je jak slon. Jin ale nikde. Šel jsem do jeho pokoje.

Zaklepal jsem a otevřel. Vlezl jsem dovnitř a málem jsem dostal infarkt. On ležel v posteli s Namjoonem a hádám, že byli oba nazí. Počkat. Kdy přišel Namjoon?

Přešel jsem k jejich posteli a zatřepal s Jinem a pak Namjoonem.

„Kookie, co tu děláš?" zeptal se mě Jin a začervenal se.

„Klid hyung, jen přijďte má snídani. Bojím se, že to Taehyung všechno sežere." Jin jen zakýval hlavou a já se otočil a odešel z pokoje.

Sedl jsem si v kuchyni vedle Taehyunga a vzal si svou první palačinku.

„Kolikátou máš Taehyungu?" zeptal jsem se, protože mě zajímalo, kolik jich stihl sníst zatímco jsem budil kluky.

„Mám druhou." Pozoroval jsem ho, jak si maže palačinku čokoládovou pomazánkou. Natřel si ji tak tlustou vrstvou, že ji nemohl ani přeložit, aby vypadala jako palačinka. Spíš to byla kulatá roláda.

Jin s Namjoonem přišli do kuchyně ruku v ruce a všichni jsme se pustili do jídla.

„Kookie, mohli by jít kluci s námi na bazén?" Nee. Prosím. Nechci být před Taehyungem jen v plavkách.

„Hyung, já si myslím, že by se neměli zaměstnavatelé scházet s uchazeči." odpověděl jsem a doufal, že jsem zabránil katastrofě. To by se ale nesměl ozvat Namjoon.

„To nevadí Kookie. Však jedna kamarádská aktivita nikoho nezabije."

Doufám, že to bude kamarádská aktivita a že mě Taehyung neznásilní.

Jak si myslíte, že to dopadne?

Je tu nová kapitola.

Omlouvám se, že žádná včera nevyšla, ale byla jsem bez mobilu.

I love youuuu 😍😍😍😍✅