[-Dokončeno & Opraveno-]
Devatenáctiletý Jungkook studuje na konzervatoři zpěv. Bydlí pouze s bratrem, neboť rodiče žijí velmi daleko od jeho vysoké školy. Jednoho dne uvidí plakát, na němž stojí, že světoznámá skupina BTS hledá osobního asistenta...
Zjistil jsem, že kluk přede mnou vypadl, takže jsem byl první na řadě. No bezva. Zavolali si mě a Jin šel se mnou dovnitř. Všiml jsem si, že jejich manažer tu není. Sakra. Jin šel rovnou za Namjoonem a sedl si mu na stehna. Já si stoupl doprostřed místnosti a spustil svou klasickou představující řeč, akorát jsem jim už tykal.
„Ahoj, já jsem Jungkook a přišel jsem dnes na třetí část konkurzu." pověděl jsem jim už nacvičenou frázi.
„Odkdy nám můžeš tykat chlapečku?" zeptal se mě Taehyung a ušklíbl se.
„Od té doby, co mě neustále otravuješ svými zprávami, Taehyungu." odpověděl jsem otráveně Taehyungovi a obrátil se na Jimina.
„Ahoj Jiminie." pozdravil jsem ho a usmál se nejkrásnějším úsměvem, co jsem dokázal vykouzlit.
„Ahoj Kookie." odpověděl mi Jimin a úsměv mi oplatil.
„Tak jo, Kookie, můžeme se do toho pustit...." pověděl mi Namjoon „..... Každý ti dáme dva cviky a ty se jich pokusíš splnit co nejvíce." Na to jsem jen zakýval hlavou.
„Dobře. Tak pro začátek něco lehkého....... Deset kliků. Začal jsem si tedy lehat na břicho a začal dělat kliky. Jenom deset? Já jich dělám dvacet každý den. Takže tohle je v pohodě.
Kliky jsem dělal tak, že jsem se hrudí dotýkal země. Je to pro mnoho lidí těžké, ale mě to vyhovuje. Kliky jsem dodělal a zvedl se. Další cvik mi dával Yoongi.
„Dvacet dřepů. Otoč se k nám bokem a kolena pokrč maximálně do pravého úhlu." To si nemůžou vymyslet něco zajímavějšího? Vždyť tohle zvládne i dítě ve školce. Uchechtl jsem se a otočil se zadkem na druhou stranu do Taehyunga. Dřepy jsem měl hotové za chvíli.
„Tobě to nějak jde, Jungkookie, tak co kdybychom ti dali něco těžšího?" zeptal se s úsměvem Hoseok. Já na to jen s radostí přikývl. „Udělej dvacet cviků Supermana". Tomu ty říkáš těžší? Lehl jsem si opět na břicho a začal dělat 'Supermana'. Tohle je pro mě takový speciální druh kliků, při kterém si lehnete na zem a natáhnete nohy a ruce a pak se zvednete do kliku a to opakujete. Tohle mi trvalo trochu déle a já už pomalu začínal cítit bolest v rukou.
Sakra Jungkooku, vydrž. To zvládneš. Jimin si všiml mého trochu už vyčerpaného pohledu a povzbudivě se na mě usmál. „Skoč si dvacet panáků." (těch cviků, ne alkoholu😂...).Pane Bože Jimine děkuju. Právě jsi mi asi zachránil život. Zaskákal jsem si panáky a teď přijde to nejhorší. Taehyung....
Taehyung se jen mile usmál a pověděl mi.
„Vydrž ve vzporu 1 minutu". To je vše? Čekal jsem to teda horší. Opět jsem se sklonil a lehl si na břicho. Proč mi furt dávají cviky, při kterých si musím první lehnout na břicho? Poté jsem se vyšvihl na ruce do vzporu.
Když uběhlo tak 23 vteřin, Taehyung se zvednul a namířil si to ke mě. Proč jde ke mě? Zeptal jsem se sám sebe trochu vystrašeně. Taehyung ke mě došel, sklonil se a pomalu na mě nalehl. Trochu jsem zrudl, protože jsem cítil jeho chloubu přitisklou na svém zadku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Taehyungu, co děláš? Do prdele slez ze mě. Jsi těžký." řekl jsem s velkou námahou. Taehyung se naklonil k mému uchu a pošeptal mi tak, abych to slyšel jenom já.
„Ale Jungkookie. Neříkej, že tě to nevzrušuje." Dával si na každém slovu záležet a rty se dotýkal mých ušních lalůčků.
Kurva vzrušuje. A strašně moc.
„Ne nevzrušuje, Taehyungu."
„Vážně?" pošeptal mi Taehyung a zhoupl se v bocích.
„Ach..." neudržel jsem se a vzdychl. Taehyung se jen ušklíbl a zhoupl se znovu. A já si uvědomil svůj problém v kalhotách. Do prdele co teď?
„Jungkooku, minuta už doběhla." pověděl mi Yoongi. Já ze sebe shodil Taehyunga a pádil k východu.
„Omlouvám se. Za chvíli se vrátím." řekl jsem ve spěchu, když jsem vybíhal ze dveří. Na chodbě jsem se zastavil a hledal záchody, abych si mohl vyřešit svůj problém. Rozhlédl jsem se a uviděl na stropě viset ceduli s mužem a ženou a pod tím nápis WC. Vydal jsem se ve směru, kudy naváděla cedule a zjistil jsem, že záchody jsou o pár dveří dál než konkurz. Vešel jsem na záchod a zamířil si to do poslední kabinky. Chtěl jsem zavřít dveře, ale nepovedlo se mi to, protože tam někdo vrazil nohu.......
