[-Dokončeno & Opraveno-]
Devatenáctiletý Jungkook studuje na konzervatoři zpěv. Bydlí pouze s bratrem, neboť rodiče žijí velmi daleko od jeho vysoké školy. Jednoho dne uvidí plakát, na němž stojí, že světoznámá skupina BTS hledá osobního asistenta...
Radši jsem už tomu úchylovi nenapsal. Schoval jsem telefon, když v tom se otevřely dveře a vyšel spokonený Jin. Když mě viděl, ukázal mi svou kartičku a usmál se na mě. Měl jsem z nás radost. Radši jsem mu o těch zprávách neřekl, aby se zbytečně nebál.
Vydali jsme se k výtahům a já byl překvapen kolik bylo v čekárně lidí. Tak teď jsem fakt rád, že jsme s Jinem jeli brzy. Prošli jsme kolem protivné baby a ta se na nás jenom koukla a nic neříkala. Díky Bohu.
„Tak co Kookie, jak to probíhalo? " zeptal se mě Jin v autobuse.
„No dobře. Když jsem tam přišel, byl jsem dost nervózní, ale ten Namjoon byl milý. Ptal se mě jen na otázky a byl překvapen mými upřímnými odpověďmi. Probíhalo to lépe než jsem čekal. Co ty hyung?"
„No měl jsem to v pohodě a ten Namjoon je fajn." řekl Jin a začervenal se. To je podruhé v životě co vidím Jina se červenat.
„Hyung, že on se ti líbí?". Musel jsem se ho zeptat. Jin nikdy nemluvil o svojí orientaci a nikdy mi neřekl, že se mu někdo líbí.
„N-no..............jako líbí. Ale stejně bych u něho neměl šanci." řekl trochu sklesle.
„Tohle neříkej. Určitě máš u něho šanci. Mě se třeba líbí ten Taehyung." dořekl jsem a autobus zrovna přijížděl k zastávce, kde vystupujem.
„Děkuji Kookie za podporu." odpověděl Jin, když jsme vystoupili a zase mi rozcuchal vlasy.
Jelikož oběd jsme prošvihli kvůli konkurzu, vyrazili jsme s Jinem na večeři do restaurace. Já mezitím hledal recept na bibimpab a gimpab. Našel jsem hodně složité recepty, ale i recepty pro začatečníky čili pro mě a mé „kuchařské schopnosti". Nechtělo se nám s Jinem jezdit do nějaké restaurace daleko odtud, a proto jsme šli do té nejbližší. Je jen dvě ulici od našeho domu.
V restauraci bylo poloprázdno, takže se stoly nebyl problém. Sedli jsme si a já si chtěl alespoň to menu přečíst. Měli tu zajímavá jídla, ale i klasiky.
„Kookie, není to ten Taehyung?" zeptal se mě Jin a já hned odložil menu."
„Kde je?" Jin otočil hlavu doleva a já si ho všiml. Seděl tam s nějakou holkou skoro na druhé straně restaurace, ale jeho pohled směřoval na mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bože. Co ten tu dělá? Nemá být náhodou na konkurzu? Teď už se v klidu nenajím. Radši jsem si vzal jídelní lístek s úkolem si ho přečíst. Ale v kapse mi pípl mobil.
Neznámé číslo: Ahojky králíčku
Neznámé číslo: Opět se setkáváme. Doufám, že se ti líbím.
