[-Dokončeno & Opraveno-]
Devatenáctiletý Jungkook studuje na konzervatoři zpěv. Bydlí pouze s bratrem, neboť rodiče žijí velmi daleko od jeho vysoké školy. Jednoho dne uvidí plakát, na němž stojí, že světoznámá skupina BTS hledá osobního asistenta...
Ráno mě probudily paprsky dopadající přes okno do pokoje.
Vzbudil jsem se a všiml si, ze nejsem ve svém pokoji. Ježíš. Já se vyspal s Taehyungem. Když jsem si vzpomněl na včerejší noc musel jen se začervenat.
Otočil jsem hlavu a vedle mě spal nahý Taehyung. Peřina zakrývala jenom jednu jeho nohu a jeho chloubu. Zatoužil jsem znovu vidět jeho krásné tělo.
Chytil jsem peřinu a když jsem ji chtěl stáhnout, chytila mě Taeho ruka za zápěstí.
„Co to děláš Jungkookie?" zeptal se roztomilým chráplákem.
„A-ale nic." Radši jsem se rychle zvedl a šel se a červenými tvářemi obléct.
Když jsem odcházel z pokoje, Tae se už oblékal. Radši jsem se na něho nepodíval. Nestojím o další trapas.
Musel jsem jít rychle, aby si nikdo nevšiml, že jsem nebyl ve svém pokoji. Když jsem slézal schody, pod nimi stál Jin a něco držel v ruce. Sakra. To je Taehyungovo tričko, které jsem včera odhodil.
„Kookie. Co to je?" zeptal se trochu naštvaně Jin.
„To je Taehyungovo tričko." odpověděl jsem klidně. Řekl jsem jen pravdu. .
„A co dělá tady na zemi. Včera tu nebylo."
„Jak to mám vědět. Třeba si ho svlékl."
„Taehyung se tu nikdy nesvléká. Ví, že je sexy, takže doma chodí jen v oblečení." ozval se Yoongi, který přišel k Jinovi.
Do prdele. Do prdele. Do prdele. Co teď? Radši jsem rychle slezl schody a vydal se do kuchyně, kde už všichni seděli. Samozřejmě kromě Taeho.
„Kookie. Že ty už nejsi panic?" zeptal se Jin a změřil si mě pohledem.
„No.... Ehm........ N-nejsem." řekl jsem trochu rozpačitě.
„No tak to se Tae musel mít dobře, když vstává tak pozdě. Vždycky tu je mezi prvními." ozval se radostným hlasem Jimin.
„Měl jsem se výborně." odpověděl Taehyung, který zrovna přišel a sedal si vedle mě. „ Dobré ráno králíčku" pozdravil mě a dal mi pusu na tvář. Trochu jsem se začervenal.
„Kolikrát ti udělal dobře." ozval se opět Jin. To si ze mě dělá srandu? Proč se sakra na tohle ptá?
„Hyung, proč se na to pt--"
„Třikrát" odpověděl Taehyung v klidu.
„A jak ti udělal dobře?" zeptal se opět Jin na úplně pitomou otázku.
„Taehyungu opovaž se to ří-"
„Vykouřil jsem mu, vylízal ho a pak do něj zasunul." skočil mi znovu do řeči Tae.
„Sakra Taehyungu, já tě zabiju!" řekl jsem už fakt naštvaně. Proč jim to všechno říká?
Na to se všichni začali jen smát. Já ho asi fakt někdy zabiju. Vždyť tohle jsou soukromé informace.
Zvedl jsem se od stolu až málem odsunutím spadla židle. Podíval jsem se na ně rozzuřeným výrazem, ale ten nejhnusnější jsem věnoval Taehyungovi. A pak jsem v téhle atmosféře odešel z kuchyně.
Zavřel jsem se v pokoji a lehl si břichem na postel. Strčil jsem si sluchátka do uší a pustil si film. Počkat. Dneska se vracím domů.
Sbalil jsem si do tašky všechny své věci a vyšel jsem z pokoje. Seběhl jsem schody a přede mnou se objevil Taehyung. Toho jsem jen beze slova obešel, otevřel dveře, vyšel ven a zabouchl.
Nevěděl jsem, kde se nachází autobusová zastávka. Šel jsem po chodníku a obdivoval okolní luxusní vily. Najednou jsem ale omylem do někoho narazil.
„Moc se omlouvám. Díval jsem se okolo a nevšiml si vás."
„To je v pořádku, já taky nedával pozor." odpověděla mi ta osoba. Zvedl jsem svůj pohled a uviděl roztomilého kluka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„A jinak. Jak se jmenuješ?"
„J-já jsem Jungkook. A ty?" odpověděl jsem mu trochu nervózně. Není obvyklé, že se s lidmi seznamuji jen tak.
„Já jsem Baekhyun. Kde se tady bereš, Kookie?"
„No, byl jsem tu na konkurzu na osobního asistenta BTS. A co tu děláš ty?" zeptal jsem se, protože mě zajímalo, co tu dělá tak pěkný kluk v tak moderní části.
„No já tu bydlím. Jsem ve skupině EXO. Počkej. Oni chtějí osobního asistenta? K čemu jako?"
„No aby jim vařil, uklízel a dělal různé masáže a takové věci." Oni snad žádného asistenta nemají? Nebo proč se tak ptá?
„Bože. Oni už jsou fakt rozežraní. Vždyť nikdo v téhle moderní části nemá asistenta. Vážně nikdo. Všechno si děláme sami. Já celou dobu říkám, že jsou rozhýčkaní." odpověděl Baek a protočil očima. „Kam vůbec jdeš tak brzy ráno Kookie. Oni tě vyhodili?"
Do háje. Co mu mám říct? No, vyspal jsem se s Taehyungem a on pak ráno ostatním řekl, jak mi to udělal a já se naštval a odešel. Tak to fakt asi ne.
„No, já jdu domů, protože jeden z členů řekl něco hodně osobního a nevhodného a já se naštval."
„Aha. A nechceš jít má chvíli k nám?" zeptal se mě Baek a tím mě zaskočil. On si domů zve lidi, co zná pět minut?
„Promiň, ale fakt musím domů. Víš co..... " začal jsem šatrat v tašce a vytáhl papír, na které jsem napsal své číslo "..... tady máš mé telefonní číslo a pak mi napiš. Tak ahoj, Baeku."
„Tak ahoj, Kookie" odpověděl mi Baek a pak jsme si zamávali na rozloučenou. Alespoň jsem na chvíli nemyslel na Taehyunga. Vydal jsem se znovu na autobusovou zastávku.
Omlouvám se, že kapitoly vycházejí tak blbě, ale jaksik to nestíhám se školou, protože už se normálně učíme.
