... Přes celou noc si ujasnila spoustu věcí ... Jedno ví určitě že bez něho nemůže být .. Sice chtěla aby byli jen kamarádi ale nejdeto ... Sice pořád má určitý otázky jako jsou zamiluje se do něho ? Má ho tak mooc ráda že by ho láskou umáčkla ale bojí se toho že když uvidí ex tak že prostě všechno příjde zpět ...
Přeje si jen jednu věc aby byla šťastná holka aby ta bolest od ní už utekla a všechno bylo fajn... Ona doufá že bude milovat Honzu tak dlouho jak to jen půjde ...I když tady jsou různé překážky .. a další otázky co jí lítá v hlavě... Bude to klapat ? Má to cenu začít jiný vztah ? Co když se to všechno rozbije za jednu minutu ... Už ničemu a nikomu nevěří ... Její důvěra k lidem utekla ... Důvěru si ten člověk musí získat...
Věří jen pár lidem, o kterých ví že jí nezradí... Ona má strach ... (smutek) ...
Bojí se že po celý tý bolesti co prožila že bude bezcitná a že jí bude všechno okolo jedno .. Bojí se že jí každý bude šumák a bude žít jen ten svůj život .. Co když se začne všemu vyhýbat ...
Tyhle myšlenky jí lítjaí v hlavě a ona neví kam je má dát .. Neumí si na to odpovědět .. a co teprve ta zásadní myšlenka a to že ... Se zní stane d**** že si bude chtít užívat za ty roky co ztratila .. Nechce bez Něho být ale co když budou další spoustu kluků ?
Neví co dělat ale věří v to že s Honzou bude mít vztah jako v pohádce .. Však je jinačí vůbec nemá povahu jako ex... Kdyby měl tak od něho uteče protože už nechce mít vztah v bolesti .. nechce trpět .. Chce si užívat... Strašně moc miluje procházky a výlety .. Za nedlouho bude dělat autoškolu pak až bude pracovat chce procestovat celý svět ... Už nechce mít takoví život jaký měla .. Život je krutý ale že byl až tak ?? Však nikomu nic neudělal tak proč zrovna jí se to stalo ?
Když byla s ex měla strach si něco prosadit a už vůbec mu říct že by chtěla tam a tam .. tohle u ní neexistovalo stačilo aby jí začel pořádně mlátit ... a všechno by bylo ještě horší než bylo ..
Teď už chce jen klid a svobodu .. chce si užívat a zároveň milovat Honzu .. Ten pocit když za někým jdete a těšíte se jako malý dítě ... ten pocit když vám lítají motýli v břiše ale nadruhou stranu je tady ten strach že o něho příjde nebo že to bude stejná pohádka dokola ...
Když všechno nastalo tak tu byla rodina, která vůbec nic nechápala pak jim vše vysvětlila a pochopili .. Co když teď už jí nikdo chápat nebude ? ... CO když ztratí všechny okolo a ona zůstane sama ? ..
tohle už nikdo neví ... znáš ten citát ? Ber, vše co ti život dá- radost, bolest, žal i lásku. Život je jen karneval, v němž stokrát změníš masku. Tohle celý je pravda ...
Řidí se ruznýma citátama ... Bolest v srdci je neskutečný .. co když zase bude mít tak velký bolesti a zas to na ní padne nikdo jí tohle už neřekne ... teď už jen může básnit o tom co si chce splnit ...
Co když se nikomu líbit nebude ... nemá perfektní povahu ani postavu ... Má strach že se stává tou největší sviní co kdy existuje ... Každý jí říká žij okamžikem, protože ta chvíle, co právě prožíváš už se nikdy nevrátí.. Každýmu se to říká dobře ale nikdo nikdy nezažil co ona .. Která holka měla takovou bolest co ona ? Ani jendu takovou kamarádku nemá ... Všichni žijí krásnou pohádku ... a ona trpěla ? jakto že ona to měla ? proč ona to všechno musela prožívat ?
Stejně je vlastně tohle už všechno jedno, protože tu bolest co ona prožila už nikdo nikdy nic nevráti ...
