... Bojovala za svůj vztah .. nechtěla ho ztratit chtěla sním být pořád chtěla sním trávit každou sekundu...minutu...hodinu...den...týden..měsíc...rok ...to ona si přála ale všechno bylo opačně ...Viděla to jak je mu všechno jedno jak nebojuje za ten vztah .... měla otázky cítí vůbec ještě něco ? miluje jí ??
to všechno jí lítalo hlavou a nevěděla si rady... byla bez sebe ... tak moc ho milovala že tolerovala všechno co on udělal... tolerovala jeho chování ... Nikdy si nedopustila to že dělá chybu že by měla utéct... jenže jí měl omotanou kolem prstu a nevěděla jak utéct... už bylo moc pozdě .. byli spolu strašně dlouho přece nejde zahodit vztah jen tak ... ale jak je možný že on to zahodil tak rychle ? jak je možný že se k vlastní holce choval tka hnusně ? i když jí říkal jak jí miluje ... umí tenhle člověk vůbec milovat nebo to byla jen přetvářka ? měl jí jen na určitý věci nebo jí doopravdy miloval ?? tohle se už asi nikdy nidlko nedozví .. Byla sním šťastná ale postupem času jí smích ze tváře padal ... pak už byl jen smutek a potichý pláč večer než šla spát.... Chtěla ho tak moc že si neuvědomuje co se děje okolo... její rodiče neměli ani tušení co se děje ... nevěděli vůbec nic o tom jak se k ní choval ... Je to dobře ?? nebo by snad rodiče měli vědět to že se k ní choval jak ke kusu hadru ? že bral všechno jako samozdřejmost ...
Je to správný ?
na tohle už nepomylsela viděla jen ten vztah, který se pomalu a jistě rozpadal.. Začli strašně častý hádky .. ano do vztahu to patří ale takoví hádky jako měli oni dva ? Kde se mohli i pomlátit ? to asi není to správný ...
Jak vůbec tak velká láska mohla dopadnout tak jak dopadla ...
On zapomněl ona brečela ... nevěděla jak se z toho má dostat ...
Ten vztah začel končit .... byl už daleko od lásky ... nebyla už to z jeho stránky láska ... bylo to tka že chodil za ní než aby jí narovinu řekl jak to je .. že jí nemiluje ...
Pořád spolu byli už asi dva roky a něco ... dlouhá doba ...
Začel si psát s jinou holkou ...na žárlila i tak to nedávala tolik najevo všechno dusila v sobě až jednoho dne to všechnou bouchlo .., začla mu psát ať to řekne narovinu jak to je ať jí netahá za nos ...
Nikdy jí neřekl jka to celý je a doteď to neví ... rozešli se v tom nejhorším .. teď se ani nepozdraví ...
Má u ní pořád věci asi mu nevadí že mu chybí jeho půlku šatníku ...
Kdyby nepoznala tak super kamarády tak už tu není díky sáře a michalovi je pořád naživu ... často přemýšlela že si vezme život ... seděla u vany žiletku v ruce ale nikdy nic neudělal ... neměla tak velkou sílu tu udělat ... pořád jí v hlavě probíhalo že tu má rodinu a přátelé ...
Měla tu Míšu však je to její nejlepší kamarádka jak tu může nechat jí ... pak tu byla Sára její 15 let sestra, kterou má nadevše ráda ... nikdy se sní nechce hádat i tak tu byli hádky, který jí doteď mrzí však tu byla vždycky pro ní .... další je tu Michal je to jak brácha má ho tak moc ráda že nebyla schopná je tu nechat ...
Rodiče by to bez ní nezvládli ... oni jí mijlují nadevše ...
A co teprve ty přátelé ? Míša,Sára,Štěpís, Michal by se zbláznili ... Míša a Sára jí vždycky pomohli nikdy jí nenechali ve štyku ... Přece si nebude brát život kvli klukovi, který jí tak moc ublížil ...kdyby by nebyl Diskov tak nepozná tak super osobu jako je Honza ..
