The Goddes from Midgard {Loki fanfic}

III. Rodiče

*Pohled Wade*

„Pojď, provedu tě po základně. Tedy, po části, kde se můžeš pohybovat.“ hlavou jsem opět naznačila směr obýváku. Když Loki vstal, okamžitě jsem zamířila pryč a Jacobovi na sedačce nevěnovala jediný pohled.

„Řekneš mi něco o sobě?“ vypadlo z něj po asi pěti minutách, kdy jsem mu ukazovala, co kde najde.

„Prosím? Proč bych to jako měla dělat?“ zeptala jsem se s naprostým klidem.

„Chci vědět, kdo mě tady hlídá i přesto, že jsem nic neudělal.“ odpověděl mi stejným způsobem.

„Tentokrát a zatím jsi nic neudělal. Co bys jako chtěl vědět?“ pokračovala jsem s naprostým nezájmem.

„Cokoli, co mi o sobě řekneš.“ pozvedl koutek úst. Nejspíš si myslel, že má vyhráno a tak jsem jej potřebovala vyvést z omylu.

„Říkej mi prostě agentko. To je všechno, co vědět potřebuješ.“ vítězně jsem se usmála a přidala na rychlosti.

~~~

„Co ti na mě tolik vadí?“ zeptal se Loki, když jsme skončili s prohlídkou.

„Vadíš mi ty, ne nic s tebou spojeného. Podívej, poslal jsi sem Thora a v rámci toho jsi ohrozil dost lidí. A dokonce v jednom případě ne jen ohrozil. A pak jsi zdemoloval půlku New Yorku, kde těch obětí také nebylo nejmíň. Takže si od tebe chci prostě držet co největší odstup.“ založila jsem si ruce na hrudi.

„Bojíš se?“ usmál se. V tom výrazu však bylo něco zlého.

„Ne. Spíš Thor by se měl bát, jak jeho nevlastní bratr skončí, jestli mě nasereš.“ výraz jsem mu oplatila.

„Bylo to jen pár ubohých Midgarďanů, pořád vás je víc než dost. Vždyť si je ani neznala.“ protočil nad tím otráveně očima.

„Dva ano.“ šeptla jsem.

„Agentko, chce s vámi mluvit Fury.“ přerušila naši debatu právě přichozí Hillová.

„Žádný kraviny, vím, kde se pohybuješ a taky ten náramek, na můj rozkaz, umí dávat vcelku nepříjemné elektrické šoky.“ varovně jsem zvedla ukazováček a poté si to zamířila pryč i s ní.

~~~

„Ne. Říkám vám narovinu ne. Nikam s ním neletím, i kdyby na tom závisel osud lidstva. Když už ho mám na krku, tak ať je to aspoň tady.“ založila jsem si ruce na hrudi.

„Za měsíc přesně odlétáte, konec diskuze.“ utnul to Fury.

„To bych radši spolupracovala s Hydrou.“ odfrkla jsem si, za nevěřícných či překvapených pohledů všech přítomných se otočila na podpatku a odešla.

~~~

„Já toho idiota asi zabiju! Jako kdyby nestačilo, že mám Lokiho na starosti, já s ním mám ještě trávit šest hodin v letadle! A samozřejmě tam bude i Stark s tím hromotlukem!“ rukama jsem si vjela do vlasů.

„Sedm, ale buď v klidu, ty to zvládneš.“ Tess, která mě nejspíš vnímala jen na půl, protože při tom ťukala něco do notebooku na jejím klíně, ke mě na asi sekundu vzhlédla a nasadila povzbudivý úsměv.

„Ale jak? Nejspíš mi tam hrábne.“ plácla jsem sebou na pohovku vedle ní.

„Já nevím. Tak k němu zkus nepřistupovat, jako kdyby něco udělal.“