The Goddes from Midgard {Loki fanfic}

IV. Šance

Vešla jsem k sobě do pokoje a zavřela. Vzápětí jsem však ztuhla.

„Co tady, doprdele, děláš?“ zavrčela jsem.

„Vůbec nic. Jen jsem si to tu byl prohlédnout. Když jsem se ptal na něco o tobě, neodpovědělas mi, tak jsem si šel najít informace.“ pokrčil rameny.

„Okamžitě vypadni z mého pokoje, ať tu jsi z jakéhokoli důvodu.“ pokračovala jsem varovným tónem.

„Dobře, budu upřímný...“ začal a já se musela zasmát.

„Viděl jsem, jak jsi venku odkopla toho může.“ pokračoval, naprosto ignorujíc mou reakci.

„A? To má být důvod, proč oxiduješ u mě v pokoji?“

„No, vzhledem k tomu, jak vůči tobě vypadal, si nejsem jistý, že by tohle každý člověk zvládl.“ pokračoval, stále klidně, s nic neříkajícím výrazem.

„Byl to agent v zácviku, nebylo to nijak těžký.“ pokrčila jsem rameny.

„Možná, ale i tak by od tebe neměl odletět tak daleko.“ vstal z postele.

„Co tím jako naznačuješ?“ přivřela jsem oči tak, že z nich zbyla jen malá škvírka.

„Jsi silnější a já si to chci ověřit.“ usmál se. Ovšem jeho pohled naznačoval, že se blíží něco zlého. A tím nejspíš měla být pěst, kterou vymrštil mým směrem. Vyhla jsem se a my začali bojovat. Po chvilce, kdy jsme oba stáli na jiné straně místnosti, začala se mu mezi dlaněmi vytvářet zelená záře, kterou poté vyslal ke mě. Musela jsem tady nechat ovládání k náramku, co mu ve schopnostech bránil. Intuitivně jsem ruce zkřížila před sebou a vytvořila tak něco jako štít. Z ohně. Pohltilo to Lokiho kouzlo a já ruce strhla dolů tak, že ten oheň zamířil proti němu. Během toho se však změnil na obyčejný proud vzduchu, který jej odhodil na vedlejší stěnu a zůstal před ním tak, aby se nezvedl.

„Tak tohle jsi chtěl?“ pomalu jsem k němu zamířila, stále nechávajíc ten vzduch před ním.

„Kdo u Odina jsi?“ zamračil se.

„Nevím. Ale Midgarďanka ne. Z části.“ dodala jsem, vcelku opovržlivě.

„Můžeš toho nechat?“ naštvaně mě probodl pohledem, zatímco se stále snažil postavit. S protočením očí jsem nechala proud vzduchu, aby se volně rozplynul a počkala, až se Loki postaví. To však netrvalo nijak dlouho, protože se okamžitě vymrštil na nohy. A tak se ocitl sotva pár centimetrů ode mě. Klidně jsem zaklonila hlavu, abych mu viděla do očí. Po chvilce, kdy zkoumal můj obličej, jsem s pobaveným úšklebkem odstoupila. Když se pořád jenom mračil, tázavě jsem pozvedla obočí.

„Co všechno umíš?“ zeptal se nejistě.

„Ovládat živly a různé energie. Včetně té životní.“ pokrčila jsem rameny.

„V tom případě se divím, že tě ještě nepitvají nebo se tě nesnaží zařadit k těm tupcům.“

„Neví to.“

„Jak se ti to povedlo utajit?“ na chvilku vypadal vcelku překvapeně.

„Pokud nejsem moc rozrušená nebo naštvaná, umím zabránit tomu, aby se ty schopnosti projevily.“ oznámila jsem mu lhostejně.

„Já... Můžu ti pomoci.“ začal pomalu.

„S čím?“ nechápavě jsem se úšklíbla.

„Musíš to začít rozvíjet a líp ovládat.“ řekl, jako by to bylo naprosto jasné.

„Proč jako? Vždycky jsem si vystačila i jako člověk.“ pokračovala jsem, se stále neutrálním výrazem.

„To tě ta moc opravdu neláká?“ usmál se, určitě nad svými představami o moci.

„Loki, ne všichni jsou jako ty.“ pobaveně jsem zvedla koutek rtů.

„To není odpověď.“

„Nevěřím ti, využil bys toho ve svůj prospěch, jako vždycky všeho.“ založila jsem si ruce na hrudi.

„Tak mi dej šanci, abys mi věřit mohla.“ zatvářil se, na můj vkus až moc, vážně.

„Přestaň s tím divadlem, na tohle bych ti neskončila ani jako dítě.“ zavrtěla jsem hlavou.

„Takže?“

„Platí, kdy začneme?“

„Co třeba hned?“

„Dej mi půl hodiny a konečně vypadni.“ pousmála jsem se. Když tedy bůh, i s protočením očí, opustil místnost, vzala jsem si jiné věci na boj, přesněji černé legíny, tmavé smaragdové tílko a přes to černou crop top mikinu s dlouhými rukávy. Byla na zip, který jsem nezapla. Ještě před převlečením jsem vlezla do sprchy. Vlasy jsem nechala ve volnějším drdolu, obula si černo šedé Nike a vyšla z pokoje. Poté jsme se s Lokim vydali někam mimo základnu, kde bude klid a prostor.

„Proč tohle vlastně děláš?“ zeptala jsem se, když jsme dorazili na menší mítinu v lese za základnou.

„Protože ti chci pomoci. Matka mi také pomáhala.“ pokrčil lhostejně rameny.

„Aha, tak to je super. Ale víc bych ocenila, kdyby sis přestal myslet, že jsem úplně blbá a řekl mi, jestli mi tady ovládneš mysl, nebo mi nejdřív budeš pomáhat a tím si mě pomalu získávat na svou stranu a pak, zase, provedeš nějakou zvrácenost, nebo tak.“ pobaveně jsem se na něj otočila.

„Co preferuješ?“ zeptal se se stále kamenným výrazem.

„Tu druhou možnost. Ale počítej s tím, že se budu bránit.“ mrkla jsem jeho směrem.

„Začneme?“ změnil téma, nejspíš to gesto nepochopil správně...

„A čím?“ zeptala jsem se na oplátku.

„Zkus se soustředit, nemysli na nic jiného a zkus vyvolat jakoukoliv energii. Půjde ti to líp, když před sebe natáhneš ruku a soustředíš se na prostor nad dlaní.“ začal mi to vysvětlovat. Přitom mě, stále stejně lhostejně, pozoroval, s rukama spojenýma za zády.

„Tohle jsou úplný základy. Pokud sis nevšiml, zvládnu u toho mluvit, můžu přemýšlet nad čímkoli a stejně mi to přijde přirozený.“ s posledními čtyřmi slovy jsem kolem Lokiho jednotlivě vytvořila všechny živly. Od plamenu, přes větrný vír a ovál z vody, ve kterém stále dokola proudila, až po malý kus skály, který kus nad zemí držely rostliny podobné liánám.

„Dobře, tak to nejspíš zvládáš...“

„Nejspíš?“ zeptala jsem se pobaveně a vše nechala zmizet.

„Fajn, pokud si takhle věříš, můžeme začít.“ vzápětí proti mě vyslal zelenou záři, které jsem se jen tak tak vyhla skrčením.

~~~

Okamžitě jsem se znovu narovnala a poslala proti němu oheň. Stihl si však vytvořit štít a tak mou moc odrazit. Jen jsem nasadila pobavený výraz, jakmile mi oheň narazil do hrudi, ale místo toho, aby mne zranil, se vrátil do mého těla.

„Tohle jsi minule neuměla.“

„Ty sis všiml?“ odpověděla jsem. Po více jak dvou týdnech cvičení, hádek a vzájemného provokování jsem již pochopila, že podobné věty ve skutečnosti znamenají něco, co by se mělo vzdáleně podobat pochvale. Sice Tess stále občas zpětně zazlívám, že chce, abych dala šanci někomu, kdo mi sebral jedny z nejdůležitějších osob v mém životě, ale v duchu jí za to tajně děkuju. Jak jsem totiž zjistila, Loki mimo výborného učitele je i vcelku zábavný, rozumíme si.

Hei!

Určitě mi můžete v průběhu psát názory, jak na příběh, tak na postavy, abych popřípadě mohla něco vylepšit

✨ Jeg elsker deg ✨