The Goddes from Midgard {Loki fanfic}

VIII. Heimdall

Vzhledem k osazenstvu quinjetu jsem si sedla na sedačku do rohu, zády se opřela o zeď, bokem o opěradlo sedačky a nohy hodila na tu vedle.

„Jako doma, samozřejmě.“ prohodil Stark mířící k řízení.

„Doma jsou, teď už zároveň s váma, lidi, se kterými zvládnu vydržet.“ prskla jsem nazpět a vytáhla z kapsy sluchátka. Připojila jsem je k iPhonu, našla jednu z mých, aktuálně, nejoblíbenějších písniček, pro jistotu ještě naposledy zkontrolovala ostatní a pak zmáčkla play. Normálně bych seděla vedle pilota a buď se s ním bavila, nebo během poslouchání koukala ven, ale s nima na to fakt nemám náladu.

Nedalo mi to a tak jsem snad každou minutu všechny alespoň přelétla pohledem, pro jistotu. Loki se dokonce ani nijak netajil a celou dobu na mě upřeně zíral. Tedy, spíše čuměl. Očumoval, mám-li být přesnější. Sice jsem měla chuť ho z toho quinjetu vyhodit, ale měla jsem takový neblahý pocit, že bych buď musela zneškodnit ještě Thora, nebo by ho zachránil. A v nejlepším by ještě zjistili, co všechno mám s tím hajzlem za sebou.

„Co chceš?“ otráveně jsem protočila oči a vyndala si jedno sluchátko z ucha.

„Máš mě poslouchat, opakoval jsem ti to.“ odpověděl mi, vcelku naštvaně.

„To jsi tak blbej, že sis během svýho očumování nevšiml, že mám sluchátka a tak že tě asi, logicky, neslyším?“ odsekla jsem.

„Jak to mám vědět, na Asgardu takové hlouposti nejsou. Ať s tím děláš cokoliv, zaručeně je to zbytečné a zaostalé.“ odfrkl si.

„Tím se poslouchá hudba tak, aby to ostatní neslyšeli a, hlavně, abys neslyšel ty je. Takže smůla, tohle je opravdu nezbytná věc, obzvlášť v případě jako je tenhle.“ rukou jsem naznačila prostor celého quinjetu.

„Máš tu mě, kdyby něco.“ ozvalo se zepředu.

„No právě.“ prohodila jsem.
„To je ta hudba tak příšerná, že jí ostatní nesmí slyšet?“ chtěl pokračovat, ale já jej přerušila.

„Tak to pozor! To, cos udělal, ti neodpustím, ale pokud ti můžu něco doporučit, pak je to, abys nemluvil o hudbě.“ zavrčela jsem, načež on jen, s posměšným výrazem, zvedl ruce v obranném gestu. Chtěla jsem je dál ignorovat, když mi zavolala ještě jedna kamarádka. Chodila jsem s ní na akademii, když jsem začínala u S.H.I.E.L.D.u. Z cesty, která měla trvat asi dvě hodiny, už polovina jedné ubyla a při hovoru mi utekla celá další. V podstatě jsme se bavily o kravinách, ale bylo to o dost lepší, než tady tvrdnout s nimi.

„Teda, nečekal bych že někdo jako ty zvládne tak dlouho mluvit. A o tak nepodstatných věcech.“ ozvalo se, sotva jsem zavěsila. Jen jsem protočila očima. Využila jsem toho, že Loki seděl, pro bezpečnost připoutaný, na sedačce a vydala se za Starkem.

„Jdeš si povídat?“ ozvalo se, jakmile jsem si sedla na místo vedle něj.

„Jdu se schovat před těma třema idiotama k jednomu blbci a přemýšlím, jak velká chyba to je.“ věnovala jsem mu milý úsměv.

„Řekl bych, že jsi docela po mě.“ zamračil se.

„Já vím, hrůza. Ale bohužel už s tím nic neudělám.“ začala jsem pozorovat mraky všude okolo. Nehodlala jsem se s ním dál bavit, to opravdu ne.

„Pusť mě na chvíli k řízení.“ řekla jsem po pár minutách tichého letu.

„Cože? V žádném případě, já jsem tady pilot a zaručeně mám i mnohem více zkušeností, vždyť kolik ti může být a kolikrát jsi něco takového ří-“

„Hned mě k tomu pusť.“ přerušila jsem ho a nesmlouvavě se postavila.

Nandala jsem si sluchátka, chytila ovládání a nahlásila se základně, se kterou jsme byli spojení.

„Být vámi, pane Starku, něčeho se chytím.“ ozval se za námi Ben. Stark totiž stál vedle mého místa a nevypadalo to, že by se šel posadit.

„Nepotřebuju-“ víc už toho říct nestihl, protože klopýtl dozadu a jen tak tak se chytil za sedačky. Poté se tedy posadil vedle mě. Já už na tváři měla spokojený výraz. Quinjet pro mě vždycky byl jen zábava, užívala jsem si, když jsem mohla letět rychle.

~~~

Trošku jsem si zaletěla, takže jsme dorazili akorát v čas. Jakmile se otevřely dveře, Thor se šel přivítat s přáteli. V první řadě s ženou snědé pleti a tmavými vlnitými vlasy. Následoval i tmavší muž ve zlaté zbroji s mečem. Začala jsem si prohlížet jeho oči, také zlaté. Klid z něj div nevyzařoval. Ostatní, mimo něj, však vyrazili dál, tak jsem je následovala. Nakonec mi to stejně nedalo a tak jsem u něj zastavila.

„Sledovals nás, že?“ povytáhla jsem jedno obočí.

„Sledoval jsem Thora s Lokim.“ odpověděl mi klidně.

„A mě ne?“

„Ano, poté co jsem zjistil, že tě objevil, tak ano.“ přiznal, stále stejně klidně.

„Kdo?“

„Odpověď sama znáš.“

„Ale... Proč? Co jsem zač a co mám co dělat s ním?“ hlavou jsem naznačila Lokiho směr.

„Vše se dozvíš v pravý čas. Jediné, co ti řeknu je, že si musíš dávat pozor a bránit se veškerému ovlivňování. Nejeden nepřítel se tě bude snažit obrátit na svou stranu, ale ty vždy musíš udělat, co je správné. A také vědět, koho si s pustit k tělu.“ pronesl důležitě. A opět klidně. Jen jsem nad tím protočila oči.

„Nejsem člověk, který se nechá jednoduše ovlivnit, mám vlastní hlavu a dokážu myslet sama za sebe, nepotřebuju, aby mě někdo tahal na svou stranu. A k tělu si nikoho nepustím.“ odpověděla jsem pevně.

„Ne, člověk opravdu ne.“

„Tak podívej. Možná víš, co jsem zač, ale neznáš mě. Nevíš jak se chovám. Ale jedno je jisté. Nejsem ovlivnitelná. A už vůbec ne někým jako je on.“ poslední slovo jsem téměř vyprskla a poté zamířila za ostatními.

Téměř okamžitě jsem se však ještě zarazila. Otočila jsem se zpět k Heimdallovi, abych se mohla ujistit.

„Přísahej, že to neprozradíš.“ neústupně jsem se podívala do jeho zlatých očí. On jen přikývl na souhlas.

„O čem jsi s Heimdallem mluvila?“ zeptal se Loki hned, jak jsem je dohnala.

„Můžeš sklapnout?“ odsekla jsem a chtěla zrychlit, když se mi kolem zápěstí omotaly dlouhé prsty. Okamžitě jsem se mu vytrhla a propalovala ho zlostným pohledem.

„Aspoň něco zvládneš, i když mluvit ti asi dělá menší problém.“ křivě se ušklíbl. Ve vteřině jsem se napřáhla a chtěla mu vrazit pěstí, ale on se zaklonil. S tím jsem však počítala, takže jsem vzápětí zvládla pravou nohou podkopnout ty jeho. Povýšeně jsem se nad něj naklonila.

„Zjišťovala jsem, jestli nás kontroloval.“ sykla jsem, prudce se otočila a s hrdě zvedlou bradou pokračovala dál v chůzi.

✨ Jeg elsker deg ✨