Perfektní brácha

3. Nemel hovna

Mamka vrazila ke mě do pokoje a už mi chtěla jednu fláknout, ale zarazila jsem jí.
M: ,,To byl David" ušklíbla jsem se.
Ma: ,,Fakt?"
M: ,,Snad věříš své dceři" odfrkla jsem si.
Ma: ,,Dobře dobře a ukliď si tu ten bordel, nebo tady zhniješ a doufám, že už máš věci do školy"
M: ,,Jasný, už jdi"
Mamka se ještě rozhlídla po mém pokoji a pak odešla. Usmála jsem se a sedla si k notebooku. Po chvíli se mé dveře znovu rozrazily.
D: ,,Ty seš hrozně vychcaná"
Otočila jsem se a uchechtla.
M: ,,Tomu se říká pomsta bratříku"
D: ,,Hele hele dávej bacha na pusu. Nejsi moje pravá sestra, takže tě tu můžu kdykoli někde ohnout"
M: ,,A víš že mám kluka"
D: ,,Ne a je mi to uplně jedno, nazdar" mrkl na mě a odešel. To je fakt idiot.
Jelikož už bylo 11 a já v 6 vstávám, šla jsem si lehnout. No jenže ten kretén zapl na plné perdy písničky. No jo, on vlastně do školy nemusí. Rodičům se zdálo jako zbytečné ho na ten týden co zbývá do prázdnin posílat do školy. No ale hlavně, že já musím.
Vstala jsem a naštvaně vtrhla do Davidova pokoje.
M: ,,Můžeš. Si. To. Laskavě. Ztišit?! Někdo narozdíl od tebe zítra vstává!"
D: ,,To nezní úplně jako můj problém" ušklíbl se.
M: ,,Klid, Mery, klid. Mám jít dolů za mamkou, nebo ti mám jednu vrazit sama?!"
D: ,,Těma tvýma špejličkama, jo?😂 to radši zeslabím. Pak nechcu mit průser z toho, že sis o mě zlomila ruce"
M: ,,Nemel hovna a ztiš to"
Odešla jsem a plácla sebou o postel. Jsem tu s ním jeden den a už teď mám chuť ho někde na chodbě přerazit, vykuchat a zahrabat hluboko pod zem. No ještě že se mnou nepůjde do školy. To bych se už fakt neudržela.
Ale to vyřvání mi pomohlo a tak jsem v klidu usla.