Perfektní brácha

7. Volové

Ma: ,,Do té Afriky jedeme už dneska poobědě"
M: ,,Cože? Jak jako dneska poobědě?!"
Ma: ,,Volal šéf, že se to posunulo a zítra už tam máme být"
Tak abych vám to vysvětlila. Oba rodiče jsou doktoři a každý rok v létě jezdí do různých zemí pomáhat lidem a zkoumat nemoci. No jenže tam měli jet až příští týden.
M: ,,Aha no..."
D: ,,Super, budem sami doma"
T: ,,Si nějaký přidrzlý" ušklíbl se taťka. Jo, to on je. A taky pěkně blbý.
M: ,,No tak já jdu nahoru"
Vběhla jsem do pokoje a lehla si na postel s knížkou v ruce. Přemýšlela jsem, že odpoledne zajdu za Alešem. Chodíme spolu už půl roku, ale posledni dobou se furt vymlouvá, že nemá čas, tak ho překvapím.
Četla jsem si až do oběda a pak jsem šla dolů na jídlo. Měli jsme rýži s masem a nějakou zeleninou a to bylo přímo vyzvání na bitku.
Nabrala jsem na vidličku hrášek, opřela jí o stůl a cvrnkla jí po Davidovi. Zasmála jsem se a okamžitě mi přistál pohlavek od taťky. David se zasmál a vyprskl vodu.
T: ,,Vy jste fakt volové" zakroutil taťka hlavou a nabral si jídlo.
S Davidem jsme na sebe s úšklebkama koukli a dál se rýpali v jídle.
Po obědě jsem se šla nahoru převléct do kraťasů a crop topu a seběhla se dolů rozloučit s rodičema.
T: ,,Tak se tady mějte a nedělejte voloviny" rozcuchal taťka Davidovi vlasy a mě dal ruku na rameno.
Ma: ,,Doufám, že až se až se vrátíme, bude to tu vypadat tak, jako když jsme odjeli"
M: ,,No jistě mami"
Ma: ,,A nezabijte se tu. Bude se mi stýskat" objala mě mamka a pak i Davida.
M: ,,Vždyť je to jen na 3 týdny"
D: ,,Joo to tu zvládnem v cajku"
Rozloučili jsme se a rodiče nasedli do taxíku a odjeli. Otočila jsem se na Davida, který odhodil triko na zem a skočil na gauč.
M: ,,Tě varuju, jestli tu bude takový bordel jako minule, tak tě vykuchám" koukla jsem výhružně na něho a odešla jsem ven.