M: ,,Tyvole jo pojď pojď!"
V: ,,Mám ho!"
D: ,,Yes! Další výhra"
M: ,,Taky, že máte v týmu tu nejlepší😏"
D: ,,Pokud myslíš mě, tak ano"
M: ,,Myslím sebe jo?"
V: ,,Hele lidi já tu jsem taky a zabil jsem posledního hráče"
M: ,,No jo, ty si na druhém místě"
D: ,,Až po mě!"
M: ,,Drž hubu Davide"
Hodili jsme ještě 3 hry a samozřejmě jsme všechny vyhráli.
Pak šel Lukáš domů a my jsme si s Davidem sedli k televizi.
D: ,,Tam něco pustím"
Už když to začínalo, něco se mi na tom nezdálo. Tyvole horor!
M: ,,Já se na horor dívat nebudu"
D: ,,Ale notak, jsem tu já"
M: ,,No fajn"
Ze začátku to byla celkem pohoda, ale pak jsem se bála jak před testem z matiky. Natiskla jsem se k Davidovi a semtam si zakryla hlavu dekou.
Když to skončilo, umyla jsem se a šla do pokoje. Musela jsem si nechat rozsvícenou lampičku, abych se nepo- strachy.
Uprostřed v noci jsem se vzbudila celá spocená a prudce jsem si sedla. Zdálo se mi samozřejmě o tom hororu. Děkuju Davide. Tak jsem se zvedla a šla opět k Davidovi. Má smůlu, to on to zavinil.
Lehla jsem si k němu tak, abych ho nevzbudila a za chvíli jsem usnula.
D: ,,Ježiši!" Probudilo mě. Rychle jsem otevřela oči a uviděla sedícího Davida.
D: ,,Tyvole kde ses tu vzala?!"
M: ,,Díky tomu tvému dokonalému nápadu jsem měla noční můru!"
D: ,,Heh" zasmál se.
Plácla jsem ho po ruce a šla se obléct. Setkali jsme se až u snídaně.
M: ,,Co máš dneska v plánu?"
D: ,,Proč? Mě jako maš na hlídání?"
M: ,,Si kretén, ne, jen abych věděla, kdy mám volný byt" mrkla jsem na něho.
D: ,,Dopoledne budu v pokoji mastit Team Wars a odpoledne bychom mohli zajít někam na túru, ne?"
M: ,,Ehhh nemáš náhodou zlomený prst na noze?"
D: ,,Vždyť už o tom ani nevím, tak půjdeš?"
ČTEŠ
Perfektní brácha
FanfictionMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?