Perfektní brácha

8. S orgány

Šla jsem přes park, jelikož to bylo rychlejší. Po cestě jsem přemýšlela o Davidovi. Pak jsem ale v dálce před sebou uviděla Aleše. Usmála jsem se a už se za ním chtěla rozběhnout, ale on přišel k nějaké holce a políbil jí. Pak jí chytil za zadek a dál jí líbal. To si dělá prdel?!
Otočila jsem se a se slzami v očích běžela domů. Nevnímala jsem divné pohledy lidí, ani nic. Dokonce se divím, že mě nesrazili auto, protože jsem nečekala na zelenou.
Vběhla jsem do domu, zabouchla dveře a vyběa jsem do pokoje. Třískla jsem dveřma a lehla si na postel hlavou do polštáře. Nechala jsem slzám volný průběh.
Byli jsme spolu tak dlouho...věřila jsem mu, milovala jsem ho, byli jsme spolu tak šťastní, v životě jsem ho nepodvedla a on si teď najde nějakou couru?
Z breku mě vyrušilo až otevření dveří. Sedla jsem si a utřela si oči.
M: ,,Běž pryč" odsekla jsem.
D: ,,Co se stalo?" Sedl si ke mě na postel.
M: ,,Aleš...podvádí mě s jinou" zase se mi nahrnuly slzy do očí.
D: ,,Pocem" objal mě David. Zabořila jsem mu hlavu do hrudi a začala se uklidňovat. Bylo mi s ním tak dobře. Před chvílí debilní idiot a teď mi pomohl...
D: ,,Jak že se jmenuje?"
M: ,,Aleš Nývlt" zamumlala jsem.
D: ,,Dobře, hele koukneme se na film, jo?"
Vzal notebook a opřeli jsme se o čelo postele. Pustil tam nějakou komedii. Já se opřela o jeho rameno a usmála jsem se. Mé srdce bylo zamilované, ale můj mozek měl jiný názor. ,,Je to můj brácha, nemůžu s nim nic mít" říkal. ,,Ale nevlastní" odporovalo srdce...bože Mery ty už si se fakt zbláznila, si tu povídáš s orgány. Ještě játra a žaludek by k tomu mohli něco dodat, ne? No..i když žaludek by mi určitě poradil, ať se jdu najíst, takže radši ne. Raději jsem rychle zavrtěla hlavou, abych vyhnala z hlavy moje dementní myšlenky a dál vnímala jen seriál.