D: ,,Dobrej den" řekl tentokrát David v nemocnici.
Dok: ,,Dobrý den, nebyli už jste dneska tady?🤨"
M: ,,Jo byli" předběhla jsem Davida.
Dok: ,,A co je to tentokrát?"
D: ,,Spadla ze schodů a má něco s rukou"
M: ,,Davide stačilo říct, že mám něco s rukou😑"
Odešla jsem s doktorem na lůžko a dál to asi popisovat nemusím. Skončila jsem se sádrou na předloktí. No aspoň, že to není až k ramenu.
M: ,,To budou perfektní prázdniny"
D: ,,Ty aspoň můžes normálně chodit"
M: ,,No a ty normálně žrát. Jsem zvědavá jak to všechno zvládnu levou"
Došli jsme už podruhé za den domů a volala mamka.
M: ,,A dohajzlu"
D: ,,Dej to nahlas"
Položila jsem mobil na stůl.
M: ,,No mami?"
Ma: ,,Mery co jste prosímvás vyváděli?! Volali mi z nemocnice, že jste tam byli 2x!"
D: ,,Klid, neporvali jsme se"
M: ,,Jo, no"
Ma: ,,No, zrovna v tomhle se vám uplně věřit nedá"
M: ,,Kdybychom se mlátili tak mu rozhodně nešlápnu na prst, ale rovnou mu rozbiju hubu" špitla jsem si pro sebe.
Ma: ,,Cože?"
M: ,,Ale nic, tak ahoj"
Rychle jsem to tipla.
D: ,,Ty bys mi rozbila hubu jo? Ty?" Zasmál se.
M: ,,Jestli to nechceš teď hned ukázat, tak mlč" pohrozila jsem mu.
David se ušklíbl a šel nahoru do pokoje. I já jsem šla nahoru a zapla jsem si na počítači TEAM WARS(opět vymyšlené). Je to super hra a musím říct, že jsem v ní fakt dobrá. No i když jsem zvědavá, jak budu se sádrou ovládat myš, ale prsty mám volné. Jde o to, že tam jsou 4 týmy po 5 a pokaždé tam je jiná mapa. Různě po mapě jsou položené truhly s různýma zbraněma a věcma a cílem je zabít všechny ty lidi v jiných týmech no a časem se to ztěžuje tím, že třeba se tam objeví nějaké pasti, začnou tam padat výbušniny a tak no.
ČTEŠ
Perfektní brácha
FanfictionMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?