Pohled Davida:
Okolo 5 Mery usnula. Vypl jsem počítač a dal jí hlavu opatrně na polštář. Vzal jsem Mery mobil a napsal Alešovi, že za 5 minut se sejdeme v parku. No nehejtěte mě za to, že beru ségře mobil. Musím si vyřídit nějaké účty. Zavřel jsem za sebou dveře a seběhl dolů. Obul jsem si tenisky a vyšel jsem směr park. Hned když jsem vešel do parku, uviděl jsem Aleše. Mery mi ukazovala jeho fotku, takže jsem ho poznal. Hned jsem zamířil za nim. Otočil se na mě a já mu dal hned pěstí.
A: ,,Co děláš kreténe?!"
D: ,,Tak hele, Mery není žádná tvoje hračka, je ti to jasný?!"
Aleš mi vrazil pěstí, ale já ho rychle chytl za krk a přimáčkl o strom.
D: ,,Já tě varuju, už nikdy se k Mery ani nepřiblížíš!" A prudce jsem ho pustil. Pak jsem šel zase zpátky. Uuuu to se mi ulevilo. S úsměvem jsem šel spokojeně domů.
Pohled Mery:
Vzbudila jsem se asi o půl šesté a David už tady nebyl. Myslela bych si, že to byl jen sen, ale na polštáři byla ještě jeho vůňe.
Sešla jsem dolů a zrovna se otevřely dveře a domů vešel David.
M: ,,Kde si b- co se ti stalo?!"
D: ,,Jen jsem někomu něco vysvětlil"
M: ,,Ježiši ty si nedáš pokoj"
Natáhla jsem se pro kapesníky a přinesla je Davidovi.
D: ,,Dík" vzal si jeden a dal si ho do nosu.
M: ,,Můžeš mi vysvětlit proč si dostal nakládačku?"
D: ,,Já? To ja jsem mu vysvětlil, že si má na mě dát pozor" řekl povýšeně.
M: ,,No a ještě se tím chlub" protočila jsem očima.
D: ,,Objednáme si pizzu?"
M: ,,To nevyžehlíš"
D: ,,Platím já"
M: ,,Tak to jo" ušklíbla jsem se a skočila na gauč. David zavolal.
D: ,,Jakou si dáš?"
M: ,,Sýrovou"
D: ,,Tak dvě sýrové" řekl do telefonu. Pak si sedl vedle mě a zapl telku.
ČTEŠ
Perfektní brácha
FanficMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?
