M: ,,No faaajn ale opovaž se něco zkoušet"
D: ,,Hmmm"
M: ,,Davide?!"
D: ,,Dobrá dobrá, nebudu" zvedl ruce do obranného gesta.
M: ,,Davide je mi to líto, ale budeš muset umýt nádobí" pokrčila jsem rameny a držela v sobě smích.
D: ,,Ale tak to pak umyjou rodiče až se vrátí, ne?"
M: ,,Seš normální? To tam zhnije mezitím"
D: ,,Aha no..tak fajn, umyju ho" protočil očima a šel do kuchyně. Musela jsem se pro sebe pousmát. Konečně se mi ho donutilo pohnout prstem.
Já šla nahoru a šla jsem si na balkon číst. Byla jsem zažraná do četby a najednou jsem ucítila za krkem něco mokrého a studeného. Lekla jsem se a vypískla. Když jsem se otočila, stál u mě David s mokrýma rukama od pěny.
M: ,,Co to má zas znamenat?!"
D: ,,No aby ti to umývání nechybělo, tak tě šlo mýdlo pozdravit" zasmál se.
Flákla jsem ho a taky se zasmála.
M: ,,Seš debil fakt😂"
D: ,,Beru jako lichotku. Každopádně co dneska oběd?"
M: ,,Neumíš něco uvařit?"
D: ,,Já a uvařit?"
M: ,,Tak mi pojď aspoň pomoct, něco tam vykouzlíme"
D: ,,Fajn, ale ber si mobil"
M: ,,What? Proč?"
D: ,,Čím dříve pak zavoláme hasiče, tím méně domu shoří" ušklíbl se.
Plácla jsem se do čela a zatáhla ho dovnitř, abych mohla zavřít balkón.
M: ,,Uděláme rizoto?"
D: ,,Ok a jak se to dělá?"
M: ,,Uvaříme rýži a dáme do ní zeleninu a omáčku?"
D: ,,Fajn, ale tu omáčku udělej radš ty"
M: ,,Nó, radši jo, protože otrava by už nám u rodičů neprošla"
David na mě vyplázl jazyk a šli jsme do kuchyně. Vytáhla jsem rýži, zeleninu a suroviny na omáčku a dala jsem vařit rýži.
M: ,,Hoď tu zeleninu na pánvičku a míchej to a hlavně to hlídej"
D: ,,Tak to snad zvládnu, ne?"
M: ,,Tím si právě nejsem tak jistá"
Já zatím začala chystat věci na omáčku. Musela jsem zajít do špajzu pro rajčata, ale když jsem brala rajčata....
ČTEŠ
Perfektní brácha
ФанфикMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?
