Perfektní brácha

29. Bylo něco?

Následující den ráno jsem napsala Lucce, jestli nejde ven. Samozřejmě jsem neměla v plánu jí nic říkat. Davida jsem zahlídla jen po cestě do koupelny.
Vyšla jsem ven a šla do parku, kde jsme měly, s Luckou sraz. Joo park je takové naše srazové místo.
L: ,,No ahoj, tak co? Jak bylo včera?" Hned vychrlila Lucka a zakmitala obočím.
M: ,,Čus, ty seš debil, normálně bylo" zasmála jsem se.
L: ,,Bylo něco? Bylo?"
M: ,,Ne, co by bylo?" Zalhala jsem. No ale moje slabina je, že moc lhát neumím. A Lucka to moc dobře ví.
L: ,,Mery ty víš, že neumíš lhát, tak se o to ani nesnaž" ušklíbla se na mě Lucka.
M: ,,Opravdu nic nebylo, skoro...prostě jsme se málem políbili, ale pak..."
L: ,,Pak?"
M: ,,Řekl, že nemůže. Že to mu nesmí udělat"
L: ,,On je gay?!"
M: ,,Lucino já tě přerazím😂 ne!"
L: ,,Tak už to vybal a nezdržuj to, stejně to jednou říct musíš"
M: ,,Davidovi to prý nemůže udělat. Prý mě...miluje"
L: ,,No tývole, to je síla"
M: ,,No to teda"
L: ,,A ty ho nemiluješ?"
M: ,,Vždyť-"
L: ,,Opovaž se to říct!"
M: ,,No jó no, hele pojďme radši změnit téma"
Lucka nakonec přikývla a s novým tématem jsme se rozešli do menšího krámku. Je to takový né velký obchod, ale potřebné věci tam najdete. No ale když jsme vešli dovnitř, začla jsem Lucku tahat ven.
L: ,,Co děláš?!"
M: ,,Je tam David a Vojta!"
L: ,,No a? Mery pochop, že se mu nemůžeš vyhýbat až do konce života, vždyť s ním bydlíš!"
M: ,,Hmmmm tak faaajn"
Lucka už šla k Vojtovi. Já přišla za nima a s Vojtou jsme si vyměnili stydlivé pohledy. No ale budeme se muset chovat normálněji, nebo David začne vyzvídat a to fakt nechci. Stáli jsme tam a najednou mě David prudce žduchl za regál.