Pohled Davida:
Přitáhl si k sobě Mery a dal jí ke spánku zbraň. Viděl jsem v jejích očích strach. Celá se třásla a já na tom nebyl jinak. Bál jsem se o ní. Bál jsem se o ní více, než o sebe.
Koukl jsem na Vojtu a Lucku. Lucka měla pevně zavřené oči a Vojta jí držel v objetí.
P: ,,Ku*va volej už!" Zařval na prodavačku a ta rozklepaně vytočila policii.
Řekla jim vše, co měla. Naštěstí. No jenže co když ten debil omylem vystřelí? Co když mu cukne ruka? A vůbec...proč si vybral Mery?
P: ,,Doprdele tu je vedro!" Sundal si masku a Mery zkameněl výraz.
Pohled Mery:
Panebože já ho znám! Ze základky ještě...musím si vzpomenout, co se tehdy stalo...proč dělá to, co dělá..
No teď si na to rozhodně nevzpomenu.
M: ,,Prosím pusť mě, policie už jede, nepotřebuješ mě tu ohrožovat na životě" koukla jsem na něho prosebným a zoufalým pohledem.
P: ,,Si jako myslíš, že si na to nepamatuju Marie?!" Zavrčel na mě.
M: ,,Co si nepamatuješ? Co jsem ti provedla, že se mi takhle mstíš?" Fakt jsem se snažila myslet, ale v téhle situaci to bylo těžké, jako přemýšlet u testu z matiky.
P: ,,Kvůli tobě mě vyhodili ze školy!"
M: ,,Počkat....na to si pamatuju, ale nebyla to moje vina Filipe!"
Pohled Davida:
Mery se o něčem bavila s tím debilem. Vypadalo to, že se znají. Ale rozhodně spolu nemají dobré zážitky z minulosti. Jenže hlavní je, že jí momentálně ohrožuje na životě.
P: ,,Já tě zabiju ty mrcho!"
Když jsem se otočil, ten idiot ležel na zemi a držel se za rozkrok. Může si za to sám. Mery chtěla vzít zbraň ze země, ale on to stihl dříve a zamířil na ní.
P: ,,Tohle je tvůj konec Marie"
ČTEŠ
Perfektní brácha
FanfictionMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?
