Pak mi do nich David prdl šampon a vetřel ho do vlasů. Pak jsem si to opláchla a začala si kroutit vlasy a David se mezitím natáhl pro ručník. No jenže jak se natáhl, tak zavadil jeho rozkrokem o můj zadek. Vyvolalo to ve mě takovou zvláštní vlnu vzrušení. Sakra Marie ovládej se. Vzala jsem si ručník a usušila si vlasy. Pak mi došlo, že nemám triko.
M: ,,Můžeš už p-prosím jít?" Koukla jsem na něho s rukama na mém těle. David udělal krok ke mě. Chtěla jsem udělat krok dozadu, ale narazila jsem do zdi. Mezi mnou a Davidem byla minimální mezera.
M: ,,D-davide jsme sourozenci"
D: ,,Ale nevlastní" použil moje slova a po té odešel. Já zůstala stát u zdi s nechápavým výrazem. Co to mělo znamenat? Čuměla jsem na sebe v zrcadle jak na svatý obrázek. Nakonec jsem zakroutila hlavou a vyčistila si zuby. Šla jsem do pokoje a šla ještě hrát nějaké hry na počítači. Okolo půlnoci už.jsem si šla lehnout, ale jakmile jsem zavřela oči, znovu se mi přehrával ten moment. Nedokázala jsem usnout. Stále jsem měla hlavu plnou myšenek, na které nešla najít odpověď. Koukla jsem se na hodiny a byly 2 ráno. Povzdechla jsem si a šla se do kuchyně napít. Rozsvítila jsem si jen v kuchyni, vzala sklenici s vodou a opřela se o pult. Všude bylo ticho a nsjednou se ze schodů vynořil David.
M: ,,Tyvole" vyskočila jsem a trochu vody vylila na zem.
D: ,,Sorry, jestli jsem tě vylekal, ale co tu sakra děláš ve 2 ráno?"
M: ,,Šla jsem se napít, vůbec nemůžu usnout, furt se převaluju"
D: ,,Pojď" pokynul David rukou a šli jsme spolu nahoru.
D: ,,Můžeš ke mě"
M: ,,Nevím, jestli to je dobrý nápad...."
D: ,,Ale prosimtě, jsou 2 ráno"
M: ,,Tak fajn" zalezla jsem k Davidovi do pokoje a lehli si vedle sebe na jeho postel.
ČTEŠ
Perfektní brácha
FanficMery byla jedináček. Teda do té doby, dokud se její rodiče nerozhodli pořídit jí adoptovaného bráchu. Mery se od teď bude muset dělit nejen o rodiče, ale i o dům. Jenže co když se místo vysněného malého brášky objeví v jejich domě 17letý frajírek?
