28. Kapitola

690 46 4
                                    

Tenhle díl je takový slabší, tak se omlouvám, ale psala jsem ho ve spěchu a chtěla jsem, aby jste si udělali obrázek o nové postavě :)

„Velmi mě těší, Caitlin,“ promluvil lehce chraplavým hlasem Mark a zaujatě přejel pohledem její tělo.

„Také mě těší, princi,“ odpověděla tiše a malátně se uklonila. V hlavě ji začalo nepříjemně tepat a v uších slyšela hučet krev, když na něj stále omámeně hleděla a nemohla pochopit, že se jí o něm zdálo, ikdyž ho nikdy předtím neviděla. Děsilo ji to a ona měla chuť se schoulit do klubíčka a brečet.

„Otče, pokud nás omluvíte, rád bych baronku pozval k tanci,“ řekl po chvilce ticha princ a nespouštěl z Caitlin oči. Jeho pohled ji propaloval na místě a ona nebyla schopná se pohnout, či protestovat. Bála se ho, ale zároveň ji k němu něco táhlo.

„Jistě, běžte,“ zasmál se král a opět se napil silného vína ze svého poháru, které mu začalo stoupat do hlavy.

„Mohu Vás tedy požádat o tanec, Caitlin?“ zeptal se a směrem k ni natáhl pravou ruku.

Věděla, že ho nemůže odmítnout, už jen kvůli tomu, že nebylo stále rozhodnuto o osudu jejího bratra a tak vložila svou drobnou dlaň do jeho.

Měl velké, teplé ruce, na kterých byly mozoly, které prozrazovaly, že často drží meč a bojuje. Thomas měl taky takové, uvědomila si a vyplašeně se snažila svého muže najít pohledem. Když ho našla, seděl a s přimhouřenýma očima sledoval, jak ji princ doprovází doprostřed sálu. Šlechtic po jeho boku na něj neustále mluvil, ale Thomas ho nevnímal. Podle ledového pohledu, který jim věnoval, Caitlin pochopila, že je rozrušený. Nelíbilo se mu, že se jí dotýká někdo jiný, než on sám.

„Jak dlouho se hodláte zdržet?“ zašeptal ji Mark do ucha a s potěšením citíl, jak ji na předloktí naskočila husí kůže.

„Do té doby, než váš otec rozhodne o osudu mého mladšího bratra,“ odpověděla naoko sebevědomě a jednu ruku mu položila na rameno a druhou do jeho napřažené pravé ruky.

„To není moc dlouhá doba,“ zamyslel se princ a sledoval, jak Caitlin přes tvář přeběhl znepokojený stín. „Doufal jsem, že zde strávíte delší dobu a poznáte krásy toho města,“ řekl a začal jí sklouzávat jednou rukou ze zad.

„Nechceme způsobovat vaší královské rodině další starosti a kromě toho, musíme zařídit spoustu věci na našem panství,“ odpověděla ledabyle, ale cítila, jak se jí nervozně začala potit dlaň.

„Dovoluji si nesouhlasit,“ řekl a olízl si spodní ret.

„S čím přesně nesouhlasíte?“

„Mohu Vás ujistit, že je vaše přítomnost na královském dvoře vítaná, už jen kvůli tomu, že spestřujete dění tady a věci na na vašem panství může zářidit váš správce... Mám pravdu?“ odpověděl a sledoval, jak težce polkla.

„Nejsem ráda středem pozornosti, takže se těším, až se vrátím na naše klidné panství a domnívám se, že můj muž a já, zařídíme určité věci lépe, než náš správce,“ poznamenala a schválně dala důraz na slovní spojení “můj muž“. Všimla si, že jeho úsměv lehce ochabl, ale svoji ztracenou sebejistotu, našel stejně lehce, jako ji ztratil.

„To všechno je možné, ale věřím, že se zde budeme ještě pár dnů potkávat,“ odpověděl a políbil ji na hřbet ruky. „Děkuji za tanec, baronko,“ usmál se a se zvláštím výrazem v očích, zmizel mezi ostatní tanečníky.

Caitlin stála na místě ještě několik dalších desítek vteřin, než vypustila zadržovaný kyslík z plic a vylekaně sebou cukla, když se jí zezadu dotkla chladná ruka.

„Caitlin, půjdeme,“ oznámil hlas, který tam milovala, a který ji vrátil zpět do reality. Jen slabě kývla a nechala se za pochodu ze sálu, obejmout kolem pasu. Thomas ji držel silněji, než obvykle a díky jeho výrazu ve tváři jim uhýbali všichni přítomní. Šli celou dobu potichu, oba zabrání do svých myšlenek, když se konečně dostali do svých komnat.

„Co ti chtěl?“ řekl se zlobou v hlase Thomas, když zabouchl dveře.

„Princ?“ zeptala se a unaveně přešla k přenosnému umyvadlu na toaletním stolku.

„Pokud vím, tak nikdo jiný se tě tak důvěrně nedotýkal! Takže ano, princ!“ zavrčel a stupnoul si tešně za ni, takže hned, jak zvedla pohled, viděla jeho nahněvaný odraz v zrcadle.

„Jen jsme spolu tančili,“ vydechla překvapeně a obrátila se tváří k němu. Podle zatnuté čelisti a zavřených očím poznala, že se něco děje.

„Chtěl po tobě něco víc?“

„Cože?“

„Chtěl po tobě víc, než jen tanec?“ vyzvídal s předstíraným klidem a konečně otevřel oči, které byly ledově chladné.

„Proboha, ne!“ odpověděla šokovaně a s vytřeštěným výrazem sledovala, jak se snaží uklidnit.

„Drž se od něj dál,“ řekl po chvilce.

„Thomasi, já...“

„Nechci slyšet nic jiného, než jen tvůj slib, že se od něj budeš držet dál a nedovolíš, aby jste spolu zůstali v místnosti jen vy dva!“

„Proč to...“

„Okamžitě mi to slib!“ vykřikl a frustrovaně si prohrábl vlasy.

„Dobře, slibuju,“ vydechla a do očí se jí nahrnuly slzy.

„Caitlin, nechtěl jsem tě rozplakat,“ řekl znepokojeně, když si všiml, že je rozrušená a vzal ji do náruče.

„Thomasi, já to nechápu,“ popotáhla a začala si hladit, lehce vypouklé bříško.

„To já taky ne...“ odpověděl, položil ji do postele, kde ji přikryl kožešinovou přikrývkou a lehl si k ní.

„Už spi,“ řekl mírně a dál ji hladil po vlasech, do doby, než neklidně usnula.

- - -

Když odcházela spolu se svým manželem ze sálu, stále ji sledoval. Líbila se mu a on od první chvíle chtěl, aby ležela pod ním a sténala jeho jméno. Mohl s jistotou říct, že by si ji vzal jakkoliv a kdekoliv a to i přes fakt, že má manžela.

Její husté hnedě kadeře, by se ji lepily k lehce zpocenému obličejí. Její rty by byly naběhlé od jeho neústálého dobývaní, a její nehty by se mu zarývaly do zad a způsobovaly malou bolest, která by ho vzrušovala ještě víc. Cítil, jak se mu, jen při té představě napínají přiléhavé kalhoty a on si začal vyhlížet kořist na dnešní noc, aby se toho nepříjemného tlaku ve slabinách zbavil.

Tento večer stráví s nějákou povolnou šlechtičnou, u které si bude představovat její obličej, ale co ty další noci?

PS : Gif = Mark :)

Trust My RageKde žijí příběhy. Začni objevovat