Jeho oči byly jako dva zářivé, modré diamanty, když se zeptal. Byl tak nadšený jen z té představy. Tak nadšený, že by měl dědice, kterému mu by předal všechny své znalosti a lásku. Chtěla mu to tolik říct, ale věděla, že by ji poslal domů, protože by se začal bát o jejich zdraví a to nemohla dopustit. Musí zůstat po jeho a dědečkově boku, aby si vyslechla rozsudek o opatrovnictví jejího bratra.
„Nejsem,“ vydechla téměř neslyšeně a lítostivě sledovala, jak se Thomasuv obličej změnil. Třpyt v očí vyhasl, usměv zmizel a ramena mu mírně klesla.
„Jsi víc zaoblená, trpíš často nevolnostmi a já myslel, že už by jsme mohli mít ...“ hlas se mu zlomil a Caitlin začaly téct slzy. Bylo ji ze sebe špatně.
„Ne, neplakej. Určitě se nám to brzo podaří a my, co nevidět, budeme chovat našeho malého barona,“ zasmál se trochu Thomas a palcem jí utíral mokré tváře. Viděla na něm, že je zklamaný, ale snažil se to skrýt.
„Co když to bude dívka?“ zeptala se tiše.
„Není to jedno?“ usmál se a dal jí pramínek vlasů za ucho. „Hlavně, že to dítě bude zdravé.“
Bože, měla chuť si nafackovat, jak byla ze sebe zhnusená, ale nemohla jinak.
„Thomasi, pojďme si ještě lehnout. Jsem pořád unavená,“ řekla prosebně, protože nechtěla v rozhovoru pokračovat.
„Caitlin, já nemůžu. Musím se jít podívat na své muže.“
„Dobře, a vrátíš se brzy? Nechci být sama.“
„Pokusím se vrátit, co nejdřív,“ pošeptal ji do ucha a následně políbil na čelo. Když už byl u dveří, otočil se a ještě zvolal : „A až se vrátím, můžeme se rovnou pokusit o nějákého toho dědice,“ zasmál se a vyšel do tmavé chodby.
Kdyby jsi jen věděl, že už jednoho takového nosím pod srdcem. Pomyslela si Caitlin a zabořila tvář do balvněného polštaře.
- - - O den později - - -
„Paní, musíte trochu zadržet dech. Ty šaty vám jsou nějáké malé,“ zamračila se robustní služka, když Caitlin zavazovala krásné, tmavě červené šaty s černými rukávy, jenž si dovezla.
„Nevím jestli v nich vydržím celou noc,“ vydechla ztrápeně a sledovala svůj odraz v zrdcadle se zlatým rámem. Normálně to byly velmi cudné šaty, ale z důvodu těhotenství se ji povážlivě zvětšila ňadra a ta se teď drala z výstřihu ven.
„Můžu vám je nechat trochu povolené, ale nevím jestli by při tanci vydržely,“ poznamenala služebná a zavazovala předposlední řadu.
„Radši je zavaž úplně, nechci riskovat.“
„Jak si přejete,“ řekla a nahoře udělala pevný uzel.
Caitlin si zrovna sedala do křesla, aby si obula černé boty, když se otevřely dveře, ve kterých se objevil Thomas. Služebná se poklonila a chtěl pokračovat v práci, ale on ji vyzval, aby odešla.
„Jsi naprosto nádherná,“ řekl a přešel ladným krokem k ní.
„Thomasi, ještě nejsem připravená. Proč jsi tu služku vyhnal pryč?“ zeptala se překvapeným tónem Caitlin a snažila se příjít na to, o co se snaží.
„Chtěl jsem být s tebou sám,“ odpověděl a nečekaně ji vyzvedl do náruče, tak, že mu musela omotat nohy kolem jeho štíhlých boků.
„Co to děláš?“ zasmála se a snažila se na jeho pohupujícím těle udržet, když zamířil k velkému dřevěnému stolu, uprostřed komnaty.
„Chci si hrát,“ vydechl a ona mohla v jeho hravém hlase vycítít značné vzrušení.
„Není čas, za chvíli začíná ples,“ pokárala ho, ale stejně se trochu víc natlačila na jeho rozkrok.
„Myslím, že stihneme obojí,“ řekl, když ji položil na stůl a zůstal stát mezi jejíma nohama. Dívali se na sebe a vzrušující napětí houstlo každou vtěřinu. Po chvilce se Thomas odhodlal a studenou rukou ji zajel pod sukni, kde začal hladit její lýtko. Caitlin sykla, když se jejich kůže střetly a napjatě očekávala, co bude následovat.
Postupně se obě jeho dlaně dostávaly z lýtek, přes kolena, až na hladká, pevná stehna, ze kterých se jeho pravá ruka přesunulu, do jejího roztouženého klína. Jeho prst hned našel její střed a lenivě přes něj přejel. Caitlin překvapeně vzdychla do jeho úst a stehna dychtivě roztáhla ještě víc. Ale Thomas, její výzvu nevnímal a dál ji pomaličku hladil svými dlouhými prsty.
„Thomasi, prosím!“ vzdychla, jakmile opět přejel, přes to nejcitlivější místo.
„O co mě žádáš, moje malá nymfo?“ optal se a své rty přesunul na odhalený krk. Našel její choulostivé místečko pod uchem a políbil ho. Když vzdychla, skousnul jemnou kůži, olízl ji jazykem a následně na malé otlačeniny zubů foukl. Caitlin se otřásla vzrušením, vyprostila svou dlaň z jeho hustých vlasů a vykasala si sukni až k bokům. Její muž jen nevěřícně sledoval, jak zaklonila hlavu, postavila svoji štíhlou nohu na kraj dřevěné židle a rukou zamířila ke svému středu. Thomas oněměl, když si jedním prstem zajela dovnitř a slabě se přitom otřásla. Pohybovala svým ukazováčkem dovnitř a ven a slatně vzdychala do ticha komnaty.
„Caitlin,“ zachraptěl roztřeseně Thomas, jakmile přidala další prsty a druhou rukou si začala hladit ztvrdlé bradavky, přes látku svých plesových šatů.
Neodpověděla, jen otevřela oči a se zamlženým pohledem dál provokativně pokračovala.
Boule na jeho kalhotech se už dál nemohla zvětšovat a on měl, co dělat, aby nesputil pohled ze své ženy, zatímco se snažil stáhnout tu otravnou látku, která mu překážela.
Když byl konečně volný, vzal její ruku a vsál dva její prsty do pusy. Caitlin vzrušeně vydechla jeho jméno a nechávala se unášet tím, co dělal, když do ní nečekaně vnikl a celou ji naplnil. Nedbale vytrhla své prsty z jeho úst a nahradila je svým jazykem. Během minuty se vlny slasti prohnaly jejich lehce zpocenými těly a oba se zaklenutí do sebe svalili na dřevěnou desku stolu.
„Panebože...“ šeptl tiše Thomas, když se po chvilce zvedl z jejího těla a pomohl ji vstát. Caitlin se slabě zapotácela, ale díky jeho silným pažím, zůstala stát.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se ustaraně a přehodil ji vlasy na záda.
„Jsem úplně v pořádku,“ usmála se a přešla pomaličku k zrcadlu, do kterého se nevěřícně zadívala. Měla lehce orosené čelo, přitažlivě naběhlé rty a červené tváře.
„Jsi tak krásná,“ zašeptal ji do ucha Thomas, který se náhle objevil za ní.
„Vždyť každý pozná, co jsme teď dělali!“ vykřikla zděšeně a bílým plátnem si otřela celý obličej.
„Všem to může být úplně jedno,“ zasmál se, vzal ji i přes mírné protesty za ruku a vydal se s ní do sálu, kde se měl pořádat ples.
ČTEŠ
Trust My Rage
Historical FictionJen díky krátké odpolední vyjíždce jsou Caitlin a její mladší bratr Liam pořád naživu. Zatímco spolu brázdí lesy Dorsetského hrabství, je jejich rodina krutě vyvražděna. Caitlin tuší, že za vším stojí její strýc Jonathan a je pevně rozhodnuta uchrán...