16. Díl - Kýbl

915 65 2
                                    

Když má ten Harry narozeniny tak tu máte ještě jeden díl. :)

„Co tu děláš?“ozval se hlas.

Ve sněhu stál Niall jen v bílém triku a maskáčích. Já na tom nebyla o moc líp.

Nevěděla jsem co říct. „Já…“začala jsem větu, ale nevěděla co říct.

„Já vím. Jsem děsný pitomec a jestli chceš půjdu za tím V…něco a kvůli tobě se mu omluvím.“pečlivě zkoumal špičky svých mokrých bot. Kvůli mně by to udělal. Má mě rád…

„Ne nechci, abys to udělal. Došlo mi, že máš svým způsobem pravdu. Viny mě jen využíval, ale ty jsi můj kamarád a riskoval si naše přátelství pro to, abych neměla později zlomené srdce.“vrhla jsem se mu kolem krku.

Niall:

 Najednou se mi vrhla kolem krku. Její slova mě dostala. Chvíli jsem jen blbě civěl, ale pak jsem ovinul své ruce kolem jejího křehkého těla.

Moc jsem ji nemačkal. Bojím se, že by se mi rozpadla v rukách.

„Můžeš poděkovat paní Emě, která mi otevřela oči. No tak Horane, tohle je to pověstné Horan hug?“zasmála se.

Zasmál jsem se a stiskl ji pořádně. Chtěla to? Chtěla…

Nasál jsem vůni jejich vlasů. Voněly krásně po jahodách. Po chvíli jsme se konečně pustili a koukali si do očí.

Viděl jsem, jak se začala klepat. Ani se nedivím, když je pod nulou. Vzal jsem ji do náruče jako princeznu.

„Musíš do tepla, než se nachladneš.“utíkal jsem těžce sněhem. Jen se zasmála a dala si ruce kolem mého krku.

Stojíme ve vnitř temné budovy. Je tak krásná. Ve vlasech jí roztávají vločky a tvoří kapičky.

„Co se to tu děje?!“Harrison. Sakra!

Rychle jsem Gveny položil na zem.

„Nic pane!“odpověděl jsem. Gveny stála jako by se nic nedělo. Dívala se na své nehty a upravovala je. Dokonce i při tomto vypadá úžasně!

„Očividně ano. Nějaké takovéhle kamarádíčkovaní je tu zakázáno. Stihne vás dnes trest. Gvendolyn! Posloucháš mě vůbec?!“z očí mu létaly blesky. Kdybych to viděl z dálky asi bych začal utíkat, protože určitě začne hořet. Na jaký blbosti to sakra myslíš?!

Gvendolyn:

Niall stál jako přikovaný. Mě bylo upřímně úplně jedno o čem ten blbec mluví.

Tak jako tak mě potrestá. I kdybych se jen křivě podívala už musím čisti záchody. Tenhle neřád si na mě normálně zasedl.

…Gvendolyn! Posloucháš mě vůbec?!“zbystřila jsem při mém jménu.

„Ne protože si myslím, že není důležité vás poslouchat.“odsekla jsem drze. Niall na mě házel jen vyděšené výrazy.

„Padej ven a dej si osm kol na štěrku!“křikl na mě Harrison. Loudavě jsem se vydala k východu. Lucky vedle mě poskakoval jako by nic.

„Co ty čumíš táhni taky!“slyšela jsem ještě než jsem vyšla z budovy.

„Gveny to bych do tebe neřekl.“zasmál se udiveně Ni.

„No jo no když mě někdo štve… Vím, že mi nemůže ublížit fyzicky, takže se můžu bát ledajak dobré fyzičky.“zasmála jsem se vlastnímu vtipu a rozběhla se po zasněženém štěrku.

*

Konečně jsme byli s Niallem zpět v teple, ale hned jsme odešli do posilovny.

„Takže Gvendolyn na běžecký pás! Uběhneš 10 km. Dřív z toho nelez!“trestal mě Harrison. Hned otočil pohled na Nialla.

„A ty novej půjdeš vzpírat. Dokud to nezvedneš 100x tak nikam nepůjdeš!“Harrisonovi tmavé oči propalovaly usměvavý obličej Nialla. Začal se řídit tím stejným co já.

Nastavila jsem si rychlost a běžela. Niall naproti mně stál u nářadí.

Shýbl se a uchopil železnou tyč na které je naloženo 60 kg. Když napjal všechny svaly aby ji vytáhl málem jsem spadla z pásu.

Měla jsem 4 km a byla jsem zpocená. Mé tričko asi nevoní momentálně nejlíp.

Harrison si to překráčel a tvářil se vítězně. Taktéž zpocený Niall ho přímo bodal očima.

„Tak co máš žízeň?“ otočil na mě svůj arogantní xicht.

„Jistě že ano, od rána jsem nepila.“snažila jsem se to vyslovit bez toho, abych větu přerušila potřebou dýchat.

Harrison se jen zasmál a vylil na mě kýbl studené vody.

„Aaaa… Vy jste pošuk!“zařvala jsem na celou posilovnu bez toho, abych přestala zvedat nohy v rytmu.

„Takže plus dalších 5 km.“mrkl na mě slizácky. Na mé tělo přiléhalo bílé tričko. Bylo vidět všechno…. A když říkám všechno tak všechno.

Červená podprsenka nebyla dnes dobrá volba.

Niall pohyboval závažím v rytmu a při tom na mě civěl.

„Bacha Ni, teče ti slina.“zasmála jsem se a zatahala za triko tak aby se odlepilo. Posilovnou se ozvalo se ozvalo sborově „Neeeeeee…“musela jsem se nad tím uchechtnout.

Niall se jen zašklebil a pokračoval.

Tak co myslíte jak to bude dál? :) KOment nebo vote potěší a hlavně povzbudí! :)

Vaše Netinka

xoxo

NeviditelnáKde žijí příběhy. Začni objevovat