Neviditelná

9. Díl - Navždy spolu

Brobudila jsem se v cizí posteli. Z okna jsem viděla zaražené závěsy svého okna. Bylo jasné že jsem u Nialla v pokoji. 

Lehce jsem se zavrtěla a všimla si že vedle mě někdo leží. Byl to Lucky.

Jeho jemná srst mě lechtala. Zvedl hlavu a věnoval mi vlhký psí polibek. Pohladila jsem mého společníka a pomalu se posadila. V pokoji nikdo nebyl. Jen já, Lucky a mé špatné myšlenky. 

Spustila jsem nohy z postele a postavila se. Cítila jsem jak mám vratké nohy. Rozešla jsem se ke dveřím, ale ještě jsem se ohlédla. Lucky ležel stále v posteli. 

"Na vstávání jsi horší než Zayn."podívala jsem se na něj pobavené. Našpicoval své uši a přiklusal ke mně. 

Uchopila jsem ledovou kliku a otevřela. Stála jsem v chodbě. Lucky mě následoval jako můj věrný ocásek. Potichu jsem sešla schody. 

Octla jsem se v obývacím pokoji. Hrála tu televize. Kluci byli okolo kuchyňského stolu a asi hráli karty. Smáli se a obviňovali z podvádění. Nechtěla jsem je rušit tak jsem si sedla na gauč před televizi a dívala se na nějakou teen romanci. 

Lucky si vyskočil vedle mě a lehl si na mě předníma tlapama. Hladila jsem ho mezi ušima a pozorovala zvraty filmu. Asi po patnácti minutách si chlapci uvědomili že tu už nejsou sami. 

"Hele není tu někdo."zeptal se Tommo jen tak mimochodem. Myslela jsem že se začnu šíleně smát, ale snažila jsem se zaměřit na film. 

"No víš milý Tommo jistě že tu nejsme sami. Je nás tu pět jestli sis nevšim."škádlil ho Zayn. "Ha ha ha. Tak jsme se zasmáli, ale já se jdu podívat."bylo vidět že ho to moc nepobavilo. Slyšela jsem kroky tak jsem dělala že jsem zabraná do filmu. Nechci s nimi mluvit. Co když mě nenávidíte vy víte kvůli čemu. 

"Gvendolyn! Sakra já se lekl! Vypadáš jako duch. A ještě když máš psa, kterej by nás chtěl nejraději sežrat jen když na tebe šáhnem."jeho výraz byl různý. Polekaný, sarkastický a hlavně pobavený. 

"Jo tak já děkuju za upřímnost. Vím že nevypadám nejlíp."dívala jsem se do země. Nedokázala bych se dívat ani jednomu do očí. "Jak dlouho tu sedíš?"byl zvědaví jako malý kluk. "Asi dvacet minut."řekla jsem to polohlasem, protože mi krk úplně hořel. Škrábaní v krku bylo tak hrozné že se mi v hlase ozývali snad tóny Harryho hlasu. To není hezká představa. 

"Bože proč si se neozvala? Nialle! Kluci! Pojďte sem."jen jsem pokrčila rameny. Nevěděla jsem co mám říct. Vždyť nejsem důležitá jděte hrát. Jen jsem se nervově zhroutila to je okey. 

Oči mě začaly pálet když jsem uviděla pět krásných očích zkoumajících mé tělo. Stoupla jsem si. Cítila jsem se nesvá když všichni okolo byli vyší než já. Lucky seděl na gauči a pozoroval mě. 

"Ani nevíš jak jsem se bál."Niall měl na krajíčku. Vrhl se mi kolem krku a zaním další čtyři. Bylo to krásné. Měla jsem hřejivý pocit u srdce. Nedávají mi to za vinu. Byla jsem tak šťastná. Všechen stres a chmury byli pryč. "Rrrrrrr"ozvalo se z gauče. Kluci odskočili. "Jo jo neboj nic jí není."Harry ustupoval s rukama nad hlavou. "Mysleli jsme že Nialla sežere když tě nesl do postele, ale Niall se nedal. Sice mu Lucky roztrhal triko i kalhoty, ale donesl tě až nahoru."řekl Liam a smál se jako sluníčko. Niall by se kvůli mně nechal i roztrhat psem. 

Už jsem to nevydžela a rozběhla se k Niallovi. Skočila jsem na něj a obmotala nohy okolo jeho zad a ruce mu dala za krk. Co nejvíc jsem se k němu přitiskla. Chvíli byl zaskočený. No ještě aby ne když jsem na něm vysela jak klíště, ale po chvíli začal spolupracovat. 

Když mě položil na zem tak jsem mu vlepila pusu na tvář. "Já chi takyyyy!"Hazza začal křičet jak dítě v cukrárně. Postupně se přidali i ostatní.

Usmála jsem se a šla k Hazzovi. Dala jsem mu pusu na tvář a přešla k Zaynovi. Zayna jsem i laškovně kousla. U Liama jsem zanechala svou značku na čala a levé i pravé tváři. Usmíval se jako dítě co dostalo hračku. Když jsem byla u Luoiho tak jsem mu dala nejdřív pusu na tvář a pak se mu blezkurychle přisála na krk a udělala parádního cucfleka. 

Stoupla jsem si před ně a každý na mě koukal jako na svatý obrázek. Každý dostal pusu a něco navíc. 

"Wow."vypadlo ze Zayna, kterému červená skousnutá tvář. Na rtech jim hraje všem stejný úsměv. Takový očarovaný.

"Hele jak ti máme vůbec říkat? Gvendolyn je moc dlouhý."prořízl ticho Louis. "Říkejte mi Lyn, ale ne Gveny. Tak mi smí říkat jediný člověk."vyslala jsem úsměv k Niallovi a jemu to hned bylo jasné.

Oči se mu rozzářily jako když příjde do Nandos. 

Všichni jsme se usadili na pohovku až na Zayna, který se posadil do křesla, protože už tam nebylo místo. 

"Víš zajímalo by mě co se stalo."Liam se zase projevil svým Daddy chováním. Chvíli jsem mlčela, protože jsem nevěděla jestli to chci. "Nemusíš nám to říkat jestli nechceš."nenaléhal. Typický Liam. Tohle mě akorát upevnilo v tom jim to říct. 

"Víte po té srážce jsem se z toho vinila a stále viním. Zhroutil se mi celý svět a já věděla že nikoho nemám. Vraceli se mi vzpomínky na tátu, který zemřel na leukémii.  A pak i na matku, která mi to dávala za vinu než zemřela. A pak se stalo tohle. Mé tělo začalo odmítat jídlo. Nemohla jsem do sebe narvat ani dva dílky pizzy. Uzavřela jsem se. Přestala jsem komunikovat a chtěla jsem být sama abych už nikomu nemohla ublížit. Každý den jsem zpívala a hrála na kytaru vaši píseň Little things. Byl to mů člun. Držel mě nad vodou abych neudělala něco čeho bych mohla litovat. Za celý tento táden jsem snědla možná tak tři jogurty a dvě jablka. Víc ne."postavila jsem se a vyhrnula si mikinu pod kterou jsem měla jen podprdu. Samozřejmě tak aby nebyla vidět.

Má vystouplá žebra je šokovala. Niall si stoupl a stáhl mi mikinu a obejmul mě.

"Už nikdy tě neopustím."cítila jsem jeho horký dech na mém krku. Ta slova mě tak uklidňovala. 

Začaly mi téct slzy, ale ne obyčejné. Byly to slzy štěstí. Niall se odtáhl a usmál se. "To bude dobrý."tentokrát jsem mu věřila. "Zůstaneme navždy všichni spolu!"zakřičel Hazza se vztyčenou rukou jako do boje.

Všichni jsme se zasmáli. Hromadné obětí to akorát zapečetilo. Niall mi pořád šeptal ta slova. "Už nikdy tě neopustím."

Konečně se našli. Blázni patří k sobě. Tahle šestice je pro mě úžasná. :D Doufám že se vám to alespoň trochu líbí. :)

Vaše Netinka.

xoxo