Neviditelná

5. Díl - Park

Rozhodla jsem se psát asi kratší díly, ale budou vydávány v kratších intervalech. A nebo se na to vykašlu a budou podle toho jak se zadaří :D

Niall:

Konečně jsem se odhodlal pozvat Gveny na rande. Pro ni to je setkání, ale pro mě to je rande. No ale to nemusí vědět. Detail! Bože ty její oči. Stop! Nialle kontroluj se nebo budeš rudej a ke všemu se budeš smát jak idiot. Ještě si musim udělat něco s vlasy. Mé oči spočinuly na zrcadle. Má ruka zajela do mích blond vlasů, ale vlasy nechtějí spolupracovat tak na ně vezmu lak. Po této náročné cementaci jsem vyšel z domu. 

"Nialle nezapomeň na zatáčku do postele!"křičí za mnou Hazza ještě z okna. No to by nebyl on aby neměl nějakou připomínku. Najednou jsem ji uviděl. Její krásné oči byly upřené na mě a ukázala i svůj krásný úsměv. Měla na sobě legíny a dlouhé tmavé triko. Očividně jí bylo velké. A jako třešnička na dortu byla její jeanová bunda. Miluju když se usmívá. V ruce měla vodítko. Vzala s sebou mě neznámého psa. Vypadal jako husky, ale mám pocit že se od ní nehne. Bude to dlouhá procházka. 

Gvendolyn:

Stál tam v celé své kráse a dívá se na mě jako na svatý obrázek. Lucky mě ostražitě hlídal. Když jsem ho dovedla domů byl trochu zaražený a skleslý, ale jakmile jsem ho pustila ke mně do postele hned jsme se zkamarádili. "Ahoj Ni. Tohle je Lucky." zářivě jsem se usmála, ale jakmile jsem si vzpomněla na dnešní počasí smích mě přešel. Celý den bylo hnusně. Kapka deště mi stékala po čele. Příjemně chladila. Niall přišel blíž a setřel ji palcem. Jeho dotyk mi vlil teplo do těla. "Ahoj Gveny. Ahoj Lucky, rád tě poznávám."řekl a smál se při tom až mě hřálo u srdce. Byl tak roztomilý když se seznamoval. Vydali jsme směrem do parku. Jednou za čas se o mě jemně otřel a mnou projel malý blesk. Takový malý elektrický šok, který mémo mozku řekl ať se směju jako idiot. Já si to stále asi neuvědomuji. Znám se s hvězdou a idolem dívčích srdcí. Jen tak jdu s ním a povídám si. Hovor se stočil ke koncertům. Posadili jsme se na lavičku a on se na mě podíval s úsměvem, který jako by říkal Pojď se mnou na koncert moc prosím.

Byl tak neodolatelný. Stop! Je to kluk, který může mít každou proč by chtěl tebe? Hm?! Jsi nic tak ho nech být a jdi domů. Žij si svůj život a jeho nech ať si žije ten svůj. "Hele já si nemyslím že by jsme se neměli stýkat. Není to dobré pro tvoji karieru a moc zajímavé pro novináře. Kdo ví jak by to překroutili. Mrzí mě to."přerušila jsem ho v jeho monologu a zvedla se k otchodu. Ucítila jsem stisk na zápěstí. Niall si mě přitáhl k sobě. "Ale já tě chci ve svém životě. Jsi pro mě světlo. Do teď to bylo jen to samé. Vstát. Nahrávat. Zase jít spát.  Ty jsi pro mě vysvobození." díval se mi hluboce do očí. Jeho hlas byl zoufalý. Jeho oči přeskočily na moje rty a on se začal přibližovat. Nebránila jsem se. Dostala jsem se do tranzu. Moje ruka vjela do jeho vlasů a přitáhla jsem si ho blíž. Naše rty se spojily. Začal pohybovat svými rty a chytil mě za pas. Ne! Nemůžeš! Uteč! Zjistila jsem že ani vodítko v ruce nemám. Rychle jsem od Nialla uskočila rozběhla jsem se domů. Slzy mi tekly nekontrolovatelně. "Promiň."stihla jsem ještě říct před mým zbabělím útěkem. Lucky běžel vedle mě. "Gvendolyn! Počkej!"slyšela jsem za sebou hlas. Neotáčela jsem se. Měla jsem štěstí že přes hodně frekventovanou ulici zrovna nikdo nejel. Přeběhla jsem a Lucky za mnou.

Byla jsem na druhé straně, když najednou...

Tak konečně další díl. Copak se to asi stalo. Už se těším na další díl a doufám že vy tak. Ani jsem nečekala že Gveny takhle rupne v kouli a odmítne Nialla Horana. 6e se ta holka nestydí. :D Byla bych ráda i za nějaké komenty. :)

Vaše Netinka.

xoxo