Neviditelná

18. Díl - Nechtěný návštěvník

Hopsala jsem si ke sprcháp. Na věšák jsem si pověsila ručníka a začala se vysvlékat z propoceného oblečení. 

Stoupla jsem hned k první sprše v rohu. Pustila sjem studenou vodu a nechala ji ať mě celou pokryje. Kapky se tříštily o moji bledou kůžu a já si ten pocit užívala. Cítila jsem jak se moje podprsenka a kalhotky nasakují ledové vody.

Sundala jsem si gumičku z konce mých vlasů a začala je rozplétat. Jakmile jsem si celá stoupla pod sprchu naskočila mi husí kůže. Hodila jsem si mokré vlasy dozadu a do dlaně vymáčkla trochu šampónu. Vetřela jsem si ho do vlasů a začala vmasírovávat.

Hmmm. Miluju mytí vlasů. Vždy se při tom dokonale uvolním. Už jsem si jen umyla tělo gelem a zastavila ledovou vodu. Stoupla jsem si před zrcadlo a sušila si vlasy ručníkem. Mačkala jsem z nich vodu co to šlo.

V zrcadle jsem studovala své tělo. Takhle dobře jsem v životě nevypadala. Jsem stále hubená to ano, ale teď i vypracovaná. Nemyslím že bych měla na břiše buchty. Nedej bože! Je tak hezky vypracované a ten zadek taky není špatný. I když po tom 15-ti kilometrovém běhu dost bolí.

Už jsem se chystala k odchodu když v tom se otevřely dveře. Stál v nich Harrison. Vešel a zavřel za sebou.

Co tady k čertu dělá?! Nemá být na obědě. A navíc i kdyby se šel osprchovat, vedoucí mají vlastní sprchy.

"Ahoj Gvendolyn."řekl slizce. Na sobě mám jen nasáklé spodní prádlo a omotaný ručník. "Co tady pohledáváte?!"křikla jsem na něj. Pomalu se začal přibližovat.

"Tebe."zašklebil se a uchopil roh ručníku, který svírám v pěstích. Škubl tak silně, že jsem ručník neudržela a spadl na zem. Upustila jsem i šampón a gel na tělo. 

"Co po mně sakra chcete, že se nemůžu ani osprchovat?!"znovu jsem ho okřikla.

"No víš moc často se nestává, že bych si mohl užít s ženou. Však víš jak to myslím..."sjížděl mně pohledem odzdola nahoru. 

Teď mi to docvaklo. On chce sex! Se mnou! Začala jsem ustupovat malými kručky, ale on se jen zasmál. 

"Neboj se vždyť to snad není poprví ne?! Jen si s tebou užiju a pak tě nechám být."zasmál se znovu mému strachu.

Jenže pro mě by to bylo poprvé. Ano v 17-ti letech jsem stále panna. Čekám na toho pravého a ne na nějákého kluka co si užije a pak odejde. 

Chvíli mě pozoroval a pak se začal děsive smát. Ten člověk je blázen!

"To mi chceš říct, že jsi ještě panna?!"opět se začal smát.

Jeho smích dozníval a jeho oči potemněly. "Tak to doufám, že si to užiješ."zasmál se a chytil mě za zápestí a přitáhl k sobě.

"Prosím nechte mě. Udělám cokoli jen mě nechte být."šeptala jsem vystrašeně.

"Dobře. Vyspi se se mnou a nechám tě být jak jsem říkal."zasmál se znovu. Jestli myslel že byl vtipnej tak to se šeredně plete.

"No tak neboj se kočičko bude bolet jen chvíli. Pak si to báječně užiješ."šeptal mu do ucha a pak mě začal líbat na krku. 

Začala jsem se všelijak kroutit, ale jeho stisk na mém zápěstí ještě zesílil. Volnou rukou mě chytil za zadek a zmáčkl ho. 

"Aaaaaaa!"vykřikla jsem. "Křič jak chceš stejně tě nikdo neuslyší! Všichni teď spokojeně obědvají."zasmál se a podíval se mi do očí. Začal mě líbat tak slizce, že to bylo jako olizovat slimáka.

Stisk na zápěstí povolil a volnou ruku přemístil na moje prso a zmáčkl ho. "Aaaaaaaaaa! Necht mě! Ty jedo prase!"řvala jsem na celou budovu.

Kopl mě kolenem do břicha a tím mě dostal do rohu a začal mě dráždit přes kalhotky. "Aaaaaaaaa! Nech toho! Já nechci! Nech mě!"křičela jsem. Jediné co jsem slyšela byl můj hlas odrážející se od stěn.

Už mě chtěl zbavit zbytku oblečení, ale najednou ho někdo chytil zezadu a odhodil na druhou stranu. Tlak na mně se uvolnila a já se svezla k zemi.

Harrison se postavil jako by se nic nestalo. "Co si o sobě kurva myslíš?!"začal řvát na Nialla. Na Nialla?!

"Že jsem stokrát lepší člověk než ty, ty hnusný prase!"zakřičel na něj nazpět. Harrisonova pěst se zastavila až o Niallovu tvář. Niall se narovnal zpět a dal mu takovou až se z toho Harrison neudržel na nohách. Niall si klekl nad něho a dál ho opakovaně udeřil do obličeje. "Nia..Nialle to.. sta.. stačí."koktala jsem. 

Harrison musel už být v bezvědomí.

Já se tam choulila na studené zemi v mokrém spodním prádle. Slzy mi stékaly volně po tvářích. Niall mi oblékl svoji bundu a vzal mě do náručí.

"Shhh. Už je to dobrý. Jsem u tebe. Už se tě nikdy nikdo nedotkne. To ti slibuju."šeptal mi do vlasů.

Položil mě do postele a přikryl mě. "Hned jsem zpátky. Jen musím nahlásit tu svini."řekl Niall a zaťal ruce v pěsti. "Ne, nenechávej mě tady..."vzlykala jsem. Do ruky vzal klič od pokoje, který se povaloval na nočním stolku. 

"Teď tě tady zamču a jediný kdo se k tobě bude moct dostat budu já. Neboj do pěti minut jsem zpátky. Kvůli tobě poběžím. Dobře?"díval se mi do oči s takovou starostlivostí. Jen jsem němě přikývla. Z mé skříně vytáhl šedé tepláky a klokaní mikinu a nějaké spodní prádlo.

"Hlavně se převleč."dal mi oblečení na postel a věnoval mi sladký úsměv. Vzpomněla jsem si na dopis a ukázala na psací stůl. Niall pochopil a přečetl si kus papíru. "To je super. Brzy jsem zpět myško."řekl a zmizel za dveřmi. Slyšela jsem už jen cvaknutí zámku. 

Pod peřinou jsem se převlékla do suchého oblečení a co nejvíc se zabořila do polštářů. 

Co jsem to zase provedla?! Asi budu ukamenována! O_o Výzva 3 komenty a 14 přečtení. :) Tak to to můžeme zapíchnout. :D U dalšího dílu. Snad...

Vaše Netinka

xoxo