17. Jiná než bazénová bitva

460 29 0
                                    

Když už jsme se všichni vznášeli na hladině a klidně si povídali cítila jsem se zase chtěná a spokojená. Byl to ten pocit když víte, že někam patříte.

Vznášela jsem se na znak na hladině a pomalu pádlovala neznámo kam. Kluci a Liv o něčem švitořili a já jen poslouchala jak si to užívají a byla jsem šťastná.

Při mém lehkém pohybu neznámo kam jsem bohužel dojela až ke kraji bazénu a třískla se do hlavy. "Au."sykla jsem tiše. Postavila jsem na dno na které jsem sice dosahovala, ale nad hladinou jsem měla jen hlavu a krk a mnula jsem si zasažené temeno hlavy.

"Heatshot!"vykřikli naráz Harry a Liv. "Deset bodu pro mě!"vykřikla Liv pohotově. Harry se na ni jen zakabonil a dál plaval na zádech.

Nastalo ticho, které nebylo ani nijak moc kousavé, jen lehce nepříjemné. Co kdybych plácla něco o počasí nebo tak něco?! Nebo se zeptám kluků na koncert nebo bych se mohla Liv zeptat na vyřazovací ceremoniál na konci roku, ale to bych zase odstrčila kluky.

"Ta voda je mokrá." "Chci být úhoř." Liv a Harry se zase naráz rozpovídali, ale bohužel nikdo nevěděl kdo co řekl. Všichni jsme se na ně dívali s nechápavými pohledy. Všichni jsme si vyměňovali pohledy, které byly víc než nechápavé.

"Proč jste oba takoví troubové?"vzdechl Louis a začal s posměšným výrazem plavat k Liamovi, který se znovu položil na záda a pozoroval nebe. Louis se mu oběma rukama opřel o břicho a zatlačil ho pod vodu.

Liv a Harry na sebe zírali poněkud nenávistnými pohledy jestli se nepletu. Každý toho druhého přeměřoval pohledem. "Tupoune." "Mandarinko."řekli znovu současně. V Liv to začalo vřít. Celý její obličej nabíral barvu rajčete zatímco Harry bělal vzteky. Na chvíli jsem se pozastavila nad urážkou, že je Liv mandarinka, ale nic jsem k tomu radši neřekla, protože nechci riskovat rozsápaní panem a paní podrážděnými.

Oba se urychleně - jak jinak než znovu naráz - vydali ke schodkům, které vedli ven z bazénu. Šťouchali do sebe a různě na sebe sykaly podivné urážky jako, že Harry je toaleťák a Liv zase záchodová mísa. Vylezli na souš a postavili se k sobě čelem. Liv byla už celá rudá a Harry byl zase bílý jako stěna a oba byli děsně zamračení. "Vůbec se mi nelíbíš." "Nechováš se hezky."sykli zase naráz a to byla pro Liv i Harryho poslední kapka.

Liv se rozpálila snad ještě víc a s dupáním se vydala k terase a dovnitř. "Uvidíme se ve škole Lyn!"a s tímhle skřekem zmizela. Slyšela jsem ještě hlasité bouchnutí dveří a to se rozešel Harry a s dupáním zamířil pravděpodobně do svého pokoje, protože jeho rána dveřmi nebyla tak slyšet.

"Tak to bylo jako z blbý komedie!"rozesmál se Niall. Zašklebila jsem se a doplavala jsem ke schodkům po kterých jsem také vylezla ven. "Kam jdeš?"zeptal se Niall s vystrčeným spodním rtem a připlaval ke kraji. "Jdu se vysušit a zkontrolovat jestli Harry nezačal dělat voodoo s Livinými vlasy nebo tak něco."zašklebila jsem se a odešla jsem k sobě do pokoje.

Svoje mokré oblečení jsem hodila do umyvadla a oblékla jsem si spodní prádlo a chtěla jsem se zase rozejít k Harrymu, ale pak mě napadlo, že při našem zajímavém vztahu to není moc vhodné. Vzala jsem si nějaké velké triko, které jsem jako malá zabavila tátovi s tím, že jsou to moje princeznovské šaty. Tenkrát jsem lem trika vážně vláčela za sebou po podlaze, ale dnes to pro mě byla vzpomínka a taky noční košile...

Zaklepala jsem na Harryho dveře po divném zvuku, který jsem brala jako dále jsem vešla. Harry ležel ve svém mokrém oblečení na posteli a dělal na ní mokré skvrny. Pozoroval mouchu na stropě a ani se na mě nepodíval.

"Jak se máš?"nevěděla jsem vlastně ani co bych měla říct tak jsem řekla to co mě napadlo jako první. "Já nevím."vzdechla. Dál zíral na strop a nevěnoval mi jediný pohled. "Co ty s tou Liv tak blbneš?"položila jsem nejhorší otázku dne, protože pak se Harry rozpovídal a zněl žalostně.

"Přijde mi jako kdyby mi zalezla do hlavy a tam si udělala hnízdo! Jako kdyby mě ovládla. Děsně mě to štve! Když jsem sám a vzpomenu si na ni přijde mi milá a hezká a pak přijde a bum. Nemám v hlavě nic. Prostě ze mě všechno vygumuje a já jako debil slintám na koberec!"vypadalo to, že si začne rvát vlasy.

Na chvíli jsem se na to podívala z nestranného pohledu někoho třetího, vlastně čtvrtého ne?! No to je jedno. A pak mě něco napadlo. Rozhodla jsem se pro malý test.

"Harry podívej se na mě."vyhrkla jsem. Harry se posadil a jeho pohled spadl na mě. Začala jsem si vytahovat triko a tím odkrývat moje celá stehna pak kalhotky a pokračovalo to k pupíku. Harry se na mě mračil a pozoroval to.

"Teď když tady křepčím fakt nemám náladu na to aby jsi my tady něco ukázala!"vykřikl zlostně a se skokem se dostal až ke mně a triko mi strhl dolů se zlostně zkřivenou tváří. Zajásala jsem radostí a objala ho.

NeviditelnáKde žijí příběhy. Začni objevovat