Neviditelná

13. Díl - Je to kret..

Možná se v tomto díle vyskytnou výrazi nevhodné pro mlačí čtenáře. :)

Příjemné čtení.

Po "úžasné" večeři jsem s Mikem vešla na chladnou chodbu. 

"Tak co mi o sobě povíš Miku?"šli jsme pomalu. Každý kdo prošel se po mě otáčel jako kdybych byla zjevení. 

"No jsem z Londýna. Celým jménem jsem Mike Stanley Black. Jsem tady, protože je můj otec hulvátský prase bez známky inteligence a moje máma utekla po tom co mě přivedla do domu toho hajzla. Je mi 17 a jsem opravdu vtipný a pohledný."po poslkední části věty se zazubí. 

"A taky jsi zahleděný do sebe a povrchni a možná i sobec."zasměju se. Okamžitě mu začaly tančit jiskřičky v očích.

"No však se ještě uvidí kdo jaký je."zasměje se. "Teď jsi na řadě ty. Co mi o sobě povíš?"své oči stočí na špičky jeho zablácených bot. 

"Celým jménem se jmenuju Gvendolyn Alison Conell. Jsem z České Republiky, ale kvůli jednomu problému jsem se musela přestěhovat sem, ale jsem poloviční Irka. Jinak asi o sobě nemám moc co říct." po dokončení mého proslovu na mě upřel své oči. Náš krok byl pomalý. 

Pomalejší než mi bylo příjemné. Šibalsky se usmíval. Něco chystá.

"A kde je Česká Republika?"byla jsem celkem zaskočená.

"Víš co nech to plavat."myslela jsem že by mohl mít alespoň nějaké vzdělání. 

Šli jsme teď mlčky. No dobře asi pět sekund než jsem uslyšela dupot. 

"Ahoooooj!"přede mnou se zjevili tři kluci. "Nazdar."nebyla jsem moc ráda z nově příchozích. 

"To jsou moji spolutrpitelé až na něj. Ten je tu dobrovolně."ukázal na vysokého kluka s pískově blond vlasy. 

"A hodláš mi je představit nebo tu budou jen tak stát?"celkem mě pobavily jejich výrazi. Každý se tváři stylem Je tu holkaaaa. Můj úsměv byl jen nepatrný. Radši bych byla kdyby tu byl jen Mike.

"Tohle je Vincent. Náš "drsňák."naznačil prsty uvozovky a tím si vysloužil od Vincenta pěstí do paže. Měl fialové vlasy se znatelnými tmavými odrosty. "Stačí když mi budeš říkat Viny."jakmile začal mlucit musela jsem se zasmát. Měl tak podobný přízvuk jako Niall. Nastavil zaťatou ruku. Tak jsem udělala klasické "drsňáské" gesto a ťukla si s ním.

Působil jako drsňák, ale ten přízvuk mu to dokonale kazil.

"Tohle je Michael. Náš přítula."nyní to byl ten blond kluk. "Stačí když mi budeš říkat Mickey."okamžitě mě obejmul. 

" A na konec všeho špatného je tu Oliver. Náš vtipálek."daloby se říct že má černé vlasy. Asi by si rozuměl s Louim. Natáhl ke mě ruku jako nějaký úředník. Když jsem ji chtěla uchopit pohladil se po vlasech a dodal "Jsem hezčí. Říkej mi Oli." 

"No dobře kluci. Já už pujdu, protože musím vymyslet jak to udělám se sprchováním a navíc se mi děsně chce čůrat. Zatím!"rychle jsem zalezla do pokoje. Nechci se tady s někým seznamovat. Chci odsud co nejdříve vypadnout. 

Rozpustila jsem si vlasy a rozhodla se že se půjdu osprchovat. Ručník a nějaká ta hygiena. 

Bosá jsem se vydala plnými chodbami. 

Spoléhám na to že takhle po večeři tam nikdo nebude. 

Bohužel mé doměnky byly špatné. Hned jak jsem přišla spatřila jsem několik nahých chlapců.