Neviditelná

22. Díl - Zelený čaj

Ztuhle jsem seděla na Niallově klíně. Rychle jsem se přesunula zpět na moji židli. Začala jsem hltat rozklepanýma rukama koláč.

„Děje se něco?"zaptal se mě se starostlivým pohledem. Proč mi tohle dělá?

„Ne jen chci sníst ten koláč."usmála jsem se a křečovitě svírala vidličku s jahodou.

Babička mi donesla hrnek zeleného čaje. „Moc ti babičko děkuju. Já... já si to vezmu nahoru. Necítím se nejlépe."smutně jsem se na ni usmála.

„Jistě dítě. Hlavně si odpočiň."pohladila mě po vlasech a odešla do obýváku za dědečkem.

Uchopila jsem horký hrnek a hned ho zase položila. Mé prsty pohltila bolest. „Ukaž já tu to vezmu."usmál se Niall. Usmála jsem se v panice taky. Nemám ponětí jak se k němu mám teď chovat.

Stoupala jsem po schodech pokrytých béžovým kobercem a cítila jak mé nohy slábnou. Zbývalo mi ještě asi osm schodů, ale já nemohla. Posadila jsem se na schodek a zahleděla se do jeho očí. Převzala jsem si hrníček a napila se.

Niall se na mě ustaraně podíval a posadil se vedle mě. Jeho smutné oči se mi dívaly do těch mých.

„Moc se bojím..."zašeptala jsem do ticha. Hrníček jsem dopila a postavila ho o pár schodků níž. Vždy jsem to u babičky udělala a většinou jsem ho tam i nechala.

„Nemáš se čeho bát. Já tě ochráním."zašeptal a ovinul své velké ruce okolo mě. Sedla jsem si mu na klín a on mě utěšoval jako malé dítě.

„Ale co když tě ztratím? Nebo babičku a dědečka? Co se mnou bude?"šeptala jsem se slzami. „Ne. Ty tu už nikdy nezůstaneš sama. Vždy tu budu s tebou a pro tebe."hladil mě po zádech a dal mi pusu do vlasů.

Se mnou v náručí se zvedl a šel do pokoje. Otevře dveře. Bylo slyšet jen zavrzání dveří a jeho kroky jak jde k posteli. Uložil mě na maličkou postel a sedl si vedle na zem.

„Neboj Myško nikdy nezůstaneš sama. Jsem tu já a kluci." Při těchto slovech mě hladil palcem po hřbetu ruky.

*Po hodině nepřetržitého spánku*

Rozlepila jsem své rozespalé oči a uviděla blond vlasy. Vrchní částí těla byl na posteli a svíral moji ruku a druhou na nepohodlné zemi.

Další díl je tu. Není moc zajímavej, ale je tam láska... :)

Vaše Netinka

xoxo