38. Díl - Radost

787 62 2
                                    

Když jsme konečně všechny kluky sehnali ke dveřím a obuli se mohli jsme vyrazit. Konečně léto. Dnes je nádherně!

Oranžové slunce svítí na ulice Londýne stejně jako můj první den v Londýně. Je 20°C, což je na Londýn v téhle době nepředstavitelné.

Přešli jsme silnici na kterou s Niallem nemáme hezké vzpomínky a ocitli jsme se v parku. Z pusy jsem vypustila zvonivý smích a rozběhla se ke stánku se zmrzlinou. Cítila jsem se jako malá holčička co je v parku poprvé i s rodiči. Kluci se na sebe podezřele podívali a rozběhli se za mnou.

„Dva kopečky jahodové prosím.“usmála jsem se na vysokého pána s kornoutem v ruce.

„A já…kopeček jahodové..a čokoládové.“řekl udýchaně Niall, ale se smíchem. Všichni jsme si objednali zmrzlinu a po chvíli hádaní jsem ji i zaplatila.

Pomalu jsem se rozešla zeleným parkem a cítila jsem něco co už se mi dlouho vyhýbalo.

Radost.

Cítila jsem se, jako kdybych se znovu narodila. Nechala jsem, aby mě ohřívaly paprsky slunce. Spokojeně jsem si do pusy strčila poslední část kornoutu a vyhodila jsem ubrousek.

Niall si do pusy narval asi půlku z celého kornoutu a utřel si pusu. Podíval se na mě a zasmál se.

„Proč se směješ?“zasmála jsem se taky a poskočila.

„Tady máš zbytek jahůdkové zmrzlinky.“zašišlal na mě. Kluci byli někde za námi. Niall přišel blíž. Naše těla se téměř dotýkala. Bílý ubrousek jemně položil na mou tvář a zbavil mě skvrnky.

Všimla jsem si, že v koutku jeho úst je stále nezbedná čokoláda. Zasmála jsem se. Na tvářích se mi utvořily dolíčky, jako vždycky.

„Miluju, když se směješ.“zašeptal. Celé mé tělo se zachvělo.

„Tady máš trochu zmrzliny.“zašeptala jsem a přiblížila se k jeho hebkým rtům. Opatrně jsem ho políbila a tím i zbavila zbytku zmrzliny. 

Jsem mimořádně hodná a je tu další díl! Konečně je to třeštidlo! A dokonce padla pusa! Co bude asi dál? :3 Napište do komentářů. ;) Brzy u nového dílu. :)

Vaše Netinka

xoxo

NeviditelnáKde žijí příběhy. Začni objevovat