Neviditelná

1. Pryč

Harry:

Po kontrole času na telefonu jsem zjistil, že je půl deváté. Po chvilkové zástavě mozku jsem se rozhodl jít zpět domů. Pomalu jsem se šoural plnými ulicemi. Lidé spěchali do práce a nevšímali si mě. S kapucí a brýlemi by mě asi stejně jen těžko poznali. Váhavě jsem vstoupil do domu. Skopl jsem si boty a mikinu pověsil na věšák. Na to, že je už květen je ráno zima. Přiloudal jsem do kuchyně, kde už všichni spokojeně snídali. Měli misky s mixem od Lyn. Niall seděl na jedné z židlí a Gvendolyn mu seděla na klíně. Neustále si věnovali zamilované pohledy a smáli se na sebe. Nevěděl jsem jestli mám utéct nebo zmlátit Nialla. Když jsem nechal klíče hlasitě dopadnout na linku všechny pohledy se otočily na mě, ale bez jakéhokoli náznaku zamilovanosti. Můj život je na hovno. K čemu mi jsou peníze a sláva když nemůžu mít lásku?

"Kde jsi celou noc byl?"Louis prořízl to neuvěřitelně nepříjemné ticho a upíral na mě vyčítavý pohled.

"Venku."odsekl jsem. "A co jsi tam sakra dělal?!"rozčiloval se Louis dál. "Přemýšlel."můj pohled spadl na Lyn, které úsměv ze rtů okamžitě spadl. Rychle svůj pohled odtrhla od mého a věnovala se snídani a jejímu "dokonalému" příteli. Mám Nialla rád, ale teď je na špatném místě a já bych ho nejraději rozporcoval narval do sudu a poslal po řece někam hodně daleko.

"Dáš si něco k jídlu?"zeptal se Liam, ale já ho zcela ignoroval. Gvendolyn se začala olizovat s Niallem jako by mi to chtěla dát snad vyžrat. Otočil jsem se na patě a vyběhl schody po dvou.

Vtrhl jsem do svého pokoje. Otevřel jsem dveře od skříně a z vrchní police vytáhl kufr. Naházel jsem do něj nějaké věci, vzal jsem si peníze a znovu jsem bral schody po dvou, ale tentokrát dolů i s kufrem. Rychle jsem si nazul boty do ruky jsem vzal mikinu a hlasitě práskl dveřmi. Nasedl jsem do auta a odjel.

Gvendolyn:

Harry se vypařil jako pára nad hrncem a teď tu panovala divná nálada. Všichni mlčeli a hleděli si svého jen Niall mě sem tam šťouchl. Před Harryho příchodem jsme si povídali a hlasitě se smáli úplným blbostem.

Uklidila jsem misku s vidličkou a hrníček od čaje a pomalu jsem se rozešla po schodech do svého pokoje.

Vlezla jsem do šatny a snažila se najít něco vyhovujícího. Našla jsem Niallovo triko, které mi dal když jsme byli u mých prarodičů. Oblékla jsem si ho a pod něj jsem si dala černé leginy. Jeho triko mi bylo skoro po kolena, až tak jsem oproti němu malá.

Klaply dveře a Niall se zjevil za mnou. Položil svoje hřejivé ruce na mé ledové boky. Místa kde se o mě třeba jen otřel teď přímo hořela. "Miluju když nosíš moje oblečení."zašeptal mi do ucha a políbil mě na krk. S Niallem jsme oficiálně spolu od toho úžasného rande. Je to už devět měsíců co jsem ho uviděla poprvé tváří v tvář. To jsem ještě neměla ani ponětí co všechno zažiji. "Co ještě miluješ?"byla to tak hloupá otázka, ale hormony vítězily. "Tebe."zašeptal mi znovu do ucha. Celý můj krk se obsypal husí kůží.

"Taky tě miluju."otočila jsem se čelem k němu a věnovala mu neodolatelný úsměv. "Bože! Ty tvoje pihy jsou tak sexy!"zavrčel. Se smíchem jsem se rozeběhl pryč od něj a skočila jsem do postele. Za chvíli se zjevil nade mnou a začal mě lechtat. "Prosím...přestaň...nebo se...počůrám."smála jsem se. Nohama objímal mé boky a jeho prsty mě zkušeně přiváděly k smíchu.

Přestal mě lechtat a své ruce položil po stranách mé hlavy a přenesl se tak trochu víc nade mě.

"Já můžou být jen takové tečky mezi smaragdy tak sexy?!"zasmál se a políbil mě na špičku nosu. Rukama jsem si rychle zakryla pihy. Nemám je ráda, ale nejdou skrýt ani nejlepším make-upem světa. "Nedívej se na mě!"zafňukala jsem. "Ne, lásko. Vždyť je to krása."snažil se moje ruce odstrčit od mého obličeje, ale já statečně střežila ty zpropadené tečky. "Ty jsi moje bojovnice."smál se když se mu to znovu nepodařilo. "A ty jsi můj idiot."zasmála jsem se a rychle nás přetočila tak, že já jsem teď byla nahoře a jeho boky jsem svírala mezi stehny.

"A teď tě budu mučit!"předvedla jsem můj nejlepší ďábelský smích a pozvedla jedno obočí. Podle Niallova škytavého smíchu jsem poznala, že můj smích asi nebyl dostačující. "A jak pak mě budete mučit, dcero ďábla?"ušklíbl se Niall i když byl v nevýhodné pozici na nějaké škleby. Na chvíli jsem se zamyslela a u toho si hladila imaginární bradku. "Ulíbám tě k smrti!"křikla jsem. "Ach ne!"vykřikl Niall dramaticky s hraným strachem. Vrhla jsem se na něj a začala ho vášnivě líbat.

"Nechci vás rušit..."ozval se Liamův hlas. "Ale rušíš!"křikl Niall naštvaně. Liam stál mezi dveřmi s rukou před očima a přiblblým úsměvem. "Víte mám strach o Harryho. V jeho pokoji je rozházené oblečení a kufr je pryč."starost v Liamově hlase by se dala snad i nahmatat, až tak byla silná.

Tak je to tady. Oficiálně jsem otevřela druhou knihu. Určitě nebude mít tolik dílů jako První, protože nejsem tak dobrá abych své plány na konec natáhla na padesát dílů. :D Pište mi tipy co bude zápletkou či koncem do komentářů. :3

See you later.