Fred Weasley FanFic // When the dark is getting real

~ 32 ~

Fred

"Proboha," zašeptal jsem, když jsem uviděl Katiiny ruce.

Když se Katie přemístila, nevěřili jsme vlastním očím. Chvíli jsme zůstali stát na místě, než jsme se rozběhli za triem. "Viděli jste to?" Zeptal se vyjeveně George, protože já ani nedokázal mluvit. "Co?" odpověděl Ron. V tu chvíli jsme vyšli ven ze školy a podle všeho mířili na most. "Katie se přemístila," zašeptal jsem nevěřícně. "Cože?" Vyjekla šokovaně Hermiona, ale jakmile uviděla Katie sedět několik metrů před námi, zasekla se.

"Ukaž," zašeptal jsem, opatrně jsem ji vzal obě ruce do svých a bolestivě se na ně díval. "Proč si to neuzdravíš?" Zeptal jsem se potichu. Ostatní už docházeli k nám. Někdo z nich zrychlil krok a mně bylo jasné, že to byl George. Dostal strach. "Nemůžu." Zašeptala a na její tváři se objevila slza. "Ale můžeš," vedchl jsem frustrovaně. "Sakra Katie," řekl George a dřepl si vedle mě. Okamžitě vyndal hůlku, ale Katie jen zakroutila hlavou na znamení nesouhlasu a přitáhla si ruce zpátky k tělu. Bolelo mě ji takhle vidět. Umbridgeová ji mučila víc, než si myslela a Katie byla přesto dost silná na to, aby jí to nevrátila. "Prosím," zašeptal jsem. Odevzdaně vydechla a všechna krev začala mizet. Okamžitě jsem jí objal. Podle trhavých nádechů jsem poznal, že brečí. Zesílil jsem stisk a Hermiona s Harrym a Ronem stojící okolo nás se rozhodli nechat nám soukromí. George chtěl odejít taky, ale Katie ho chytla za ruku a donutila ho zůstat. Nevadilo mi to. "Nechtěla jsem, aby vám ublížila," šeptala Katie, "stejně jako před tím ublížila Nagini vašemu taťkovi. Byla to moje chyba, měla jsem tam zůstat. K čemu mi tahle síla je, když nedokážu chránit lidi kolem sebe?" Pokračovala mezi vzlyky. "Cože?" Zeptal jsem se a kousek se odtáhl. Setřel jsem jí slzy z tváří. "Tenkrát jsem se nějak ocitla s Harrym v jednom snu. Nevěděla jsem co dělat, snažila jsem se Nagini od něj dostat, ale ona nepřestávala, musela jsem Harryho vzbudit, aby to skončilo, ale ono to nešlo a pak už bylo málem pozdě a teď Umbridgeová ublížila vám všem a já vás ani nebyla schopná zbavit tý bolesti-" začala hrozně rychle dýchat, jako kdyby měla panický záchvat. Okamžitě jsme ji s Georgiem čapli do dalšího pevného obětí a ona se jen křečovitě držela našich paží. 

"Ta bolest," začala vyčerpaným hlasem, když ji přešel pláč. "Pomáhala mi nezabít ji na místě." Doplnila na vysvětlení.

"Katie," promluvil jsem konečně. "Tohle, co se dneska stalo, bylo to nejhorší, co mohla udělat. Všechny, u koho se jí to ještě nepodařilo, proti sobě poštvala, ale my máme výhodu. Máme jeden druhýho a věř nebo ne, nás budeš mít vždycky. Mě budeš mít vždycky-" "Mě taky" skočil mi do toho George, nad čímž se Katie uchechtla. "Úsměv!" Zajásali jsme dohromady. "Pojď," pomohl jsem jí na nohy, "odpočineš si. Bude to tak lepší a v naší společenské místnosti jsme snad v bezpečí." Oba jsme ji chytli ze strany za ramena a dali se na odchod. Katie se ale v tu chvíli zastavila a otočila se na ty tři, ktěří se na nás smutně dívali. "Jo Harry," začala, "asi bys měl vědět, že Cho to neudělala naschvál." Vyklouzla z našich rukou a pomalu k němu došla. "Ta ministerská čůza na ní použila Veritasérum." Všichni jsme zalapali po dechu. "Cože?!" Vykřikl Ron. Katie jen pokývala hlavou na souhlas a vrátila se zpátky k nám.

Seděli jsme před krbem už pěknou dobu. George na křesle, Hermiona, která se i s klukama vrátila asi před hodinou na druhém, Ron vedle mě a Harry na zemi opřený o gauč. Katie konečně usnula na mém klíně a já ji jemně hladil po vlasech. Byli jsme potichu, nebylo potřeba mluvit. Nikdo jsme se neměli k odchodu a snažili jsme se za každou cenu přijít na to, co bysme měli dělat. Tohle nebyla škola, ale vězení a Umbridgeová se sama pasovala na ředitelku. Tělesné tresty byly na denním pořádku a omezování všeho, co nám bylo blízké jakbysmet. Díval jsem se na hřbet Katiiny ruky a jemně přes něj přejel palcem. Umbridgeová si dovolila ublížit něčemu tak jemnému, hodnému a nevinnému jako byla Katie a za to by měla jít minimálně do Azkabanu. Nesnášel jsem jí. Jako všichni ostatní.

Omlouvám se za kratší kapitolku. V dalších vám to vynahradím! ♥

_hammerka_