Fred Weasley FanFic // When the dark is getting real

~ 51 ~

S hrůzou zjišťuju, že se blížíme ke konci a BREČÍM. A poslouchám You broke me first od Tate McRae, což jen tak mimochodem vůbec nepomáhá.

Btw tell me. HOW IS HE SO F HOT?? ↑

***

Katie

Netušila jsem, jak dlouho jsem byla pryč. Kolik to bylo dní, týdnů, měsíců. Děsila mě představa, že jsem tu klidně mohla trčet už rok. Každý den jsem seděla na zemi a jen koukala do okna. Do okna, které bylo až moc vysoko na to, abych viděla něco jiného, než nebe. Nemohla jsem spát. Kdykoli jsem usnula, objevil se mi Fredův obličej. Byla jsem vyřízená, hladová a nevyslovitelně naštvaná. Tak moc mi chyběl a tak moc jsem se o něj bála, že jsem se z toho málem zbláznila.

Po celou dobu, co jsem byla v té nechutně chladné místnosti jsem byla sama. Dvakrát za den mi nějaký ošklivý mužík s devíti prsty přinesl jídlo a pití. Nebylo toho moc, ale po určité době jsem si na to zvykla. Pohubla jsem, ale vztek mi dodával síly až až.

Jednoho dne jsem zaslechla šramocení na schodech.

"Nechte nás, nic jsme neudělali!" Volal mužský hlas. Někoho sem vedli. Když se před mřížemi objevila blonďatá hlava velmi povědomé slečny, zalapala jsem po dechu. "Lenko?" Zeptala jsem se potichu.

"Katie?" Zašeptala, když došla až ke mně. "Tak tady jsi, všichni se o tebe strachují-" všimla jsem si toho muže ještě stále na schodech, "hlavně můj bráška Harry, že?" Naznačila jsem jí pohledem, aby mě nepotopila. Pochopila to skoro okamžitě. "Ten nejvíc. Máš vůbec tušení, jak vyšiluje?" Zeptala se a objala mě. Ani jsem netušila, jak moc to potřebuju. "Dobrý den," řekla jsem ke staršímu muži, který přišel s ní. Pokynul mi hlavou na pozdrav. "To je můj táta," řekla Lenka. "Proč jsi tu?" Zeptal se mě. "Řekněme, že jsem udělala pár věcí, kter jsem dělat nemusela." Usmála jsem se. Znovu jen zakýval. "My též," řekl a odešel k oknu. Zatáhla jsem Lenku až do zadního rohu místnosti, když se mřížové dveře konečně zavřely. "Co je s ostatními, co se děje? Jak dlouho tu jsem? Unesli mě chvíli po Billově svatbě, a" polkla jsem, "co je s Freddiem a Georgem?" Zašeptala jsem ve strachu, co se dozvím.

"Hlavně klid, Katie, všichni jsou v pořádku. Je to horší a horší, ale zatím se nic hrozného neděje. Nebo alespoň co vím. Upřímně jsem se teď docela zdržovala mimo dění, po tom co se stalo u Weaslyových, ale Fred, George i ostatní jsou v pořádku." Zhluboka jsem vydechla. "Díky bohu." "Teď spíš, jak se odtud dostaneme?" Zeptala se s obavami v očích. "Nijak," odfrkla jsem si. "Zkoušela jsem všechno, ale kouzla tu nefungují. Musíme čekat na příležitost. A doufat." Zoufale jsem bouchla dlaní o stěnu.

Time skips

Hermiona

"Je to on?" Zeptala se Bellatrix Draca, který si klekl před Harryho, ale z nějakého důvodu jí neřekl, že ano. Nechápala jsem, proč to najednou dělá. Třeba v něm opravdu nějaké to dobro je. Lapkové nás chytili a odtáhli do sídla Malfoyových. Bylo to tu neuvěřitelně chladné. Na jednu stranu jsem se snad nedivila, že je Draco jaký je, když musel vyrůstat... No, v tomhle.

"Nevím," zašeptal Draco. "Fajn." Odpověděla Bellatrix stroze. "Přiveďte ji!" Zaječela z ničeho nic. "Uvidíme, jestli to budete stále zapírat." Nepříjemně se usmála. Uslyšela jsem otevírání nějakých těžkých kovových dveří a pak kroky, které vedly směrem k nám, ale než jsem se stihla otočit, znovu jsem uslyšela Bellatrixin nepříjemný hlas. "Co to je?" Zeptala se jednoho z lapků, který držel meč Godricka z Nebelvíru. "Kde jste to vzali?" "Když jsme prohledávali její tašku. A teď to patří mně." Přihlouple se usmál.

Bellatrix byla očividně naštvaná a odpálila toho chlapa o několik metrů dál. Stejně tak ostatní. "Ven! Zmizte!" "Cisi," pokračovala, "zavři ty kluky do sklepa. Popovídám si tady se slečinkou." Byla nepříjemně blízko, když jsem zaslechla kroky a následně ji někdo odhodil až do protější stěny.

"Neřekla bych." Uslyšela jsem známý hlas a konečně uviděla, koho to měli přivést. "Katie?" Zašeptala jsem. Byla naštvaná, museli jí tu držet od Billovy svatby. "Jak si vůbec dovoluješ," zakřičela směrem k Bellatrix, která teď vypadala nad míru překvapeně, "ubližovat mým přátelům." Zasyčela, když byla kousek od ní. Katie neměla ani hůlku a i kouzlo, které proti ní poslal Lucius odpálila rukou.

Najednou mě někdo chytl za ruku a já byla pryč. Po chvíli se u mě objevil i Harry a Ron. "Co to bylo?" Zeptala jsem se. "Dobby, k vaším službám, slečno." Podívala jsem se překvapeně dolů na domácího skřítka, ale okamžitě jsem se usmála.

Po pár minutách se u nás objevila i Katie. Krvácel jí levý bok, ale byla naštvaná. Jako bomba před výbuchem.

"Co se stalo?" Doběhli jsme k ní všichni tři. "Já tu husu jednou zabiju. To vám přísahám." Zasyčela mezi zuby. Pomohli jsme ji na nohy a jakmile jsme došli do Billova domu, kde jsme se podle všeho objevili, uložili ji do první postele, kterou jsme našli.