Fred Weasley FanFic // When the dark is getting real

~ 29 ~

↑ To jsem AŽ MOC JÁ ↑

:DD I když já jsem spíš Jame's girl... Co vy? Kdo spíš? Fred/George, James/Oliver? Pište do komentářů, ať vím, které skupiny je tu víc ♥ Protože díky tomu se Georgovi příznivci možná dočkají i fanfikce na něho :P

***

Katie

Ginny se posadila na křeslo, my ostatní jsme se rozestavěli okolo ní. Fred mě držel křečovitě za ruku. Cítila jsem z něj strach. Sama jsem ho měla až až a spustu výčitek. "Řekni, stál jsi v tom snu vedle něho, nebo jsi to viděl svrchu?" Ptal se Brumbál nervózně. "Ani jedno, bylo to jako bych," odmlčel se Harry a nervózně se na mě podíval. "Řeknete mi prosím, co se to děje?" Brumbál mezi tím dával pokyny lidem z obrazů, aby Arthura našli, ale já nedokázala vnímat nic, než ten náhlý pocit, který ve mně Harry vyvolával. Podobný, jako lidé spojení s mým otcem a přesto tak jiný. Začínala jsem cítit něco, co jsem u něj nikdy necítila. Něco, co spustil ten sen. "Pane," oslovil ho Harry zoufale. "Našli ho, Albusi," ozval se jeden z obrazů. "Bylo to těsné, ale přežije. A co víc, pán zla to nezískal." "Poslouchejte!" Zakřičel z ničeho nic Harry a mě chytla hrozná křeč do ruky. Sykla jsem, pustila Freda a okamžitě se za ruku chytla. Tohle nebylo v pořádku. "Co se děje?" Zašeptal Fred. "Nevím," podívala jsem se na něj nervózně. "Něco je jinak," zašeptala jsem a vrátila pohled k Harrymu.  "Co se to se mnou děje?" Dořekl otázku Harry a v tu chvíli přišel profesor Snape a Harryho odvedl. "Přemístíte se k vašemu otci," promluvil Brumbál směrem k ostatním. V tu chvíli si všimnul mě. "Slečno, vy byste měla jít spát." Věděla jsem, že s tímhle nic nezmůžu. "Uvidíme se o prázdninách," řekla jsem jim všem, políbila Freda, objala George s Ronem, Ginny jsem pohladila po rameni a odešla. Musela jsem zjistit, co se děje.

Fred

Táta se měl z nemocnice vrátit dnes. Slavili jsme Vánoce, o něco déle a já si nepřál nic víc, než aby tu byla Katie s námi. Byli tu i Harry a Hermiona, což bylo super, ale nerozuměli jsme si s nimi tolik, jako s Katie, už jen proto, že jsme byli spolu. Posílali jsme si dopisy, ale to nestačilo ani mě a kupodivu ani ostatním. I když popravdě mi chyběla celá rodina, takže stesk po Katie musel do pozadí. Pošťuchovali jsme se s Georgiem na cestě z pokoje, protože nás mamka zavolala, aby jsme si šli rozdat dárky, když jsem uslyšel jemné ťukání na okno. Sova. Podívali jsme se na sebe s Georgiem a pak najednou zakřičeli. "Za chvilku přijdeme!" Doufali jsme, že to bude od Katie. 

Otevřel jsem dopis a nahlas četl.

Drahý Freddie,

(a Georgie, samozřejmě),

nemáte tušení, jak moc mi chybíte. Tyhle svátky jsou těžší, než jsem čekala. Jerry je skoro permanentně v práci, což mu samozřejmě nevyčítám. Ono dělat na Ministerstvu ho baví víc, než ta předchoz práce a to mu hrozně přeju. Jen jsem doufala, že bude víc doma. Prakticky jen uklízím, přijdu si jako o letních prázdninách. Snažím se pracovat na zvládání vzteku. Bavím se víc se sousedy, na kteých se to učí lépe, než jsem čekala. Už to začínám docela zvládat, mám na to super fígl. 

Už budu muset letět.

Vaše milovaná kolegyně,

Katie

P.S. Freddie, moc tě miluju.

P.P.S. Georgie, jsi můj nemilovanější kamarád.

"Odepíšeme jí, až bude po, mamka by nás zabila." Zasmál se George. Věděl, jak moc mi chybí a snažil se mě zaměstnávat co nejvíc to šlo. Byl jsem mu vděčný.

"A jsme tady, taťka se vrátil," řekla šťastně mamka. Všichni jsme se usmívali a roztleskali se. "Sednout," zavelela s úsměvem, "a teď dárky." Bylo krásné vidět ji znovu tak šťastnou. "Fred, George," mávala nám dárky před obličejem a rozhodovala se kdo jsme kdo,"hm, Fred a George." Každému dala stejný balíček a rodelování nechala na nás. Dostali jsme šály. V tu chvíli vešel do místnosti Harry, čemuž jsem moc nevěnoval pozornost, protože jsme si začali nabírat jídlo a já měl neuvěřitelný hlad. "A, Harry, Harry, to je pro tebe, veselé Vánoce," slyšel jsem mamku. "A! Koho tu máme, netušila jsem, v kolik hodin dorazíš," pokračovala mamka. Než jsem stihl vzhlédnout, na koho mluví, uslyšel jsem tak známý hlas. "Já taky ne, Molly," usmála se Katie. S Georgem jsme se na sebe podívali a nemotorně se rozběhli směrem k ní. "Katie," řekli jsme oba a objali ji. George ji po chvíli pustil, čehož jsem rychle využil a ukradl si rychlý polibek. "Ráda vás vidím," řekla. Vypadala, že ji něco bolí, ale nestihl jsem se zeptat. Mávla na Harryho, aby šel za ní a na chvilku zmizeli za dveřmi. Když se vrátili, oba vypadali zvláštně a drželi si mezi sebou dost velký odstup. Přivítala se i s ostatními a já si nemohl nevšimnout těch zvláštních pohledů, které si vyměňovala s tátou. Byla to jen chvíle, ale řekl jsem si, že se na to musím zeptat. Mamka vytáhla další dárek. "To je pro tebe," řekla. Viděl jsem, jak se Katie zaleskly oči a mamku objala. "Děkuju," zašeptala. Posadila se k nám a začala dárek rozbalovat. Vytáhla jeden z mamčiných svetrů a málem se štěstím rozplakala. Jen jsem se usmál, objal jí okolo pasu a políbil do vlasů. "Jsem šťastný, že jsi tu." Zašeptal jsem. Podívala se na mě a políbila mě. Pak si na něco musela vzpomenout a rychle začala štrachat v tašce a tahat z ní různě velké balíčky. Rozdala je mezi nás s poznámkou, že jsou to jen maličkosti.

Nerozhlížel jsem se po ostatních. Začali jsme s Freddiem otevírat naše dárky. Katie do nás všech musela investovat spousty peněz, ale měla radost. Byla šťastná, když byli šťastní lidé okolo ní. Jedna z věcí, za kterou jsem jí miloval. George dostal knížku, za což moc šťastně nevypadal, ale když zjistil, že díky té knížce můžeme hodně rozšířit sortiment našeho obchodu, rozzářil se a Katie objal. Když jsem rozbalil svůj dárek já, málem mi vypadly oči z důlku. Bylo to maličké ručně vyráběné album s fotkami nás dvou. Na některých byl i George, z čehož měl samozřejmě radost. "Děkuju." Chtěl jsem to říct nahlas, ale hlas mi vypověděl službu. Podíval jsem se na Katie, položil jí ruku na tvář a políbil. "Je to nádherný," řekl jsem potichu. Rozhlédl jsem se po ostatních, kteří taky vypadali opravdu nadšeně. Taťka dostal věc zvanou jako MP3. Byla to malá krabička, která měla přehrávat hudbu. Mamka dostala vlny na pletení. Bylo jich hodně a jednotlivé vlny měly třeba tři barvy, místo jedné. Hermiona dostala knížku, ani jsem nezkoumal jakou. Ginny dostala řetízek s přívěskem malé siluety koně, to byl její patron, Harry  dostal nové triko s poznámkou "ať  nenosíš pořád to samé" nad čímž jsme se museli zasmát a Ron nové psací pero. Katie se několikrát omlouvala Siriusovi, že mu nic nepřinesla, ale že nevěděla, že tu bude. Byla kouzelná.

Taťka z ničeho nic pozvedl pohár. "Vánoční přípitek," všichni jsme se postavili. "Na pana Harryho Pottera, bez kterého bych tu už nebyl," Harry se v tu chvíli podíval na Katie, jako by věděl něco víc a taťka to samé. Něco se dělo. "Na Harryho," zvolali z ničeho nic všichni kolem mě.

Tu noc jsem usínal konečně vedle Katie. Mamka nám dovolila, aby spala u mě s Georgiem. Objal jsem ji okolo pasu, ona se ke mně přitulila, jako kdyby se bála, že odejdu. Rozhodl jsem se pokládat otázky až po Vánocích a po dlouhém povídání jsme všichni tři postupně usnuli.