Dramione story - ve jménu lásky

24.

Dny plynuli jak voda v řece a anižby si to někdo uvědomil, byl už konec týdne, což pro oba primuse znamenalo, že přesně za deset dní pořádají Halloweenský ples. Dnes mají v plánu ohlásit a upřesnit detaili.

"Copak jste nám nemohli o tom plese dát vědě dřív. Vždyť nemám šaty!" Řvala na celou Velkou síň Ginny.

"Uklidni se Ginny. Máme na to ještě 10 dní." Uklidňovala jí Hermiona, to ale rudovlásce moc nepomohlo.

"Za co půjdeme?! Co si vezmu za boty?! Jaký si udělám účes?!" Vyšilovala dál.

"Tak to my jsme se s Dracem už rozhodli." Usmál se vítězoslavně Blaise.

"Opravdu? A za co půjdete?" Zeptala se příchozích dvou Zmijozelů Hermiona.

"Za pepř a sůl." Řekl naprosto vážně a u Nebelvírského stolu se všichni začali dusit smíchy.

"To jako vážně Blaisi?" Zamračil se na něj blonďák.

"Vždyť se to na nás hodí. Já jsem černej jako pepř a ty zase bledej jako sůl." Přesvědčoval ho Blaise, ale v rámci možností by měl celkem pravdu.

"Hej lidi!" Volala na ně Pansy s jednou mudlovskou knihou v ruce. "Myslím, že vím za co půjdeme." Vyjekla radostně. "Ginny s Potterem mohou jít jako Ariel a Erik, já s Blaisem jako Sněhurka a Fillip."

"A já s Malfoyem jako kráska a zvíře." Doplnila jí Hermiona.

"A jak víš, že pozvu zrovna tebe? A vůbec, já jako zvíře rozhodně nebudu." Odfrkl si Draco při představě, že by byl oblečený jako nějaké velké špinavé zvíře.

"Tak zaprvé, my musíme jít spolu, protože, jestli sis nevšiml, jsme primusové a zadruhé, za zvíře nepůjdeš, protože se na konci filmu přeměnil zpět na prince." Osvětlila mu Hermiona. Na to si Draco ještě jednou a hlasitěji odfrkl a opustil místmost. To Hermionu trochu zaskočilo, že by mu až tolik vadilo, že má jít na ten ples s ní...

"Tak já jdu do knihovny, musím dodělat ještě nějaké úkoly." Řekla hnědovláska nakonec a také opustila Velkou síň. Vyučování jim začíná skoro až za hodinu, takže se rozhodla, že opět navštíví její nejoblíbenější místo tohoto hradu.

"Dobrá ráno paní Princeová." Pozdravila paní knihovnici Hermiona. Ta jí s úsměvem pozdrav opětovala a pokračovala v jejím papírovaní.

"Promiň, nevšimla jsem si tě." Omluvila se, když narazila do jednoho ze studentů.

"Jseš nemehlo Grangerová." Ušklíbl se pro ni známý hlas.

"Uhni Malfoyi." Vyštěkla a sebrala všechny popadaná knihy.

"Ale notak, snad se ještě nezlobíš za tu snídani. Nemůžu za to. Ministerstvo mi dnes ráno poslalo dopis a já jsem byl rozčílenej, nic víc." Řekl a sedl si naproti ní.

"Nemůžeš všechno svádět na ministerstvo." Na její slova si opět hlasitě odfrkl, ale musel uznat, že měla pravdu. "Jako tvoje učitelka pro sebezlepšování musím být snad upřímná." Ušklíbla se a začala dopisovat její esej na dějiny školy.

"Máš pravdu, omluvám se. Stejně bych tě nejspíš pozval, protože by si nám jinak hodně žárlila." Uchechtl se. Hermiona se zamračila. Jasně, že by žárlila, ale to na sobě nesměla nechat znát.