Dramione story - ve jménu lásky

30.

"Dobré ráno." Pozdravila se snídaní na táce, již probuzeného blonďáka v její posteli.

"Dobré." Odpověděl celkem rozmrzele a promnul si oči. Když se konečně probral všiml si jeho již připravené snídaně v posteli. "A to mám za co?" Uchechtl se. Za těch čtrnáct dní se tohle ještě nestalo, že by byla Hermiona tak přívětivá. Spíš ho vždycky hnala z postele a u toho křičela na celý hrad, ale no co? Takhle jí miloval. Vlastně jí dokázal ještě víc naštvat, když poté co vstal z postele říkal vždy ta samá slova a u toho se smál: taky tě miluju.

"Já vlastně ani nevím." Pokrčila rameny a podala mu tác s domácími lívanci.

"Dnes mě nebudeš polívat vodou?" Ano... to byl další z Hermioniných způsobů probouzení.

"Jestli chceš tak to klidně udělám." Usmála se a vlepila mu malou pusinku na tvář.

"Ale teď vážně. Proč tohle?" Ukázal při tom na svou výbornou snídani.

"Nejspíš jsem se rozhodla být lepší přítelkyní, ale neboj, určitě to je naposled." Ušklíbla se a lehla si vedle něho. "Vlastně to je, aby ses cítil líp, až dnes půjdeš na to ministerstvo." Řekla po chvíli. Draco na to úplně zapomněl. To jednání u Starostolce furt odkládali až z toho vznikl měsíc co mu to oznámili a on by tam nejradši nešel. Ale zítra si balit kufry do Azkabanu taky nechtěl, takže co mu zbývá?

"Půjdeš tam se mnou? ... prosím?" Hermiona se jen usmála a přikývla. Věděla, že to pro něj musí být těžké, hlavně, když si myslíte, že všechny tyhle problémy s bývalým smrtijedem máte za sebou.

"Chutnalo?" Pohlédla na něj, když dojedl lívance a dopil dýňový džus.

"Na tohle bych si klidně zvykl." Usmál se, odložil již prázdný tác a začal se věnovat Nebelvírce v posteli.

"Draco, musíme jít." Snažila se zatajit svůj rozechvělí hlas, když útočil svými rty na její holý krk.

"Nemysli si, že to potom nechám být." Ušklíbl se a rychlím krokem zavítal do svého pokoje. Hermiona nad jeho chováním jen zakroutila hlavou a sama se šla převléknout.

•••••••••

"Děkuji, že jste přišel pane Malfoyi." Začal s přednosem pan ministr. "Dobře víte, že před měsícem opět někdo pokynul k znovu otevření vašeho případu. Jsme tu protože jste před čtrnácti dny porušil vaši podmínku a udeřil jednoho ze studentů Bradavické školy.-"

"Dovolte mi konstatovat, že to bylo pro ochranu. A všichni dobře víme, že onen žák byl vyloučen a pod podmínkou zavřen." Vykřikla z ničeho nic Hermiona načež se blonďák usmál nad její výbušností, když s někým nesouhlasí. Bylo víc než jasné, že profesor Snape s tím měl a pořád má největší problém.

"Budeme na to brát ohledy slečno Grangerová." Řekl směrem k hnědovlásce a ta se s kapkou studu posadila na své místo. "Mé konečné rozhodnutí je; pokud pan Malfoy projde Bradavickou školou v tom nejlepším prospěchu, bude ve všech ohledech volný. Pokud však nebude mít výborný prospěch u zkoušek OVCE, budeme jeho budoucnost opět probírána." Dokončil a všichni ostatní se vydali pryč ze sálu.

"To bude dobré." Objala svého syna lady Malfoyová.

"Hm." Zabručel. Tímto tvrzením mu pěkně zkazili náladu i když se tento den od rána vyvíjel tak krásně...