The little sister /avengers ff/ (probíhá korekce)

V nemocnici?!

Skylar

Nevěděla jsem co dělat. Přes zamlžené oči jsem neviděla vůbec nic. Jen jsem věděla, že mě má Bucky v náručí a vedle někdo stojí. Měla jsem hrozný strach. Ani jsem se nevzpouzela, nemělo by to smysl. Teď jsem byla jen zlomená.

Výtah cinkl a Bucky mě opatrně postavil na nohy. Neudržela jsem se a spadla. Přišla ke mě žena v bílém. Otevřela jsem oči. Byli jsme tam, kde jsem to nesnášela nejvíc.

Paní se ke mně pomalu nahnula. Lekla jsem se a kopla jí do nohy.

,,Běžte pryč! Nesahejte na mě." vykřikla jsem a s vytřeštěnýma očima.

,,To bude dobrý. Pojď." podal mi Steve ruku.

Hleděla jsem na něj a ani se nehla.

,,Potřebujeme lehátko!" křikla žena do chodby.

,,Ne! Jediný co potřebujeme je to, abych odtud vypadla." zarazila jsem ji.

,,Slečno, musíte na kontrolu." naléhala sestřička.

,,Nemusím vůbec nikam. Zkontroluju se sama." chtěla jsem zmáčknout tlačítko výtahu v tom mě ale zarazil Steve.

,,Zkus to alespoň." nabádal.

Svíraly se mi plíce a dělali mžitky před očima.

,,Nemá to cenu. Nemůžeme ji nutit aby dělala do chceme my." řekl Steve.

,,Ne musí na tu pitomou prohlídku." trval na svém Bucky a vzal mě opět do náruče.

,,NE! NIKAM NECHCI!" vysmekla jsem se mu a spadla na zem. Sklonila se ke mě sestřička s jehlou. To už byla ale poslední kapka. Vykřikla jsem a upadla do bezvědomí.

Peter

Slyšel jsem křik z chodby. Šel jsem se podívat. Uviděl jsem jak Bucky bere brečící Sky a nese ji k výtahu. Tohle se nesmí stát. Je bych nedoběhl, musel jsem to vzít po schodech.

Doběhl jsem do ošetřovny. Na druhé straně byl výtah. Nohy jako by se mi přilepily k zemi. Nemohl jsem se hnout z místa. Zlomilo mě ji takhle vidět. Seděla ubrečená na zemi a sestřička se k ní skláněla s injekcí. Sky vykřikla a upadla do bezvědomí.

,,Říkal jsem ti že ji sem nemáš brát!" rozkřikl jsem se po Buckym.

,,Na ni musíš úplně jinak!" dodal jsem. Doktoři ji odváželi na pokoj.

,,Já chtěl jen pomoct! Ty jsi nic nedělal chápeš? Musela sem." řekl na obranu.

,,Mohlo to ale den počkat. Kdybych věděl, že ji budete ubližovat, nikdy bych nenechal se sem nastěhovat." řekl jsem zlomeně a vydal se za ní.

Wanda

,,Co si myslíš o Skylar?" zeptala jsem se Natashy když jsme sledovali v obýváku Přátele.

,,Myslím si, že je milá a fajn, jen potřebuje čas aby se rozkoukala a srovnala si všechno v hlavě. Na ten večer se toho pro ní muselo udát hodně. Sice je nedůvěřivá, ale časem by tu důvěru získat mohla. Jen musí vědět, že jí nechceme ublížit." odpověděla a já s ní musela jen souhlasit.

,,Včera to ale Thor přehnal. Mohl na ni být klidnější." podotkla jsem.

,,Máš pravdu." souhlasila Nat.

,,Kde teď vlastně je? Mohly bychom dneska vyrazit třeba na nákupy a vzít ji s sebou." navrhla jsem.

,,Dobrý nápad. Jdeme ji najít." vstala Nat a obě jsme se rozešly k jejímu pokoji.

Dveře už tam naštěstí měla. Zaklepali jsme, ale nikdo se neozýval.

,,Sky?" promluvila Natasha a otevřela dveře od pokoje. Nebyla tam.

,,Měla jít za Tonym do dílny." podotkla jsem a tak jsme se vydali k výtahu.

,,Nevíš kde je Sky?" zeptala jsem se Tonyho, který šel naproti.

,,Poslal jsem ji na ošetřovnu na kontrolu, ale to už bylo před dvěma hodinami." řekl Tony a šel si po svém.

S Nat jsme jeli na ošetřovnu.

,,Bruci? Je u tebe Sky?" zeptala se Nat Bannera, který právě vyšel z jednoho pokoje.

,,Je tady, ale leží v bezvědomí. Zhroutila se. Má panickou hrůzu z nemocnic a Bucky ji sem násilím dovedl. Nedala to." oznámil Bruce a odešel.

S Natashou jsme si vyměnili tázavé pohledy. Na pokoji, odkud Bruce vyšel ležela Skylar a vedle ní seděl spící Peter.

,,Můžeme dál?" zeptala se Nat ,čímž Petera probrala.

,,Jo jasně. Skočím si pro pití. Pohlídáte ji? Kdyby se probrala mluvte na ni klidně." zeptal se rozespalým hlasem.

,,Jo jasně odskoč si." sedla jsem si místo něj.

Hned jak zavřel dveře Sky se pomalu probudila.

,,Dobré ráno Šípková Růženko." pohladila jsem si po vlasech s úsměvem.

Skylar

Pomalu jsem otevřela oči. Byla jsem opět v nemocnici.

,,Dobré ráno Šípková Růženko." promluvil na mě hlas. Wanda.

Děkuju panebože! Mnohem více a rychleji věřím holkám. Vrhla jsem jí okolo krku. Nat i Wanda mi byly vždycky hrozně sympatické.

,,Co se stalo? "zeptala jsem se potom, co jsem ji pustila.

,,Zkolabovala jsi. Měla jsi panický záchvat a pak už jsi to nezvládla." řekla Wanda.

Uvědomila jsem si, že jsem opět v nemocnici. Pomalu se mi začala vracet paměť. Koukla jsem na ruce. Kromě měřiče tlaku jsem tam nic neměla. Oddechla jsem si.

,,Napadlo nás, jestli by jsi nechtěla jít s námi na nákupy a na pozdní oběd." pozvala mě Nat.

,,Jo ráda." souhlasila jsem s nadšením.

,,Nikdo ti tady už nic neudělá. Neboj jsme tady s tebou." podpořila mě Wanda.

,,Děkuju." znovu jsem jí vrhla kolem krku.

,,Jdu za Brucem, jestli tě může pustit." mrkla na nás Nat a zmizela ve dveřích.

,,Sky! Jak se cítíš?" vtrhl do dveří bratr.

,,Díky, fajn je mi dobře." odvětila jsem.

,,Přísahám, že už na tebe nikdo nesáhne." slíbil a obejmul mě.

,,Mám tě ráda." šeptla jsem mu do ramene.

,,Bruce to povolil, jen na tebe máme dávat pozor." vešla Nat.

,,Super. Jen se musím převléct." sundala jsem si měřič tepu a chtěla odtud co nejrychleji vypadnout.

,,Jen mi slibte, že už sem dneska nemusím." otočila jsem na holky a Petera.

,,Jestli nebudeš chtít, nemusíš." odpověděla Nat.

,,Super." zajásala jsem a vydala se k výtahu.

---------------

Další kapitola je tady. Zatím je to takové nudné, ale za pár kapitol se to rozjede, slibuju<3 dneska by měla vyjít ještě jedna, tak se máte na co těšit. Upravila jsem názvy kapitol, protože jsem v tom měla i já sama bordel. Vyhovují vám kapitoly o cca 700-1000 slovy? Jestli jo, dejte vědět.

LOVE YOU<3

--------------

Tuhle kapitolu věnuji jako poděkovaní za votes a komentáře<33