The little sister /avengers ff/ (probíhá korekce)

Ticho před bouří

,,Mami? Jak jsi přežila nehodu? Viděli jsme tvoje mrtvé tělo." vyrušila jsem je z objetí.

,,Byla to iluze holčičko. Stála jsem opodál a dívala se na vás. Ta rakev je teď prázdná. Tátu se mi ale zachránit nepovedlo." posmutněla.

,,Jsme rádi, že máme alespoň tebe." uklidňoval ji Peter.

Byli oba dva na sobě hodně vázaní a i když se dlouho neviděli, to pouto mezi nimi bylo téměř hmatatelné. Já byla vždycky ta, co stála opodál a máma mě seřvala za každou hovadinu, proto jsem se divila, když mi vládce devíti světů řekl, že mi moje matka měla něco dát a dokonce mě i učit, ale raději mi to nedala, abych žila normální život. Spíš jsem si ale myslela, že to udělala, protože mi nevěřila. Bucky měl pevně obmotané ruce okolo mého pasu a starostlivě mě sledoval. Cítila jsem na sobě jeho pohled. 

,,Pojďme si sednout a všechno mi povykládejte. Sky, hlavně ty mi řekni o tvých schopnostech." posadila se do křesla.

Zase mě oslovila Sky. Proč to nechtěla jen po Peterovi? Když se něco událo ve školce, já do toho nesměla kecat a vždycky mluvil jen brácha. 

,,No, když jsem se stal spidermanem, zastal se mě pan Stark, který mi dal příležitost, abych ukázal co umím. Potom jsem se sem měl nastěhovat, ale kvůli Sky jsem to odkládal. Potom jsme se společně s May rozhodli, že Skylar vezmeme sem do Toweru a nabídneme jí to. Ona neochotně souhlasila, a teď už tady nějaký ten pátek otravujem. Taky se tady přišlo na její schopnosti, které se jí každým rokem stupňují a teď hledáme kámen reality, který si ji měla odkázat, ale jak vidím, je v bezpečí." převykládal Peter.

Až teď jsem si všimla, že kámen na její hrudi světélkuje. Podívala jsem se zmateně na Thora. Ten její hruď skenoval pohledem. Kámen skenoval pohledem. Ostatní ho moc nezajímalo. Co si budeme, máma nebyla zrovna obdařená a Thor měl doma dívku svých snů. Zaregistroval můj pohled a kývl hlavou k chodbě. Setřásla jsem ze sebe ruce svého přítele a vyšla za ním.

,,Ten kámen se mi nelíbí." pronesl zamyšleně.

,,Jo svítí, ale nic zvláštního na něm není." pokrčila jsem rameny.

,,Kámen svítí, jen když je okolo někdo, kdo by ho měl mít, ale kámen sám není u něj. Jakoby rozezná právoplatného strážce." vysvětlil.

,,Máma je pravý strážce, asi se ten kámen bagnul." rozhodila jsem rukama a vrátila se zpátky. 

 ---

Už uběhl nějaký ten pátek co tady byla máma s námi. Bylo tady zase o jednu novou tvář více. Každý jsme měli své mise a já konečně udělala agentské zkoušky. Přesněji včera. Dneska večer se měl opět konat večírek, abychom oslavili, že jsem oficiálně se vším všudy členkou Avengers a taky se všem povedlo dokončit své mise. Máma byla celou dobu v Toweru a ani jednou nevyšla ven. Nemělo tomu být tak ani teď. Byla šťastná, že je s námi, ale pozornost médií si mohla nechat uniknout. Občas jsme spolu i trénovaly, ale pořád mi nechtěla dát ten kámen. Měl se dědit a ona to najednou přerušila bez smysluplného vysvětlení. Říkala, že je to pro moje bezpečí, ale obě dvě jsme věděly, že tohle není ten pravý důvod. Několikrát chtěla vidět mé schopnosti v plné síle. Sama mi ale moc nepředvedla. Měla by být mnohem silnější než já, díky kamenu, ale nebylo tomu tak. Říkala, že je skoro nepoužívala a vyšla ze cviku. Aether znásobí schopnosti až 3krát, ale když se dostane k někomu bez schopností, tak sám o sobě není tak mocný. Samozřejmě, že kdyby se dal dohromady s ostatními kameny, byl by mocnější než s někým se schopnostmi, ale na tyhle scénáře jsem nechtěla ani pomyslet. Máma byla ale jako vyměněná. Oslovovala mě prvním jménem, Peterovi se moc nevěnovala a byla hodně vlídná. Já si ji pamatuju jako chladnou ženu, která své pocity moc najevo nedávala, ani May by ji podle chování nepoznala a to se znaly opravdu dobře před nehodou. Jediný, komu se moje matka nezdála byl Bucky a Rogers. Oba dva byli okolo ní tak odtažití a chladní, že se to s nimi nedalo vydržet.